Technologie mají snižovat náklady na bydlení a být šetrné k životnímu prostředí
Domácnost až do nejmenšího detailu řízená centrálním počítačem či vytápění dálkově ovládané například přes mobilní telefon. Zhruba tak široký je pojem „inteligentní dům“. Některé představy, jak má vypadat inteligentní obydlí, sice pořád spadají do oblasti sci-fi, jiné se však již prosazují i v českých domácnostech. Vizionářské představy tvůrců i v praxi použitelné inteligentní domy mají jedno společné. Základním prvkem je na dálku ovládaná síť, která koordinuje činnost všech přístrojů v domě tak, aby měl majitel maximální pohodlí. Dnešní aktuální trendy navíc velí, aby použité technologie zároveň spořily energie, snižovaly náklady na bydlení a byly šetrné k životnímu prostředí.
První byl Albert.
Zřejmě první pokus postavit dům budoucnosti podnikl ve Velké Británii princ Albert. Manžel královny Viktorie jej nechal postavit k příležitosti Světové výstavy v roce 1851. Vzorový dům budoucnosti byl tehdy koncipován jako bydlení pro „prostého pracujícího člověka“. Dnes by se princ Albert asi nestačil divit. Domy budoucnosti navrhované společnostmi, jako jsou Philips, Microsoft nebo operátor mobilních telefonů Orange, možnostem současného prostého člověka příliš neodpovídají. Slouží spíše jako testovací dílny pro nově vyvíjené technologie. Společnost Microsoft umístila svůj vizionářský dům v Redmondu. Postaven byl již v roce 1994 a jeho vybavení se neustále vylepšuje. „Domácí“ nepotřebují k otevření dveří žádné klíče. Kamera bezpečnostního systému prověří duhovku příchozího a otevře automaticky. Ihned poté reaguje řídicí centrum, které nastaví teplotu a vlhkost vzduchu v místnostech. Celý dům je propojen počítačovou sítí a takřka všude je možné se připojit k internetu. Hladoví majitelé se nemusí obávat, že v ledničce po návratu domů najdou jen několik prošlých potravin a hořčici. Chladnička v inteligentním domě se nikdy nevyprázdní, automaticky zaznamenává, jaké potraviny se do ní ukládají, včetně údajů o datech trvanlivosti, které jídlo se spotřebuje a co se musí dokoupit. Počítač pak potřebné zboží objednává přes internet.
Lednička ovšem není jediným inteligentním spotřebičem v domě. Třeba mikrovlnná trouba podle údajů na potravinách sama zvolí vhodný režim pro úpravu pokrmu, a když je vše hotovo, pozvání k jídlu se objeví na obrazovkách ve všech místnostech. Na stěnách v domě jsou místo obrazů jen rámy a v nich umístěny LCD obrazovky. Není tak problém mít jakýkoliv obraz, třeba každý den jiný.
Častý kolaps.
„Dům Microsoftu je jako model auta, které nikdy nebude vyrobeno,“ konstatovala novinářka Veronika Bednářová, které americká firma dům předvedla. Domov údajně při prohlídce několikrát zkolaboval, například když imaginární hospodyňka chtěla, aby jí dům pomohl s pečením čokoládových koleček. Četl recept stále dokola, do doby, než jej obsluha vypnula. Selhání vysvětlila průvodkyně tím, že jde jen o prototyp. Právě testování prototypů je hlavním smyslem existence těchto domů. V HomeLab, který postavil Philips, je kromě rozličných vymožeností zabudováno i úctyhodné množství kamer. Skrze zrcadla mohou výzkumníci sledovat chování obyvatel domu v každé místnosti včetně koupelny. I zrcadlo v koupelně je chytré, kromě odrazu lidské tváře umí například zobrazit aktuální předpověď počasí.
Siemens zase na letošním veletrhu informačních technologií CeBIT představil svůj koncept „zasíťované domácnosti“ Smart Home, ve kterém nabízí nové aplikace pro operátory a poskytovatele služeb v pevných sítích. Sesterská firma Siemens, společnost BSH domácí spotřebiče, plánuje předvedení tohoto řešení i v České republice. „Nemyslím si, že rozvoj těchto technologií na našem trhu zastihne stejně rychlý boom jako například u mobilních telefonů či počítačů, ale je to odvětví, které má slibnou a dlouhodobou budoucnost,“ domnívá se Michaela Pávková ze společnosti BSH domácí spotřebiče.
Máme se na co těšit.
Internetové stránky, které se zabývají využitím informačních technologií v domácnosti, ukazují, kam až mohou vize technologů zajít. Největší prostor pro využití IT nabízí kuchyně. Lednice, které mají přístup na internet, už představily firmy Elektrolux, Whirpool či Philips. Chladnička by měla časem zvládnout inventarizaci potravin a odeslat objednávku do internetového obchodu bez jakékoliv lidské součinnosti. Součástí obalů jídla by měl být bezkontaktní čip, pomocí kterého se potravina zanese do databáze v okamžiku, kdy s ní majitel překročí práh kuchyně. Z databáze zmizí, když obal skončí v koši. Centrální počítač bude hospodyňce nabízet recepty, podle zvoleného zjistí chybějící ingredience a objedná je. Trouby se po dokončení pokrmu změní v ledničku, myčky používající místo vody a saponátů ultrazvuk, kávovar, který se sepne po zazvonění budíku. Tak vypadá kuchyně budoucnosti.
