Francouzská společnost Lactalis je vůbec největším výrobcem mléčných produktů na světě, přičemž své pobočky má v mnoha zemích včetně České republiky. Zde se této firmě podařilo nakoupit Mlékárnu Kunín a Mlékárnu Klatovy, díky čemuž se stala jedním z nejvýznamnějších hráčů na tuzemském trhu. Šéfem českého Lactalisu je posledních 10 let Michal Brada, který ve společnosti působí už od roku 2006, díky čemuž si dobře pamatuje složité období právě po akvizici obou zmíněných mlékáren.
„Mé první roky ve firmě byly opravdu náročné, protože jsme museli nové továrny integrovat, částečně předělat některá výrobní zařízení a zároveň hodně investovat do jednotlivých značek. Netýkalo se to přitom jen Mlékárny Kunín a Mlékárny Klatovy, na trh jsme totiž uvedli i naši francouzskou značku President a zcela novou značku Galbani. Bylo to ale rozhodně velmi zajímavé období, protože k něčemu takovému se člověk příliš často nedostane,“ vzpomíná Brada.
Kvůli nutnosti finančně náročných investic se firma dlouho nemohla dostat do zisku, nakonec se jí to podařilo až v roce 2013. V černých číslech se společnost udržela až do současnosti, její ziskovost se aktuálně blíží zhruba ke dvěma procentům.
Sám Brada přiznává, že finanční výsledky Lactalisu by mohly být o něco lepší, potíž však je v tom, že mlékárenský průmysl jako takový se – stejně jako mnoho dalších odvětví – aktuálně nachází v poměrně komplikované situaci. „Pracujeme se surovinou, která je v posledních čtyřech letech velmi volatilní. A protože syrové mléko od dodavatelů tvoří 60 až 80 procent finální ceny výrobku, museli jsme v důsledku zdražení adekvátně zvýšit i naše ceny. Ty ostatně ovlivnil také raketový růst nákladů na energie a obalové materiály,“ dodává manažer s tím, že ačkoliv vybrané položky už částečně opět zlevnily, na úrovni z roku 2019 rozhodně nejsou.
Lídr u smetan a dezertů
I přes současný vývoj na trhu v posledních letech si Lactalis v některých ohledech vedl nadmíru dobře. Firma v Česku mimo jiné doslova vybudovala trh s mozzarellou. „Když jsme s ní v roce 2010 přišli na tuzemský trh, lidé toho o tomto sýru mnoho nevěděli. My jsme ale začali naše zákazníky vzdělávat, takže díky značce Galbani tu vznikl opravdu zásadní trh, což považuji za náš velký úspěch,“ doplňuje Brada.
A daří se rovněž prémiovým sýrům President, což je rodinná značka francouzských majitelů společnosti. Nicméně asi nejvýznamnější součástí podniku je Mlékárna Kunín, která má na trhu skutečně výsadní postavení. Je totiž tuzemským lídrem ve smetanách a dezertech, přičemž se zabývá i výrobou mléčných rýží, kterou šéf Lactalisu považuje za opravdovou superpotravinu.
Vlajkovou lodí Kunínu je dobře známý Termix. „Termix je součástí naší DNA, jsme na něj opravdu velmi hrdí. Je zkrátka úžasné, že tento výrobek jsem jedl ještě jako dítě a že ho v obchodech koupíte dodnes. Termix mám navíc moc rád a každé pondělí si ho dávám na schůzi managementu, stejně jako řadu našich dalších výrobků,“ komentuje manažer.
Poslední důležitou součástí portfolia Lactalisu je značka Leerdammer, kterou společnost převzala v roce 2021: „V odvětví tvrdých sýrů je to podle mě absolutní špička na českém trhu. Tuto značku tedy chceme i nadále rozvíjet a pracovat na dalších inovacích.“
Vyladit chuť a konzistenci trvá roky
Inovace jsou bezpochyby důležitou součástí obchodního modelu Lactalisu. Třeba předloni firma uspěla s novým Termixem Extra, jehož součástí je kromě klasického termixu i vrstva čokolády, džemu nebo slaného karamelu. Další nedávnou novinkou je pak drink Termix Šejk. Ten cílí především na milovníky klasického dezertu, kteří jej chtějí ochutnat v trochu jiné podobě. Oba zmíněné výrobky mají podle Brady u zákazníků velmi dobrou odezvu.
Na druhou stranu nicméně platí, že celý proces vývoje nových produktů je poměrně náročnou disciplínou, která zabere mnoho času. Už v současnosti proto speciální tým pracuje na přípravě výrobků, jež se k zákazníkům dostanou třeba až za několik let. Mnohdy je totiž nutné investovat do zcela nových strojů či technologií. Zároveň musí v Lactalisu vyladit chuť a konzistenci výsledných produktů, což třeba konkrétně u Ovesky zabralo čtyři roky.
