Na sjezdovce s Putinem

Ruský prezident přislíbil na rozvoj Soči dvanáct miliard dolarů

Ruský prezident Vladimír Putin má o ideální dovolené zcela jasné představy. Veškerý svůj volný čas tráví v létě na luxusní dače v černomořském letovisku Soči a v zimě lyžuje na sjezdovkách v nedalekém horském středisku Krasnaja Poljana. Putinova slabost pro nejznámější ruský rezort je jedním z důvodů, proč země tolik usiluje o pořádání zimních olympijských her v roce 2014, které by se měly konat právě v Soči. Ruský prezident slíbil, že pokud olympijský výbor letovisku hry přidělí, napumpuje do rozvoje regionu dvanáct miliard dolarů. Zašlá sláva na čas pozapomenutého města se pomalu vrací zpět.

Směr Courchevel a Aspen.

Soči bývalo kdysi oblíbenou destinací sovětské elity. Později ale začali ruští zbohatlíci dávat přednost modernějším a pohodlnějším destinacím v zahraničí, jako jsou například americký Aspen či francouzský Courchevel. Náklonnost oligarchů k vyhlášeným střediskům v cizině ale částečně ochladla, když byl magnát Michail Prochorov na krátkou dobu zadržen francouzskou policií. „Naši turisté utráceli peníze v zahraničí a jezdili do Rakouska nebo Francie,“ konstatuje Leonid Ťjagačov, prezident ruského olympijského výboru. „Jen Courchevel získává ročně z ruských turistů 1,5 miliardy dolarů,“ upřesňuje. „Náš prezident řekl, že potřebujeme zimní sportovní středisko a musíme ho vybudovat civilizovaným způsobem podobně jako v jiných zemích,“ dodal šéf ruských olympioniků. Putin jde ostatním Rusům příkladem. Do Soči se jezdí nejen rekreovat, ale zve tam i významné hosty. Na jednání tam zamířili například bývalý francouzský prezident Jacques Chirac, italský premiér Romano Prodi či německá kancléřka Angela Merkelová. „Buďme upřímní,“ uvedl v rozhovoru pro agenturu Reuters Eduard Filippov, generální ředitel sočské firmy Vincent Realty, „tento region se začal rozvíjet, protože sem přijel prezident lyžovat a každý si řekl: To je skvělé. To je způsob, jakým věci v Rusku fungují.“ Od té doby se Soči stalo místem, kam míří ruská elita a kde utrácí ohromné sumy. „Každý den máme dvě nebo tři schůzky s velkými ruskými investory, kteří chtějí stavět v Soči hotely či rezidenční komplexy,“ tvrdí Filippov.
Při veřejných prohlášeních Putin sice zmiňuje, že chce do Soči přilákat hlavně ruské turisty, nicméně doufá, že se podaří zlákat i některé cizince, kteří budou ochotni vyměnit Alpy za vrcholky Kavkazu. Proměnit Soči v celoroční centrum odpočinku a získat světový věhlas mají pomoci olympijské hry, o něž město usiluje již potřetí. Do přípravy her s mottem „Brána do budoucnosti“ a logem sněhové vločky Kreml slíbil investovat dvanáct miliard dolarů. Chátrající sovětská sanatoria mají nahradit nové luxusní hotely a zanedbanou infrastrukturu vymění rychlodráhy a dálnice.

Proměna za miliardy.

