Rebelující poslanci Hovorka a Tlustý působí problémy svým stranám i celé koalici
Mirek Topolánek si za jedenáct let ve vrcholné politice osvojil dovednost ostentativně nejásat ani po výrazných úspěších. Přišla mu vhod minulé úterý odpoledne, když Poslanecká sněmovna, klopýtajíc přes nástrahy svého jednacího řádu, v dusné atmosféře schválila vládní návrh reformy veřejných financí. Z ČSSD zběhlí poslanci Miloš Melčák a Michal Pohanka, přezdívaní „čtvrtá koaliční strana“, se sice zachovali loajálně, ale proti návrhu zákona hlasoval lidovec Ludvík Hovorka. Bohužel prý nemohl vládní návrh podpořit, neboť ministerstvo zdravotnictví zařadilo do reformního balíku na poslední chvíli právní normu o kategorizaci léčiv. Tenhle „přílepek“ neprošel tím pádem řádným legislativním procesem, ačkoli uvede do pohybu desetimiliardy korun, na něž už číhá farmaceutická lobby.
Poslance marně přemlouvali spolupracovníci ministra zdravotnictví Tomáše Julínka i předseda KDU-ČSL Jiří Čunek, jehož je jinak věrným družiníkem. Zůstal zásadovým, byť předtím zásadově blokoval snižování daní a placení dětí u lékaře, aby pak disciplinovaně couvl. Inu Hovorka je Hovorka, říkají lidovci.
Premiér Topolánek se však vyjádřil jasně: Poslanec, který se v klíčové záležitosti postaví proti vládě, „by měl složit mandát a kandidovat za někoho jiného“. Po pravdě řečeno, znepokojen je i předseda lidovců Čunek: „Určitě by bylo neudržitelné, kdyby poslanec Hovorka měl i na jiné důležité věci vždy osobní názor, protože by koalice nemohla existovat.“ Čunek sice nemíní Hovorku ze strany vyloučit, leč předseda krajské zlínské organizace KDU-ČSL Jiří Stodůlka navrhuje, aby tento poslanec před celostátním výborem strany vysvětlil, jak se míní chovat v budoucnu, „ať se neblamujeme, ať to třeba rozpustíme a pracujeme na volbách“. Stodůlkův námět je namístě, poněvadž Ludvík Hovorka má „další problém“, totiž americký radar. Kdyby se o radaru neuskutečnilo referendum, pro něž zvedl ruku s opozicí, a rozhodoval by Parlament, Hovorka by prý hlasoval spíše proti radaru. V případě, že by si Melčák s Pohankou podrželi tentýž názor, koalice by ve sněmovně nedala dohromady většinu 101 hlasu, kterou by pro schválení smlouvy s Američany ústava vyžadovala.
Lidovci mají svého Hovorku a ODS zase Vlastimila Tlustého a jeho názorovou platformu čili frakci. Po mocné masáži přinutila před týdnem výkonná rada ODS Tlustého k loajalitě. Netrvala však dlouho. Když 21. srpna v 15 hodin 41 minut hlasovala sněmovna o Hovorkově pozměňovacím návrhu, jímž chtěl kategorizaci léčiv vyjmout z reformního balíku, prý omylem podpořil tento návrh Juraj Raninec z ODS, přičemž jeho straničtí kolegové Jan Schwippel, Vlastimil Tlustý a Jan Vidím se hlasování zdrželi. Komunisté Hovorkův návrh podpořili jednotně, a kdyby bývali sociální demokraté neobstruovali a učinili totéž, přičiněním Tlustého frakce, k níž dotyční čtyři poslanci ODS náleží, by byl reformní balík symbolicky skalpován.
„Teď to chce hlavně klid, klid, klid,“ pravil Topolánek v úterý odpoledne vstříc Tlustému. Klidu si však rozhodně neužije. „Současné vedení ODS je schopné sáhnout k takovým článkům, které napsal Mirek Topolánek a jež mi připomínaly velmi silně padesátá léta, a dokonce i k výhružným esemeskám, které dostávali mí kolegové. Takže tato kultura se musí změnit,“ ozval se na Nově Tlustého souputník, poslanec Jan Klas. Aby toho nebylo málo, den po schválení „balíku“ zpochybnil ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) transparent Tlustého frakce, jímž je snížení daně fyzických osob na 12,5 procenta od ledna 2009. „Nebyla dodržena dohoda. Je to vážný problém. V ODS se proti tomu musíme postavit a dohody dodržet,“ okamžitě kontroval Tlustý. Pokud ale nepředloží lepší, pro střední příjmové vrstvy a státní rozpočet příznivější alternativu než Kalousek, Tlustého aureola ekonomického guru ODS pohasne a s ní i možnost vyřídit si to s Topolánkem. A tak to může být nikoli Topolánek, Bém, Langer či někdo další z čelných občanských demokratů, ale Miroslav Kalousek, kdo svou provokativní výzvou k okamžité, věcné a hlavně veřejné diskusi přiměje Vlastimila Tlustého vyložit karty na stůl, a tím urychlí nevyhnutelné měření sil v ODS. Topolánka Kalousek asi zaskočil, ale při jejich dobrých vzájemných vztazích ho jistě nemínil podrazit. Pro Topolánka, ODS i koalici bude výhodnější, pokud si „vedoucí“ vládní strana vyřeší svůj vnitřní problém dříve než v prvním pololetí 2008, kdy by podle koaliční úmluvy mělo nastat dohadování o daňové novele. Konzervace vnitřních problémů kolem ODS na jaře 1997 nevyústila, jak známo, pouze trapnostmi kolem úsporných „vládních balíčků“, nýbrž po pár měsících krizí ODS a pádem kabinetu.
Autor je komentátor Českého rozhlasu 1-Radiožurnálu
