EKONOMICKÁ STRATEGIE ODS Podpora podnikání cestou snížení daní a maximálního zjednodušení. Zrušení daní, jejichž výběr stojí víc, než přinesou. Zavedení paušálů na provoz automobilů či zrušení knihy jízd. To je strategie, jež má být základem pro volební program ODS. Podnikání se musí vyplácet!
EKONOMICKÁ STRATEGIE ODS
Podpora podnikání cestou snížení daní a maximálního zjednodušení. Zrušení daní, jejichž výběr stojí víc, než přinesou. Zavedení paušálů na provoz automobilů či zrušení knihy jízd. To je strategie, jež má být základem pro volební program ODS.
Podnikání se musí vyplácet! To je jedna ze základních zásad Ekonomické strategie pro Českou republiku s horizontem 8 až 12 let, kterou pro stínového ministra ODS Vlastimila Tlustého vypracoval tým odborníků pod vedením analytika Pavla Kohouta. „Pro skutečné nastartování robustního růstu ekonomiky doprovázeného zaměstnaností existují jen dvě řešení - nízké daňové sazby, které podporují všechny podniky, a pak fungující finanční a kapitálové trhy. Ideální formou investičních pobídek je tedy jednotná sazba daně z příjmu ve výši 15 procent neboli rovná daň z příjmu,“ tvrdí Kohout. Vzorem pro to, jak podporovat podnikání, nám má být Skandinávie, zejména Dánsko a Finsko. Drobným podnikatelům chce Kohoutův tým administrativně ulehčit zrušením silniční daně (stát by si ji kompenzoval vyšší spotřební daní), a zavedením možnosti paušálních výdajů za provoz automobilů a tím také zrušení povinnosti vést knihu jízd. Pro malé firmy navrhuje zrušit působnost zákoníku práce a ponechat pracovněprávní vztah smluvní volnosti.
ZRUŠIT, ZRUŠIT, ZRUŠIT
Pokud jde o podporu kapitálových trhů, Kohout navrhuje zrušení daně z dividend. To vedle zrušení dvojího zdanění má přinést i větší ochotu firem oficiálně vykazovat zisky. Živnostníci rovněž přivítají jeho návrh zrušit povinný minimální základ daně, jejíž přínos je stejně pro státní rozpočet zanedbatelný.
Stejný osud by pak měl stihnout i daně, jejichž výběr je nákladnější než výnosy. Tedy například daně z převodu nemovitostí, daně dědické a darovací. Pokud jde o daň z nemovitostí, má být zjednodušen systém jejího výpočtu a výběru. Finanční úřady tím mají získat více času na postih daňových podvodníků. Rušit by se měly nejen neefektivní daně, ale i neefektivnost státní správy a potažmo vysoká korupce. „Navrhujeme provést generální audit veřejné správy za pomoci nezávislých konzultačních firem. Jeho účelem bude vytypování neefektivností na všech významnějších úřadech veřejné správy, bude nutné zavést systém finančního řízení srovnatelný s postupy, které jsou využívány ve velkých soukromých firmách,“ uvádí se ve strategii.
CESTOU ÚSPOR, NE DEFICITŮ
Kohoutův tým ve svém materiálu nešetří kritikou dosavadní rozhazovačné hospodářské politiky vlády, která dosáhla růstu ekonomiky jen za cenu neustálého zadlužování veřejných rozpočtů. Růst zadlužení je prý navíc zcela neefektivní z hlediska zaměstnanosti. V únoru 2002 bylo v české ekonomice 485 tisíc nezaměstnaných. V únoru 2006 - po čtyřech letech ekonomického růstu a přílivu zahraničních investic - bylo bez práce 493 tisíc osob.
Strategie doporučuje jít cestou úspor především ve výdajích státní správy. Odvolává se na zprávu společnosti Transparency International o neprůhlednosti zadávání veřejných zakázek. Podle ní se v roce 2004 z celkového objemu veřejných zdrojů na obecní úrovni neefektivně použilo minimálně 15 miliard korun, na centrální úrovni pak 17,4 miliardy korun. Celkový odhad souvisejících ztrát tak představuje minimálně 32,4 miliardy korun.
Materiál proto navrhuje zavést důraznou kontrolu efektivnosti veřejných výdajů a vytvoření nezávislé komise expertů, která přezkoumá všechna „šedá místa“, kde se rozhoduje o výdajích. Veřejné soutěže pak doporučuje organizovat především metodou elektronických aukcí. Státní rozpočet by tím ročně měl ušetřit kolem 30 miliard korun. Dalších minimálně 10 miliard korun lze získat zjednodušením sociálního systému a minimálně 10 miliard korun odstraněním „triků“ s dvojitou sazbou DPH po jejím sjednocení.
Další ráznou kritiku návrh adresuje vysokému zdanění práce, které je na hony vzdáleno už Keynesem doporučované maximální hranici 25 procent. Zaměstnanec, který firmu stojí měsíčně 20 000 korun (tato částka odpovídá hrubé mzdě ve výši 14 800 korun), je totiž přímo i skrytě zdaněn částkou 8200 korun. Míra zdanění tak činí 41 procent. A to se přitom jedná o podprůměrnou mzdu!
Navrhovaná strategie proto doporučuje vedle nižší a jednotné daně z příjmu i výrazně nižší celkové povinné sociální pojistné na úrovni 20 procent (dnes činí 34 procent hrubé mzdy). Tím by měl stát více motivovat lidi k soukromému spoření na důchod. Od státu by měli důchodci nárok pouze na jednotný šestitisícový důchod (valorizovaný podle inflace).
ZARUČENÝ PŘÍJEM POTĚŠÍ I PODNIKATELE
Základním prvkem sociálního systému, který navrhuje jeho tým, je státem zaručený příjem. Pro osoby nad 18 let má činit 6000 korun před zdaněním, pro děti pak 2400 korun na první a čtvrté, případně 3600 korun na druhé a třetí dítě. Nárok na tyto dávky by měli všichni automaticky.
Tento systém by tak byl pro živnostníky s rodinami a s průměrným příjmem zřejmě výhodnější než dosavadní model. Pokud bychom předpokládali, že podnikatel má rodinu se dvěma nezaopatřenými dětmi (manželka pracuje za průměrný plat) a jeho hrubý příjem činí měsíčně 24 tisíc korun, tak by měl mít od státu nárok měsíčně na 8400 korun: 6000 tisíc činí státem zaručený příjem pro něho plus 6000 na dvě děti minus 15 procent z 24 000. „Tuto částku by ovšem musel ještě zdanit,“ upozorňuje Kateřina Havlíčková, členka Kohoutova analytického týmu. Bohužel Kohoutova strategie neobsahuje přesné propočty finančního dopadu navrhovaných změn na státní rozpočet.
* zavedení jednotné daňové sazby
- sjednocení sazeb DPH na 15 procentech
- zrušení darovací daně, daně z převodu nemovitostí a z dividend
- důchodová reforma
- reforma zdravotnictví
- vznik nezávislé komise, která přezkoumá všechna „šedá místa“, kde se rozhoduje o státních výdajích
- maximálně transparentní zadávání veřejných zakázek
- zjednodušení systému sociálních dávek