Ruský prezident potvrdil, že na rozvoj oblíbené destinace půjde dvanáct miliard dolarů, z čehož šedesát procent připadne na veřejné zdroje a zbytek zajistí soukromí investoři. Ze souhrnných údajů, které předložili Rusové Mezinárodnímu olympijskému výboru, vyplývá, že v Soči bude do roku 2014 postaveno 200 kilometrů nových silnic a železničních tras, vybudováno zcela nové letiště, které ročně odbaví téměř čtyři miliony cestujících, položeno bude 700 kilometrů optických vláken, zdvojnásobí se kapacita výroby elektrické energie, přibudou desetitisíce hotelových pokojů, zmodernizuje se systém ochrany životního prostředí a zlepší se úroveň dodávek a čištění vod. Současná tvář Soči ale vyžaduje značnou fantazii k tomu, aby si návštěvníci uměli představit, jak se město díky finančním injekcím změní. Letiště tvoří smontovaná neklimatizovaná hala, kterou místní „vyšperkovali“ billboardy pohledných, většinou spoře oděných dívek. Po více než půlhodinovém čekání po příletu se otevřou dveře, za nimiž si cestující vyberou zavazadla. V polovině příštího roku by mělo začít fungovat nové letiště. Rusové jsou si vědomi, že rozvoji města pomůže, když se podaří zajistit přímé spojení Soči s Evropou. Turisté by pak nemuseli absolvovat zdlouhavou proceduru přestupu v Moskvě. Další slabou stránkou nynějšího Soči je doprava. Úzké ulice města, jež se táhne 147 kilometrů po pobřeží, nestačí současnému provozu. Dopravní zácpy jsou každodenní skutečností. V následujících letech by mělo být vybudováno moderní železniční spojení mezi letištěm, městem a horským střediskem Krasnaja Poljana. Peníze půjdou také na modernizaci autobusové dopravy. Do Soči každoročně přijíždí kolem tří milionů návštěvníků, z nichž většinu tvoří Rusové. Očekává se, že do roku 2014 se tento počet zdvojnásobí.

Luxus místo sanatorií.

S tím samozřejmě souvisí i nutnost zajistit dostatečnou kapacitu ubytování. Moderních mezinárodních hotelových řetězců je zatím zastoupeno v Soči minimum, výjimkou je čtyřhvězdičkový hotel Radisson. Většina hotelů jsou jen částečně zmodernizovaná bývalá vojenská sanatoria. Jak vyplývá z olympijských plánů, k současným 28 tisícům hotelových pokojů by do roku 2014 mělo přibýt dalších bezmála třicet tisíc. To, že se již s budováním začalo, je v Soči vidět na každém kroku. Staví se nejen hotely, ale i moderní rezidence. Developery luxusních apartmánů s výhledem na moře jsou dokonce i Srbové. Rostoucí obliba Soči se odráží na cenách nemovitostí. Dle agentury Reuters stálo před osmnácti měsíci sto metrů čtverečních půdy v lyžařském středisku Krasnaja Poljana v horách nad Soči, patnáct tisíc dolarů. Nyní je to minimálně 40 tisíc dolarů. „Pokud před třemi lety stál dům milion dolarů, každý říkal, že je to šíleně drahé. Nyní jsou dva miliony dolarů příznivá cena,” říká realitní makléř Eduard Filippov. Rozšiřují se také obchodní prostory. V centru Soči vyrostly i moderní butiky luxusních značek Gucci, Dior nebo Dolce & Gabbana.
Putin vtáhl do rozvoje Soči a přípravy na olympijské hry také soukromé investory. Jedním z přispěvatelů je státní ropný gigant Gazprom. Ten zaplatil rakouské lyžařské vleky a stroje na úpravu sjezdovek v obci Krasnaja Poljana. Nedaleko postavil i uzavřený areál s několika desítkami luxusních srubů. Dalším velkým investorem, který vyslyšel přání Putina, je hutní magnát Vladimir Potanin, obchodní partner Michaila Prochorova. V Poljaně buduje lyžařský komplex a slíbil, že i v dalších letech region finančně podpoří.

Únorová návštěva.

