Rýže představuje základní potravu pro více než polovinu světové populace, zvláště pokud jde o asijsko-pacifickou oblast, která běžně spotřebuje 90 procent celkové její produkce. Ta nyní klesá nejvíce za posledních dvacet let. Nedostatek této komodity je tak aktuálně znát v Číně, USA i Evropě, což podle analytiků poškodí hlavní světové dovozce.
„Na globální úrovni byl a stále je nejviditelnější dopad celosvětového deficitu rýže. Je jím cena,“ komentuje pro CNBC komoditní analytik společnosti Fitch Solutions Charles Hart. Očekává, že na maximálních hodnotách se bude rýže pohybovat až do roku 2024.
Aktuálně komodita stojí kolem 17 dolarů (zhruba 365 korun) za centýř, který se pro obchod s rýží běžně používá a v USA odpovídá 100 librám (u nás tedy necelým 50 kilogramům). Odborníci předpokládají, že během následujícího roku klesnou ceny za stejné množství na 14,5 dolaru (311 korun).
„Vzhledem k tomu, že je rýže základní komoditou na mnoha trzích v Asii, jsou ceny hlavním faktorem určujícím inflaci cen potravin a potravinovou bezpečnost, zejména pro nejchudší domácnosti,“ dodává Hart, podle něhož bude celosvětový nedostatek rýže v posledních dvou letech činit 8,7 milionu tun. To by znamenalo největší deficit od let 2003 a 2004, kdy ztráty odpovídaly 18,6 milionu tun.
Alternativa ukrajinského a ruského obilí
Důvodů, proč se svět s tímto ,rýžovým‘ problémem aktuálně potýká, je více. Situaci komplikuje třeba špatné počasí, které má zásadní vliv na produkci v zemích, jako je Pákistán a Čína, jež je jejím největším dodavatelem. Čína se v druhé polovině loňského roku potýkala se silnými monzunovými dešti a záplavami – konkrétně třeba v provinciích Kuang-si a Kuang-tung, které jsou v produkci rýže považovány za hlavní centra, byly srážky nejsilnější za poslední dvě dekády.
Podobná situace panovala i ve zmíněném Pákistánu, jenž se na globální produkci podílí necelými osmi procenty. Úroda tam oproti předchozímu roku byla o 31 procent nižší. Oblíbené surovině nepomohl ani fakt, že je sama o sobě velice zranitelná a podle únorové vědecké studie u ní vlivem počasí hrozí velmi vysoká pravděpodobnost ztráty.
Kromě toho se rýže stala ještě vyhledávanější alternativou obilovin, jejichž cenu zvýšil rusko-ukrajinský konflikt. K deficitu pak přispělo rovněž omezení vývozu ze strany Indie a meziročně nižší produkce v USA a Evropě, což se projeví na cenách mezinárodního obchodu.
„Globální deficit produkce rýže zvýší v roce 2023 náklady na její dovoz. To pocítí její hlavní importéři, jako jsou Indonésie, Filipíny, Malajsie a africké země,“ uvádí Oscar Tjakra, vedoucí analytik globální potravinářské a zemědělské banky Rabobank.
Stejně tak bude mnoho zemí nuceno snížit své domácí zásoby, jak tvrdí Kelly Gougharyová, hlavní analytička společnosti Gro Intelligence. Podle ní budou nedostatkem komodity nejvíce postiženy země, které již nyní trpí vysokou inflací domácích cen potravin, tedy kromě zmíněného Pákistánu také Turecko, Sýrie a některé africké země.
Za rok bude vše zase v normálu. Snad
Společnost Fitch Solutions odhaduje, že ačkoli se situace momentálně zdá být napjatá, během následujícího roku se vrátí do normálního stavu. „Domníváme se, že trh s rýží se v letech 2024/25 vrátí k přebytku a poté se bude ve střednědobém horizontu nadále uvolňovat,“ odhaduje.
Zároveň je nutné počítat s možnými výkyvy v produkci, jež mohou být důsledkem špatného počasí. A ačkoli Indie letos očekává jen ,normální‘ monzunové srážky, úrodu by tam mohla ohrozit vlna veder. Stejné riziko pak hrozí také v Číně, a potažmo i v Evropě. Například Francie, Německo a Velká Británie, jež v tomto ohledu rovněž patří mezi hlavní kontinentální pěstitele, aktuálně zažívají největší vlny veder za posledních 20 let.