Tyto nápady si ovšem na komerční využití ještě nějakou dobu počkají. Aktuální obchodní potenciál má vybavení obývacího pokoje, který je centrem zábavy. Počítač se v mnoha domácnostech již centrem zábavy stal, prodejci multimediálních technologií si nestěžují. „Největší zájem je o integrovaná centra domácí zábavy. Jedná se o počítač, který umí uchovat, upravit a nabídnou digitální obsah, jako je kolekce hudby, záznam televizního vysílání, fotografie a domácí video,“ potvrzuje Tomáš Koška, ředitel divize Windows Client Microsoft ČR a SR. „Lidé mají stále větší potřebu komunikovat, být ve spojení se světem. Velký úspěch proto slaví technologie bezdrátového připojení u milovníků hudby a filmů. Internetové rádio nebo domácí kino s bezdrátovým WiFi připojením k Internetu a PC pro stahování filmů, muziky či fotografií jsou dnes standardní součástí nabídky Philips,“ doplnila Monika Daďová, corporate communications manager Philips Česká republika. Na trhu je i zrcadlo spojené s LCD monitorem, které Philips prodává pod označením Mira Vision. Ale i v obývacím pokoji se vizionáři vyřádili. Tvrdí, že jednou bude centrální počítač udržovat teplotu v akváriu, dokonce nasype správné krmení, které objednal poté, co identifikoval nové rybičky a vhodné krmivo zjistil přes internet.
Snad nejmenších změn dozná ložnice. Čidla, která rozeznají tělo a rozehřejí výplň postele, zřejmě vodu nebo nějaký rosol, její funkci nemění. Samoúčelné ale nezůstane WC. Obyvatel domu bude zvážen, jeho „produkt“ zkontrolován v laboratoři a výsledky dostane lékař, který zpět pošle doporučení na případnou dietu (tu naordinuje lednice v podobě objednaných potravin).
Koumáci.
Z navrhování vymožeností určených pro bydlení se stal samostatný vědní obor, pro který se vžilo označení Ambient Intelligence. „Přesněji definujeme tuto „všudypřítomnou inteligenci“ jako domácí prostředí, které umí vnímat, dokáže předvídat, přizpůsobit se a reagovat na přítomnost člověka ve své blízkosti,“ vysvětluje pojem Monika Daďová. Bill Gates v této souvislosti mluví o mizejících počítačích, které postupně splynou s prostředím a stanou se jeho nedílnou součástí. Chytrým bydlením se vážně zabývají i výzkumníci v Evropské unii. Jejich snaha se zdá být samoúčelná jen do chvíle, než vytasí křivky demografického vývoje v západním světe. Cílem iniciativy je prodloužení doby, po kterou mohou staří nebo nemocní lidé díky moderním technologiím prodlužovat důstojný život bez závislosti na ostatních. Na výzkumných projektech se podílejí univerzity i technologické společnosti z celé Evropy. V nejbližší době se prý ale žádné zázraky očekávat nedají.
Zhmotnělá budoucnost.
Technologie v ideálním případě život usnadňují. Pokud jsou ale špatně navrženy, činí pravý opak. Kam až může vynalézavost vést, popisuje s nadsázkou Douglas Adams v knize Stopařův průvodce po galaxii. Rádia se ladí pouhým mávnutím rukou, pokud chce ovšem člověk delší dobu nepřetržitě poslouchat jednu stanici, musí sedět v klidu. Kniha je sice z rodu humoristických, ale na technologiích, které umožní ovládání přístrojů gesty, se již pracuje. Rozpoznávání hlasu nebo gest z dílny Microsoftu by mělo být komerčně dostupné zhruba za pět let. Na podobném principu pracuje i Philips.
Uškodí i přílišná automatizace činností. Automatické zatahování žaluzií v závislosti na intenzitě světla může při častém střídání slunce a mraků přivést obyvatele místnosti téměř k šílenství. Podobné problémy se však objeví až poté, co jsou vynálezy vystavené úskalím běžného života.
Zpátky na zem.
Motiv domu budoucnosti, kde umělá inteligence postupně „požírá“ své pány, už američtí filmaři využili. Sociologové zase varují, že člověk, který bude v takovém inteligentním stavení bydlet, ztratí lidské kontakty. V Česku zřejmě nic takového ještě dlouho nehrozí. Modely přechytralých domovů se tady zatím příliš neujaly. Skutečně chytrý dům či byt by měl být jako takový navržen již od začátku. Jedině tak se mohou zázraky techniky stát jeho přirozenou součástí. K tomu je nutné, aby myšlenku inteligentního bydlení převzali developeři. A ti nikdy nebudou plánovat projekty, o které není kvůli příliš vysoké ceně zájem. Z dostupných technologií si proto vyberou to, co potřebují, a zároveň to, co mohou prodat. Tuzemská nabídka chytrých domů se proto soustředí především na regulaci spotřebičů, hospodárné využití tepelných zdrojů a jejich dálkové ovládání z počítače nebo mobilního telefonu. K vytápění domů navrhují firmy využívat alternativní zdroje energie (solární panely, tepelná čerpadla), teprve v případě, že nestačí, přijde na řadu klasický kotel. Regulací topení a hlídáním otevření oken se dá prý uspořit až 30 procent energie. Známkou „inteligence“ jsou ale kromě technologií i použité materiály a architektonická řešení. Pod označením Smart home prodával developer projekt na pražském Smíchově. Převážně skleněný dům jednoduchého tvaru v útrobách skrývá 49 „chytrých“ bytových jednotek, jejichž majitel může prostřednictvím počítače nebo mobilního telefonu naprogramovat automatickou regulaci vytápění, v kuchyni a v koupelně je i v podlaze, nebo rozsvěcet v místnostech. Přestože byty nebyly nejlevnější, klient zaplatil za metr čtvereční až 95 tisíc korun, prodaly se před dostavbou.