Letos v únoru zavítali do Soči komisaři Mezinárodního olympijského výboru. Svou pozornost zaměřili na sportoviště, dopravu, ubytování, zajištění bezpečnosti i financování. A Vladimír Putin nenechal nic náhodě. Na hodnotitele se důkladně připravil. Komisaře osobně v Soči přivítal. Dopravní ukazatele nahradily dvojjazyčné rusko-anglické a na místech budoucích sportovišť vyrostly informační tabule s maketami či počítačovými modely nových sportovních areálů. Prezident Putin navíc novinářům osobně s úsměvem ukázal, jak se na svazích budoucího olympijského areálu Krasnaja Poljana skvěle lyžuje. Je si dobře vědom, že kdyby Soči uspělo, byla by to pro Kreml jedinečná příležitost, jak celému světu ukázat, že díky němu je Rusko znovu ekonomickou i politickou velmocí. Až se bude rozhodovat o pořadateli zimních olympijských her v roce 2014, nespornou výhodou Soči je, že hry podporuje značná část místních obyvatel, přesně 84 procent. „Je to skvělé. Máme demokratického prezidenta Putina, který ze Soči udělal vedle Moskvy a Petrohradu třetí centrum Ruska,“ říká průvodkyně po Soči. Zástupci přípravného výboru také tvrdí, že Rusové mají jakési morální právo, aby se hry konaly u nich. V Rusku se totiž zimní olympiáda nikdy nekonala, přestože na zimních hrách právě Rusové získali nejvíce olympijských medailí. Jestli Soči své konkurenty porazí, měly by být zimní olympijské hry nejkompaktnější v historii. Maximální dojezdová vzdálenost mezi jednotlivými sportovišti prý bude půl hodiny. Speciálně pro hry bude postaveno jedenáct sportovních areálů. Také v tomto ohledu by Soči drželo světový rekord. Již je vypracován projekt, jak se po skončení her se sportovišti naloží. Například z hlavního stadionu bude tréninková hala pro ruský národní fotbalový tým. Areál má pojmout až 40 tisíc lidí. Z tiskového centra se stane byznysové centrum a část ploch se změní na obchodní prostory. „Sportovní komplexy vyrostou na místě, kde je dnes zemědělská půda,“ říká Alexej Chraban, náměstek primátora Soči. Dodává, že na konkrétní podobě stadionů spolupracují s renomovanými architektonickými studii, jako jsou Studio Zoppini či HOK. Velkolepé plány spojené s olympiádou Putinovi částečně kazí ekologové. Proti vybudování části olympijského areálu se postavil Světový fond na ochranu přírody (WWF). Ředitel jeho pobočky sídlící v Moskvě, Igor Čestin, poslal Putinovi dopis s prosbou, aby od mohutné výstavby uchránil Národní park v Soči. Britský deník Guardian navíc konstatoval, že třeba bobová dráha má vést přes oblast, kde se nyní pohybují medvědi. Organizátoři her prý kromě toho porušují ruské zákony, protože dosud nenechali vypracovat studii o jejich případném dopadu na životní prostředí.

