Produkty ze svaté Kláry nejsou k mání jinde než ve viničním domku v Praze-Troji, který ukrývá malou vinotéku
Metropole České republiky a její blízké okolí bývaly obklopeny věncem vinic o rozloze osmi stovek hektarů a možná ještě více. Je chvályhodné, že se podařilo zachránit jejich torza v různých městských čtvrtích v době, kdy jim už hrozil definitivní zánik. Jedním takovým místem je malebná vinice svaté Kláry v Praze-Troji.
Prohřáté nadloží a blízkost řeky První novodobá rekonstrukce historického vinohradu proběhla v letech 1950 až 1953, další někdy v letech sedmdesátých. Dnešní utěšený stav je ale výsledkem soustavné péče, které se zdejší révě dostává pod správou pražské botanické zahrady. Ta začala Kláru rekonstruovat v roce 2004, když už rok předtím opětovně zavedla produkci vlastního vína (zprvu ovšem připravovaného mimo areál vinice). Dnes pracují s odrůdami Ryzlink rýnský, Müller Thurgau, Sauvignon, Modrý Portugal, Rulandské šedé, Rulandské modré, Neronet, Tramín červený a Muškát moravský, z nichž produkují vína od jakostních přes kabinetní až po výběr z hroznů a vína slámová. Populární je i české zemské Bílé z botanické, nezvyklá, ale zajímavá kupáž Ryzlinku rýnského a Rulandského šedého.
Díky mimořádnému terroiru – vydatnému slunečnímu svitu, kumulaci teploty kamenným nadložím, a tedy příznivému rozložení tepla ve dne a v noci, i blízkosti říčního toku – vyzrávají hrozny pravidelně do vysokých cukernatostí. Strmý svah s mnoha mikroterasami na jedné straně znamená úmornou ruční práci, na druhé se ale díky ní hrozny dostávají k dalšímu zpracování v optimální formě. Do roku 2008 se úroda zpracovávala ve sklepním hospodářství České zemědělské univerzity v Mělníku. Další sklizeň však už prošla vlastním moderně vybaveným sklepem. Za ten vděčí vinice malé katastrofě. Zřícení části svahu si vyžádalo nutnost vybudování opory proti dalším možným sesuvům a během úprav byl do návozu vestavěn sklep s technologickým vybavením i prostorou pro posezení a degustace.
Exkurze za vyhlídkou U ročníku 2012, který byl nedávno slavnostně pokřtěn u někdejšího viničního domku, vsadil vedoucí vinice Martin Beránek na „sladkou notu“. Vínům ponechal vyšší až vysoký zbytek cukru, v případě rulandského šedého dokonce 44,7 gramu na litr. Kupodivu však, především díky obecně vyššímu podílu kyselin, nemají vína až dramaticky sladký dozvuk – tedy opět kromě již zmíněného „šeďáku“.
Z celé série se patrně nejvíc líbil muškát moravský, jediný vyškolený jako suchý. Nepřevoněný, s vybalancovaným podílem cukru a kyseliny, bude zřejmě vyhledávanou etiketou a dá se očekávat, že 900 připravených láhví brzy zmizí. Sukcesu se nejspíše dočká i růžové z Rulandského modrého, v němž je ovšem znát sladký podtext. Hodně se do sklípku chodí také na atypický müller thurgau. Ten svou odrůdovost sice skrývá za sladkou stopu, ale díky ovocným projevům – především jablek – nabízí příjemně svěží doušek.
Vína ze svaté Kláry nejsou k mání jinde než ve viničním domku, který ukrývá malou vinotéku. Pokud do Troji zavítáte, dostane se vám kromě zajímavých vín i bohaté nadstavby. Vedle produkční části objevíte ve vinici ukázkovou přehlídku všech v tuzemsku povolených odrůd moštových i stolních. Celkem je to nějakých sto padesát druhů.
Abyste nekupovali zajíce v pytli, můžete ve sklepě ochutnat třeba všechny vzorky, pokud si degustaci objednáte, a svého favorita si odnést domů. I když, co si budeme povídat, víno vždy chutná nejlépe v místě jeho zrodu. Daleko příjemnější je usednout vedle domku na terasu, kochat se výhledem na romantickou kulisu trojského zámku, Vltavu a Místodržitelský letohrádek na jejím druhém břehu ve Stromovce. Ten pohled a sklenka zdejšího vína dokážou zpomalit čas. Bude ale třeba si pospíšit. Necelých deset tisíc půllitrových lahviček – v tom čísle není zahrnuta produkce neronetu – může vzít při stále ještě trvající módě sladších vín rychlý konec. l
Do roku 2008 se úroda z Troji zpracovávala v Mělníku, další sklizeň ale už prošla zdejším nově zařízeným sklepem.
O autorovi| Milan Ballík, spolupracovník redakce
