Jedním z léků na krizi mají být investice infrastruktury. Jednak dají práci stavebním firmám, jednak zlepší dopravní dostupnost některých lokalit.
Původní rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na letošní rok počítal s tím, že na výstavbu a údržbu silnic půjde více než 83 miliard korun. Ve srovnání s loňským rokem se sice jedná o pokles o 3,75 miliardy, ale vedení fondu předpokládá, že se během roku rozpočet navýší o dalších deset miliard korun. Vláda premiéra Mirka Topolánka je v odhadech zdrženlivější a počítá s tím, že k dispozici bude jen něco kolem 90 miliard korun. Zbývajících 7,2 miliardy korun zajistí nevyčerpané prostředky fondu z loňského roku.
Loni se vybralo více peněz například na elektronickém mýtu či dálničních kuponech, letos naopak výběr mýta zaostal jen v lednu za loňským rokem o 100 milionů korun. Jen pro připomenutí – základní zdroj příjmů fondu dopravy tvoří daňové příjmy a příjmy za používání dopravní infrastruktury. Část peněz dostává fond přímo jako dotaci ze státního rozpočtu, část šla dosud z výnosů privatizace. Významnou část rozpočtu tvoří nyní příspěvky z evropských fondů určené na konkrétní projekty.
Prioritou jsou nejen dálnice
Pokud jde o priority fondu dopravy, je nutné je rovnoměrně rozdělit mezi železnici a silnici. Na železnici jsou to především koridory, a sice konkrétně modernizace III. železničního koridoru mezi Prahou, Plzní a Chebem, respektive mezi Bohumínem a Jablůnkovem. Pokračuje také modernizace IV. koridoru mezi Prahou, Českými Budějovicemi a česko-rakouskou hranicí. Celý I. koridor od hranic s Německem až na hranice se Slovenskem, respektive s Rakouskem se také bude vybavovat zabezpečovacím systémem ETCS, III. a IV. koridor je třeba vybavit zařízením GSM-R.
MINISTR CHCE MÉNĚ ZAHAJOVAT A VÍCE DOKONČOVAT
Podle ministra dopravy Petra Bendla se nejen za poslední dva roky otevřela v oblasti dopravní infrastruktury spousta nových investic a nikdo moc neřešil, zda bude dostatek finančních prostředků na jejich dokončení. „Těžko se dá očekávat, že budeme mít peníze na to, abychom některé stavby urychlili, spíše se budeme snažit udržet to tempo, které jsme si naplánovali, tak, aby některé prioritní stavby mohly pokračovat a byly pokud možno dostavěny,“ míní ministr. Ten také odmítá někdy zbytečnou rozestavěnost několika úseků v trase jedné komunikace a preferuje ucelenější přístup k jednotlivým projektům.
Pokračovat bude také rekonstrukce některých železničních uzlů, jako je Praha, Kolín, Sokolov či Kroměříž. „Pokud jde o oblast silniční infrastruktury, tam půjde nejvíce peněz na dostavbu dálnic D47, D1 a D8, pokračovat bude výstavba pražského silničního okruhu R1 a dálnice D3. Naší prioritou jsou samozřejmě také obchvaty měst, letos zejména Bohumína či Českého Těšína,“ říká ředitel SFDI a náměstek ministra dopravy Gustáv Slámečka.
Dokončení sítě bude stát stovky miliard
Podle Ředitelství silnic a dálnic by celková síť českých dálnic a rychlostních komunikací měla mít kolem 2100 kilometrů, dnes je to zhruba polovina. Odhady, kolik peněz bude třeba jen na dokončení této základní sítě, se různí. „Pokud se nyní pohybujeme s cenou výstavby na úrovni zhruba půl miliardy korun za kilometr podobné komunikace, prostým vynásobením této částky se dostaneme na úroveň stovek miliard korun,“ říká Slámečka. Pokud by prý byl každý rok k dispozici alespoň stejný objem finančních prostředků jako například letos, viděl by on sám reálně dokončení této sítě v roce 2016. Do tohoto roku se ale prý určitě nepodaří dokončit celou základní síť dálnic a rychlostních komunikací, významná část silniční páteřní infrastruktury by ale hotova být mohla.
