Na trhu je zhruba jen pět let, a tak by člověk možná čekal, že jako většina mladých a perspektivních firem působících ve vývojářském oboru půjde s dobou a vedle čtyřdenního pracovního týdne, home officu a pohovek na chodbách bude potenciální kolegy lákat i na řadu dalších, dnes běžných benefitů. Jenže právě nic takového zde paradoxně nenajdete. Český Elevup zakladatelů Daniela Jay Letta a Vojtěcha Kounovského funguje docela jinak.
V Elevupu se „dělají věci“, jak první jmenovaný s oblibou říká. Spolu se svým parťákem klade maximální důraz na koncentraci a na to, aby byl produkt hotový co nejdříve, tedy bez zbytečného zdržování v podobě neustálých schůzek s klienty a vyhodnocování toho, co se na jimi vyvíjené aplikaci či softwaru za poslední týden, ba dokonce možná jen uplynulých 24 hodin změnilo.
„V naší branži existuje spousta vývojářských metodik, kterými se však my sami příliš neřídíme,“ přiznává otevřeně 29letý Jay Lett. „Neděláme s klienty pravidelné každotýdenní konzultace a ani s nimi neřešíme, jestli to, co jsme teď vytvořili, jim dává, nebo naopak nedává smysl, abychom následně část naší práce hodili do koše. Takové věci totiž zabírají spoustu času – musíte kvůli nim neustále chodit na mítinky, které kolikrát trvají i tři hodiny denně, zatímco práce stojí,“ dodává s tím, že od samého začátku se spolu se svým týmem snaží klientům narovinu vysvětlit, co si o jejich návrzích ohledně toho, jak by měla být aplikace vyvíjena, myslí.
„Nesnažíme se uzavřít obchod za každou cenu. I proto se nám již párkrát stalo, že jsme museli říct, že pokud to neuděláme tak a tak, tak se pod to zkrátka nepodepíšeme a dáme od toho ruce pryč,“ prozrazuje šéf Elevupu.
Klíčem k úspěchu je dle jeho názoru vynasnažit se aplikaci, respektive software vyvinout na funkční produkt v co možná nejkratším časovém intervalu a hned na to jej vydat. Teprve až pak je načase dolaďování jednotlivých detailů.
„Tím tak získáme časový náskok oproti konkurenci a zároveň i rychlou zpětnou vazbu od koncových uživatelů,“ říká a pokračuje: „Kde bereme jistotu toho, že co vytvoříme, bude skutečně fungovat? Je to dáno mimo jiné i tím, že naši lidé mají s vývojem softwaru více než desetileté zkušenosti. Všichni už máme z profesního hlediska něco za sebou a víme, co děláme. A mohu potvrdit, že se nám nikdy za dobu našeho fungování nestalo, abychom vydali něco, u čeho jsme následně narazili na nějaký zásadní problém a co by lidi odradilo.“
Pro řidiče i pro milovníky filmů
Že svoji práci dělají dobře, lze doložit výčtem klientů, kteří se na Elevup v uplynulých pěti letech obrátili. Čítá totiž hned několik velice zajímavých jmen. S jejími produkty se mohly setkat například desetitisíce tuzemských řidičů – to proto, že jsou dostupné v novějších vozech značky Škoda Auto, Seat či Volkswagen.
Aplikace je součástí palubního infotainmentu a jedná se de facto o jakýsi marketplace, prostřednictvím kterého se řidičům na displeji zobrazují nejrůznější slevové akce a nabídky, na něž mohou po cestě narazit třeba na čerpacích stanicích či v nákupních centrech.
„Kromě toho jsme například pro společnost Renomia vyvinuli aplikaci Zelená karta, do které si lidé mohli nahrát údaje o svém povinném ručení a pak ji v případě silniční kontroly použít. Vedle toho appka ale umí i další věci, jako třeba upozornit na fakt, že vám končí povinné ručení nebo že je nutné přezout pneumatiky a tak podobně,“ objasňuje Jay Lett, podle kterého si inkriminovanou službu pořídilo na 120 tisíc lidí.
Další tisíce uživatelů má jiná aplikace z dílny Elevupu, a sice ta speciálně vytvořená pro fanoušky fotbalové Sparty. Stejně tak ale pražské vývojářské studio stojí i za online streamovací platformou Dramox či nově revitalizovaným webem služby Kinobox, který se povedlo oživit po dlouhých 15 letech stagnace.
„Jedná se o velmi náročný projekt, na němž pracujeme kontinuálně a jehož cílem je přiblížit Kinobox dobře známému portálu ČSFD, případně nabídnout uživatelům ještě o něco více. Ostatně i proto jsme do něj zapojili umělou inteligenci (AI), která je schopná sesbírat o jednotlivých filmech nejrůznější data a na základě nich pak odhadnout, jak moc bude daný snímek kvalitní,“ poodkrývá šéf Elevupu.