Rakušané, Korejci, či Rusové? Kde se zimní olympiáda v roce 2014 uskuteční, rozhodne Mezinárodní olympijský výbor (MOV) 4. července v Guatemale. Ve hře jsou kromě Soči ještě rakouský Salcburk a korejský Pchjongčchang. V poslední zprávě, kterou výbor vydal, konstatuje, že kandidaturu má nejlépe připravenou Salcburk a Pchjongčchang. Hodnotící komise MOV jejich projekty ohodnotila jako excelentní, což je nejlepší možná známka. Projekt třetího kandidáta, ruského města Soči, je „velmi dobrý“.
Dle zahraničních médií jsou nyní favority Korejci, protože na Rakušany vrhá stín mimo jiné dopingová aféra rakouských lyžařů na hrách v Turíně. Ve prospěch Salcburku ale naopak hovoří vysoký počet sportovišť, která jsou už nyní v tomto středisku připravena. Pchjongčchangu chybí sedm sportovišť, jedno se navíc musí rekonstruovat. Rusové budou muset všechna potřebná zařízení postavit na zelené louce. Určitou „zaostalost“ místa může demonstrovat i prostý fakt, že na počátku února bylo kvůli havárii celé město na čas bez elektrické energie.
V Rakousku však mají olympijské hry mnohem menší veřejnou podporu než v ostatních místech. Přálo by si je jen 42 procent obyvatel Salcburku a 61 procent Rakušanů. Ti navíc počítají jako jediní s tím, že by se s rozpočtem her vešli pod miliardu dolarů, což je ve srovnání s posledními zimními olympiádami nízká částka. Pchjongčchang má rozpočet 1,257 miliardy dolarů, Soči ještě o 300 milionů vyšší. Sami Rusové tvrdí, že výsledné hlasování o pořadateli olympiády bude velmi těsné a o vítězi rozhodnou dva tři hlasy. „Je to politicko-ekonomické rozhodnutí,“ dodává Alexej Chraban.
Ať už Rusové budou začátkem července slavit, či nikoliv, jedno je jisté. Do modernizace Soči půjdou značné finanční prostředky i bez ohledu na olympiádu. „Když nevyhrajeme, Putin přislíbil, že na rozvoj letoviska věnuje necelou třetinu plánovaného rozpočtu na hry, přičemž více než polovinu by poskytly veřejné rozpočty. Zbytek zajistí soukromí investoři,“ upřesnil Alexej Chraban, náměstek primátora Soči. Oživení černomořského rezortu je totiž součástí Putinova plánu vychovat v Rusech opět hrdost na jejich vlastní zemi.

Češi v Soči Postavíme hotely, můstky, halu… Podnikatelé se ucházejí o zakázky v černomořském letovisku

Když porazí Soči své rivaly a bude v roce 2014 pořádat zimní olympijské hry, není vyloučeno, že závody ve skocích na lyžích se budou konat na českých můstcích. Čeští podnikatelé mají totiž zájem získat část z finanční injekce, která má pomoci kdysi proslulé černomořské letovisko modernizovat a připravit ho na hry. České firmy ale věří, že lukrativní zakázky získají i v případě, že Soči v konkurenci rakouského Salcburku a korejského Pchjongčchangu neuspěje. I když se vedení města Soči netají s tím, že zájem podílet se na modernizaci letoviska má nespočet investorů, a to nejen ruských, ale i zahraničních, mají Češi ve srovnání s konkurencí několik nesporných výhod. Mohou navázat na tradici rusko-českého obchodu. „České podniky dodávaly do Ruska obráběcí a tiskařské stroje, tramvaje či lokomotivy. Mnoho z těchto dodávek sice ještě funguje, ale jsou zastaralé,“ říká František Masopust, výkonný ředitel Komory pro hospodářské styky se SNS. „Značný význam má také znalost ruského prostředí, ruského jazyka a zvyklostí. Kdo neumí rusky alespoň částečně, nemůže v Rusku pracovat,“ tvrdí Zdeněk Zbytek, ředitel společnosti Česká východní.

Tramvaje i byty.

