V dobrých podnicích si nevystačí s vínem rozlévaným z litrovek
V sousedství známé pizzerie Grossetto, na začátku Francouzské ulice, jsme s kolegyní objevily lokál jménem Retro. Chrom a sklo v průčelí i celý interiér, v němž návštěvníka do chřípí udeří cigaretový kouř, evokují atmosféru funkcionalismu. Vstup slouží jako kavárna, vestavěné patro v zadní části je koncipováno jako nekuřácká zóna, pod níž se nachází poněkud klaustrofobní jídelní prostor. Centrum opticky člení masivní sloupy, v nichž jsou zabudovány tmavé příborníky. Napravo od vchodu se táhne mohutný bar, jehož nápadité zadní nasvícení dává vyniknout barevnému obsahu lahví, a tvoří tak dekorativní prvek spíše asketické výzdoby. Zdi jsou pojednány v modré a žluté, stěny jsou obloženy hnědým dřevem připomínajícím mozaiku. Návštěvník si jistě povšimne i důmyslného osvětlení, jež skýtá trojice vertikálně a horizontálně propojených zářivkových trubic.V levé části si můžete posedět na pískově žlutých koženkových lavicích, židle jsou z chromovaných ohýbaných trubek, potažené hnědou koženkou. Téže barvy jsou i stoly, jež jsou v restaurační části pokryty poněkud opranými a nezdařile vymandlovanými žlutými ubrusy a hnědými naprony, které očividně představují jediný rušivý element jinak koherentního retro designu.
V časném odpoledni, kdy jsme zasedly k obědu, zel podnik prázdnotou, což jsme přičetly na vrub svátkům. Ve vánočním duchu jsme si na úvod objednaly třeboňskou rybí polévku s bazalkovými toasty. Dále nás zlákala pečená kachní játra s pošírovanými jablky v bordeaux s omáčkou z lesního ovoce. Oba pokrmy přišly na stůl poměrně rychle, polévka v misce, zpola zakryta jakousi chlebovou pavučinou, kterou jsme identifikovaly jako náhradníka avizovaných bazalkových toastů. Hustá krémová polévka s nudličkami zeleniny a kousky ryby byla chuťově vyvážená a kromě ne zcela dostatečného ohřevu jí nešlo nic vytknout. Naše euforie vrcholila, když jsme z hloubi misky vylovily domnělou kapří šupinu coby opožděné štědrovečerní přání plného měšce. Jaké však bylo naše zklamání, když se ukázalo, že se jedná o kousek průhledného plastu, pocházející zřejmě z jakéhosi potravinového obalu! Reakce servírky nebyla zrovna kajícná, ovšem po konzultaci s kuchařem se nám dostalo omluvy a tato položka logicky nebyla zahrnuta do účtu.
Vánoční nálada překvapivě zavládla i na sousedním talíři. Kachní játra dekorovala hromádka „andělských vlasů“, vytvořená však nikoli z cukru, nýbrž patrně z neuvařených skleněných nudlí, jež působily efektně, leč vzhledem k nepoživatelnosti by se vskutku lépe vyjímaly na vánočním stromku. Játra samotná chutnala dobře, totéž lze v zásadě říci i o omáčce z lesních plodů, jablka ovšem nabyla jakési chemické příchuti, připomínající šampon či ochucovadlo dětských antibiotik.
Modifikovaná jablíčka zřejmě kuchař považoval za natolik přitažlivá, že je mimo program zařadil i do hlavního chodu, jímž bylo kuřecí frikasé s medovou omáčkou a rýží basmati. Na velkém talíři spočívaly v medovém sósu tři kuřecí paličky, doplněné kupkou osychající rýže, růžičkou brokolice, květáku, pár kolečky mrkve a neladnou snítkou salátu lollo rosso. Chuť vařené zeleniny vyzněla poněkud unaveně, což v kombinaci se sladkou omáčkou bez jakýchkoliv jiných chuťových dominant udalo tón celému jídlu. Této unylosti, jíž naštěstí kontrovaly alespoň slané kuřecí paličky, by jistě šlo zabránit přidáním nějakého pikantnějšího prvku či přílohy.
Neinspirující obloha se objevila i u grilovaných filátek z pstruha na pórkovém julienu s estragonovou omáčkou a pažitkovým bramborem. Estetický i chuťový dojem z tohoto pokrmu se vyšplhal o pár stupňů výš než v případě frikasé. Tři slušné kousky pstruha byly pyramidovitě navršeny na zelené fazolky (dalšího náhradníka v tomto utkání, neb slibovaný pórkový julien absentoval) a celou sestavu doplňovaly brambory, připravené poněkud nepatřičně téměř al dente bez inzerované pažitky, a již zmíněná zelenina. Pikantní pórek by se sice k jemné rybě jako říznější protipól hodil lépe, přesto jsme pstruha hodnotily nejvýše, k čemuž přispěla i hladká estragonová omáčka.
Naše celková útrata včetně slušného espressa Illy čítala 478 korun. Částka se sice nejeví přemrštěná, avšak musely jsme konstatovat, že na své si v podniku přijde spíše zrak než chuťové buňky. A ještě poznámka: Retro se bohužel zařadilo na dlouhý seznam restaurací, kde lze rozlévané víno dostat pouze z pochybných litrovek.
Kavárna RETRO Restaurace
Adresa: Francouzská 4, Praha 2-Vinohrady
Tel.: 603176111, e-mail: retrokavarna @seznam.cz, www.retrokavarna.cz
Otevírací doba: po-pá 8-23, so-ne 9-23
Počet míst: kavárna 60
restaurace 54
nekuřácké patro 25
Druh kuchyně: mezinárodní s převahou francouzských jídel
Platební karty: všechny kromě elektronických
Jazyková vybavenost personálu: angličtina, němčina
Země původu nabízených vín: ČR, Francie, Chile
Hodnocení restaurace:
Atmosféra, pohodlí, estetika 9 bodů z 10
Prostírání 8 bodů z 10
Úroveň jídelního a nápojového lístku 9 bodů z 10
Chování personálu 7 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů 14 bodů z 20
Celkem 48 bodů z 60
Výběr z jídelního lístku:
Marinovaná kuřecí prsíčka v červeném vinném octu na salátku
s omáčkou Piri-piri 70 Kč
Ramsteak Vanila protýkaný česnekem, fazolové lusky, vařený
brambor 210 Kč
Kuřecí frikasé s medovou omáčkou, rýže basmati 135 Kč
Palačinky se špenátem zapečené s mozzarellou 60 Kč
Smetanový dort s meruňkou 30 Kč
Výběr z nápojového lístku:
Frankovka 0,2 l 35 Kč
Bohemia Sekt brut, demi sec 260 Kč
Champagne Veuve Cliquot Ponsardin Brut 2850 Kč
Budvar – točený, 0,5 l 30 Kč
Espresso Illy 25 Kč