Jak konkrétně to funguje? „Každý údaj má svoji váhu, s níž následně počítáme – jedná se třeba i o to, jací herci ve filmu hrají, jakou v něm mají roli a kolik času stráví na obrazovce. Do výpočtu jsou nicméně zahrnuty také recenze od uživatelů, kritiků, případně další informace, jako když třeba někdo o filmu napíše článek a podobně,“ doplňuje s tím, že dle interních výpočtů ušetřila jeho firma Kinoboxu jen za první rok spolupráce přes 35 procent nákladů, které by společnost musela zaplatit navíc, pakliže by si platformu vyvíjela sama.
AI zvýrazní rozdíl mezi dobrými a průměrnými vývojáři
V současné době tvoří Elevup 30 lidí. Naprostou většinu z nich přitom představují ostřílení vývojáři s bohatou praxí – začátečníky by zde člověk hledal marně. „Naší snahou je najímat skutečně seniorní programátory a fungovat jako sportovní tým. Zakládáme si na dobré chemii mezi kolegy a snažíme se pracovat co nejefektivněji, a i proto nemáme v práci žádné věci, které by nás mohly rozptylovat. Na snickersky zadarmo ani na stolní fotbálek v kanclu nikoho vážně nelákáme,“ zdůrazňuje Jay Lett.
Že takový přístup – ač se může někomu zdát poněkud striktní – skutečně funguje, dokládá podle zakladatele Elevupu nízká firemní fluktuace. Během oněch pěti let opustil studio jediný člověk, jinak se tým kontinuálně rozrůstá, a to zhruba o dva až tři členy za rok.
A protože kvalitních vývojářů jsou na českém trhu stovky, je Jay Lett přesvědčen, že o ně jeho firma nikdy nebude mít nouzi. Otázkou zůstává, co s odvětvím udělá nástup umělé inteligence, která by podle mnohých mohla časem vývojáře o jejich práci připravit. On sám to ale tak rozhodně nevnímá: „Pokud umělá inteligence nějaký vliv mít bude, tak spíš takový, že rozevře nůžky mezi dobrými a průměrnými vývojáři. Pořád to ale budou lidé, kdo budou AI zadávat úkoly a řídit ji. Díky AI půjde práci zrychlit, a to třeba i o celé týdny, ale rozhodně ji za vás neudělá – už jen proto, že jak už jsem nastínil, klient kolikrát neví, co chce, a dokud to detailně nepopíše, tak vám v budoucnu stejně žádná sebelepší umělá inteligence nepomůže.“
A jak vidí mladý podnikatel budoucnost své firmy? Kupodivu spíše tady v Česku než za jeho hranicemi. Ne, že by snad neměl o vývoj aplikací, respektive softwaru pro cizí společnosti zájem (s tím ostatně již v Elevupu zkušenosti mají), expanze jako taková, tedy založení pobočky mimo ČR, jen teď zkrátka a dobře není na pořadu dne.
Seriál Od píky sleduje, jak se daří začínajícím podnikatelům se zajímavým byznysovým příběhem či nápadem na nový produkt nebo službu.
Máte-li pro nás nějaký námět či víte o někom z vašeho okolí, kdo některou z těchto podmínek splňuje, budeme moc rádi, pokud se nám ozvete. Vaše náměty prosím posílejte na email redakce@euro.cz.
Stejně tak v současné době neuvažuje ani o vstupu investora. „Zatím jsme schopni relativně dobře fungovat z vlastních zdrojů, i když je pravdou, že nějaké diskuze s možnými zájemci v minulosti proběhly. U nás to nikdy nebylo o obratu. A asi ani nebude. Kvůli velikosti naší firmy nejsme schopní vygenerovat taková čísla, která by média kdovíjak ohromila, ale zároveň si i myslíme, že to není ta správná cesta, protože nechceme být nijak škatulkováni a posuzováni jen na základě finanční výkonnosti,“ zdůrazňuje Jay Lett, který druhým dechem dodává, že se tento ukazatel pohybuje v řádu desítek milionů korun.
„Co mě osobně těší ze všeho nejvíc, je, že se na nás obracejí lidé a firmy s tím, že na nás dostali kontakt od někoho dalšího. To si myslím, že o mnohém vypovídá – evidentně naši práci děláme dobře. A protože chceme takto udržitelně pokračovat i nadále, tak se to s majetkovým vstupem dalších investorů příliš neshoduje,“ uzavírá šéf Elevupu.
