-
Podle zakladatele univerzity je při online studiu nejdůležitější motivace a schopnost aplikovat znalosti v praxi. U studentů se snaží podporovat obojí
Jak rozvést pojem ,peklo‘ do šesti slov? Kupříkladu jako ,studium při zaměstnání před šestnácti lety‘. Přesně to zažil dřívější bankéř a dnešní ředitel americké online univerzity Pavel Makovský. Dálkově si dodělával doktorát a přihodilo se mu třeba to, že si na přípravu před zkouškou vzal dovolenou jen proto, aby se v den termínu odrazil od zavřených dveří s nápisem oznamujícím nepřítomnost zkoušejícího profesora. „Proč jste nám nedali vědět dřív?“ dotázal se tehdy na studijním oddělení. „Proč jste se nepřišel zeptat?“ odsekla sekretářka.
„Když jsem studoval ekonomii, pracoval jsem už nějakou dobu v eBance, kde jsem byl odpovědný za retail, předtím jsem dělal programy pro fyzické osoby v IPB. Vytáhl jsem si otázku na bankovní systémy a neudělal jsem to, protože pan profesor mi vysvětlil, že bankovnictví nefunguje tak, jak ho dělám. Napodruhé jsem mu všechno odkýval a v duchu jsem si říkal: ,Ty mlč a buď rád, že to nefunguje tak, jak to teď říkám, protože tak to bylo za Státní banky československé v osmdesátkách‘,“ ilustruje své zkušenosti se vzdělávacím systémem další historkou. O MBA programu si mohl nechat jen zdát, protože pro pracujícího člověka byl časově v podstatě nerealizovatelný.
Egypťan potká Izraelce… a normálně spolu mluví
Protože mu došla trpělivost, rozhodl se založit vysokou školu, kde se bude učit tak, jak si sám přál studovat. Vznikla online univerzita LIGS se sídlem na Havaji, profesory a studenty z několika desítek států a studijními programy uzpůsobenými pro hektický životní styl top manažerů, jimž jsou kurzy určeny. Aby se mohli v rámci jediné pomyslné auly potkat stovky lidí z celého světa, zvolil Makovský už v době, kdy jakákoli práce na internetu vyžadovala instalaci řady programů, online prostředí jako efektivní nástroj úspory času.
„Díky onlinu můžeme mít na jednom místě materiály od lidí z Harvard Business School a University of Cambridge. Na druhé straně tam mohou být videa od Muska, Jobse, Gatese a mnoha dalších skvělých profesionálů z jednotlivých oborů, kteří třeba nemají tak známé jméno, ale jejich přínos oboru je neuvěřitelný,“ popisuje Makovský.
Všichni potřebujeme nad sebou bič
Vedle propojení lidí napříč celou akademickou obcí spatřuje zakladatel LIGS University obrovské plus svého projektu i ve vzájemné interakci různých národností. Na webinářích spolu například úplně v klidu diskutuje Egypťan s Izraelcem a Iráčanem. Přitom kdyby se viděli naživo, nejspíš by jeden druhému nepodal ani ruku, natož aby spolu ztratili slovo.
V pozitivním slova smyslu však cizinci ovlivňují i Čechy a Slováky. My v sobě dle Makovského prý máme z minulosti zakořeněnou snahu vydávat se cestou nejmenšího odporu a studovat spíš kvůli titulu než pro znalosti. Ne tak Asiati či Afričané. „Musím vyzdvihnout jejich pracovitost. Velmi se snaží, protože pro mnoho z nich studium obecně znamená šanci se přemístit jinam, takže mají opravdu silnou motivaci,“ popisuje ředitel. „Nedávno jsem viděl neuvěřitelnou doktorskou práci studenta ze Singapuru. Jednalo se o první výzkum genderu a ženských práv, který se tam uskutečnil. Stejně tak lidé z Afriky odvádí velmi kvalitní práci, ačkoli to mají výrazně těžší než obyvatelé jiných zemí, hlavně kvůli příjmům,“ dodává.
Právě motivace je nejdůležitějším aspektem studia na LIGS univerzitě. Zájemci si totiž mohou vybrat, zda chtějí spolupracovat se studijním poradcem, jenž za ně řeší v podstatě všechno kromě samotné výuky, psát průběžné písemné práce a testy, nebo se spolehnout sami na sebe a pracovat bez termínů.
Nicméně mnoho sebevědomých manažerů nakonec z druhé možnosti přechází na první. „Všichni nad sebou potřebujeme aspoň malý bič,“ usmívá se Makovský. Z toho důvodu škola například monitoruje frekvenci přihlašování studentů do systému. Pokud se změní, studenta kontaktuje poradkyně a snaží se ho vrátit do správných kolejí dřív, než se úplně vzdá.
Někoho totiž na univerzitě drží touha po povýšení, jiného příslib práce v zahraničí, ale řada zájemců se hlásí na náročnou školu s pořádnou dávkou praxe kvůli tomu, aby se v práci cítili sebevědoměji, ačkoli nemají ambice růst, protože pak by museli pracovat víc nebo se stěhovat.
Tahle škola není pro mladé
Pro maturanty podle Makovského může být program MBA zajímavý, ale na LIGSu ho zvládnou jen ti, kdo mají od mládí vybudované návyky a osobní disciplínu. „Zaměstnaní lidé už mají životní a pracovní zkušenost, takže přínos studia je pro ně výrazně vyšší a v kratší době,“ doplňuje a z rukávu tahá další příběh:
„Kdysi jsme dělali experiment, kdy jsme do jedné skupiny top manažerů se souhlasem všech přidali čerstvého absolventa. Vedli jsme diskuzi, jestli to může fungovat, a já jsem podlehl, i když jsem si myslel, že to fungovat nemůže. Ten čerstvý absolvent začal okamžitě všechny poučovat, jak co funguje. To bylo fakt vtipné. Všichni ti generální ředitelé byli ze začátku hrozně zpruzení, že jim znovu předčítá skripta, a on prošel obrovskou deziluzí, že svět asi funguje maličko jinak. Pak si ale ti zkušení uvědomili, že jim zase chybí jeho nadšení, s kterým jde bourat staré systémy a něco přinášet lidstvu.“
S trochou nadsázky se sám Makovský v rámci školství pokouší o totéž. Vyhledává totiž odborníky z praxe či špičkové vědce se zahraniční zkušeností a snaží se vybudovat vzdělávací instituci, která doopravdy připraví studenty na reálný život a kde získají kromě znalostí i schopnost je využívat v praxi, aby na nich mohli stavět ve svém zaměstnání. „Osobně si nepřeju, aby lidé jen něco vystudovali a tím skončili. Svět totiž bez neustálého vzdělávání nebude lepší. Všichni budeme ovlivnitelní tím, co si přečteme na internetu a na sociálních sítích. Většině konspirací a řetězových mailů se podle mě dá předcházet udržováním kontaktu s realitou,“ říká. Aby umožnil studovat i lidem, co by si to za normálních okolností ve své zemi nemohli dovolit, snaží se udržet školné co nejnižší. To se v závislosti na konkrétním programu pohybuje od 94 do 147 tisíc korun.
Na stipendia využívá velkou část zisku, který univerzita generuje díky spolupracím s dalšími vzdělávacími institucemi, jimž poskytuje své služby a know how například v podobě tvorby curriculí. Další významná část prostředků však putuje do práce na získání Americké federální akreditace, což by znamenalo, že univerzitu začne uznávat zaoceánské ministerstvo školství. „To je teď můj hlavní úkol. Pokud uspějeme, bude to po šestnáctiletém výročí další obrovský milník,“ uzavírá Makovský.