Na ruský trh již pronikla řada českých firem. Například společnost Pragoimex dodala do Volgogradu tramvaje, Alta Brno získala kontrakt na dodávku zařízení pro Uralvagonzavod na jihu Uralu, PSG International Zlín uvádí do provozu elektrárnu Krasavino a firma Hamé postavila ve Vladimirské oblasti konzervárnu, jejíž výrobky obsazují přes polovinu daného segmentu ruského trhu. Některé české firmy těží také z ruského stavebního boomu. „Tamní trh je ale velmi specifický, proto je výhodné spojit se s místním partnerem, který zná podmínky a má také blíže k vyhlašovaným tendrům,“ tvrdí Masopust. V Rusku staví již zmíněná společnost PSG či Prosper Construction, která se zabývá rekonstrukcí a modernizací bytového fondu. Rostoucí zájem o ruský trh potvrzuje i Česká exportní banka (ČEB). „Rusko je pro banku na prvním místě v poskytnutých úvěrech,“ říká ředitel ČEB Josef Tauber. Pozitivní je, že se nezvyšuje jen objem poskytaných peněz, ale narůstá i počet žadatelů. „V roce 2004 zajistily tři transakce šedesát procent úvěrů, v loňském roce se na stejné části podílelo dvanáct kontraktů,“ upřesňuje Tauber. Dříve mezi exportními položkami dominovaly stroje a energetika, dnes je vývozní portfolio podstatně diverzifikovanější. Přibyly dodávky dopravní infrastruktury a investice do developerských projektů. „Například v Soči nyní hledá ruská společnost českého dodavatele, který by postavil za dvacet milionů eur několik stovek bytů. Úvěr by zajistila ČEB,“ říká Tauber. Banka poskytuje ve srovnání s ruskými finančními ústavy podstatně příznivější sazby. „U půjček v eurech se splatností 8,5 roku účtujeme úrok pět procent, úvěr v dolarech je zatížen úroky o půl procentního bodu vyšší,“ doplňuje Tauber. Společnosti, které žádají o peníze ruské banky, musejí splatit dluh během čtyř let navýšený o třináct až čtrnáct procent.

Do regionů.

České firmy, které chtějí expandovat na ruský trh, by se prý měly zaměřit hlavně na oblasti mimo Moskvu. „Jsem přesvědčen, že Moskva je až na výjimky pro české firmy již dávno ztraceným trhem. Nicméně ruské regiony jsou nyní na vzestupu,“ říká Zdeněk Zbytek. Dodává, že na rozdíl od ruské metropole se tam mnohem jednodušeji a přímočařeji jedná. Za nejzajímavější regiony pro české společnosti považuje Petrohrad, západní a střední Rusko a také Soči a celý Krasnodarský kraj. Šéf komory pro hospodářské styky se SNS František Masopust vidí v Soči prostor především pro stavebníky a ty podnikatele, jejichž aktivity souvisejí s turistickým ruchem. Zcela jistě bude nutné vybudovat moderní turistickou infrastrukturu, dopravní infrastrukturu, čističky vod a zdroje elektrické energie. „To je nutné proto, aby město mohlo začít vydělávat,“ domnívá se Masopust. Pro Čechy je prý výhodnější, když se v Soči neupnou na velké zakázky, ale využijí kooperace s velkými tamními firmami. „Již nyní mají Rusové zájem o spolupráci v hotelích, restauracích, a to i v oblasti managementu,“ říká Masopust. Podobný názor zastává i ředitel České východní Zdeněk Zbytek. „Situace v tendrech bude složitější, je však nutné se jich zúčastnit,“ říká Zbytek. Jeho firma počítá také s tím, že se bude ucházet o projekty, které nebudou podléhat tendrům, a kde bude společnost předkládat komplexní nabídky na klíč. „Důležitý bude rovněž časový faktor. I v tom je řada našich firem pružnější než například západoevropští konkurenti,“ tvrdí Zbytek. Česká východní se dohodla s účastníky české mise do Soči, která proběhla na začátku června, že primátorovi Soči předá soupis nabídek projektů, o něž má vedení města zájem. Na misi se podíleli zástupci dvaceti firem, mezi nimiž figuroval například Metrostav, PSG, Koryna, Syner, ČKD Nové Energo či Alfa Union. Navíc, bude-li Soči skutečně pořádat zimní olympijské hry, chtějí se čeští podnikatelé účastnit i projektů, které budou se sportovní událostí přímo souviset. „Ruská strana má zájem využít české zkušenosti a stavební firmy při výstavbě některých složitých sportovních zařízení a objektů, například skokanských můstků nebo hokejové haly,“ upřesňuje Zbytek. Čeští olympionici by pak měli výhodu téměř domácího prostředí.