„Chtěli jsme totiž ve výrobku zachovat zrnka ovsa tak, aby nebyla rozmočená. Celý proces je ale složitý téměř vždy, protože musíte vymyslet něco, co zákazníka zaujme svou chutí a co pro něj zároveň bude cenově přijatelné. Inovace jsou každopádně podle mě jednou z hlavních úloh značkových výrobců,“ zmiňuje šéf Lactalisu.
Vedle toho samozřejmě firma pracuje na takzvaných renovacích, tedy mírných úpravách receptury stávajících produktů: „Neustále vylaďujeme i věci, které se stabilně dobře prodávají. Ze spotřebitelských testů nám totiž občas vyjde, že zákazníci by chtěli nějakým způsobem mírně změnit chuť. Třeba ze zakysané smetany jsme na základě těchto podnětů odebrali škrob.“
Na jejich mozzarelu nedají dopustit Poláci ani Britové
Lactalis vyrábí také různé produkty pro privátní značky jednotlivých obchodních řetězců. Toto odvětví tvoří zhruba 30 procent celkové produkce firmy, přičemž největší podíl mají privátní výrobky u klasického trvanlivého mléka. Zásadní roli ale hrají rovněž mozzarelly, které firma kromě českých obchodů dodává i na Slovensko, do Polska, Velké Británie či Skandinávie.
Do zahraničí samozřejmě často míří i produkty, které Lactalis prodává pod svými vlastními značkami. Firmě se daří například na severu Evropy, kde si spotřebitelé oblíbili hlavně její mléčné rýže. S ementály a mozzarellou pod značkou President zase společnost slaví úspěchy ve Velké Británii. Největším exportním trhem je ale sousední Polsko, a to hlavně díky mozzarelle Galbani. Tu ostatně Lactalis vyváží i do mnoha balkánských zemí, takže z celkové produkce Mlékárny Klatovy zamíří do zahraniční až 70 procent všech výrobků.
„Když jsme v roce 2010 instalovali první linku na mozzarellu, rozhodně nás nenapadlo, že jí budeme jednou vyrábět tolik. Povedlo se nám ale uspět, protože náš výrobek má opravdu skvělou kvalitu, což zajišťují jednak italské technologie a pak naši italští kolegové. Díky tomu je tedy klatovská mozzarella úplně stejná jako ta z Itálie, což pravidelně potvrzují i různé senzorické testy,“ vyzdvihuje Brada.
Právě v segmentu mozzarelly vidí šéf českého Lactalisu další prostor pro růst: „Stále jsou ještě v Evropě státy, kde je zatím tento trh na svém začátku. A také u mnoha dalších zemí, včetně Česka, je určitě potenciál pro zvýšení prodejů. Spousta lidí totiž zatím mozzarellu používá hlavně v létě u studených jídel, my je ale chceme naučit, že se skvěle hodí i do teplé kuchyně. Jedná se navíc o nutričně velmi zajímavý výrobek s menším množstvím tuku. To všechno podle mě dokládá, že mozzarella má před sebou ještě velkou budoucnost.“
Technologie snižují spotřebu vody i plastů
Expanze Lactalisu nejen na trhu s mozzarellou si samozřejmě v uplynulých letech vyžádala mnoho zásadních investic. Ty zahrnovaly například pořízení nejmodernějších technologií a strojů, které měly produkci dostat na evropskou úroveň. Díky nim je firma schopná zvýšit vytíženost jednotlivých výrobních linek, zredukovat ztráty a také snížit spotřebu energií.
„Velmi důležité je pro nás třeba šetřit vodou, kterou používáme k čištění našich výrobních linek a provozů. Už jsme proto zrealizovali různé projekty, díky nimž můžeme tuto vodu znovu používat, což nám samozřejmě přináší zásadní úspory. Navíc jsme zavedli programy, jejichž cílem je zredukovat plasty v obalech našich výrobků a nahradit je recyklovanými materiály. V loňském roce už jsme v rámci skupiny Lactalis navýšili jejich podíl na 31,3 procenta. Dlouhodobým cílem naší společnosti je pak dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality,“ shrnuje Brada.
S environmentálními cíli souvisí i zajištění dobrých životních podmínek pro zvířata, která jsou chována na farmách dodavatelů Lactalisu. Firma na tom dlouhodobě pracuje, a proto od dodavatelů vyžaduje vysoký standard v oblasti hygieny a komfortu zvířat, který je pravidelně kontrolován.
S nedostatkem zaměstnanců pomáhá automatizace
Značnou komplikací je pro Lactalis nedostatek zaměstnanců. Ten ale trápí i mnoho dalších tuzemských firem. „V Klatovech je aktuálně reálná nezaměstnanost okolo jednoho procenta, protože řada lidí dojíždí za prací do Německa. V našem závodě se navíc pracuje ve třísměnném provozu, čtyřiadvacet hodin denně a sedm dní v týdnů, což někoho může odradit. A téměř stejná situace panuje i v Ostravě, kde je zase velmi silný průmysl, takže se musíme prát doslova o každého zaměstnance,“ vysvětluje Brada, jehož firma v Česku zaměstnává asi 800 lidí.
S nedostatkem pracovníků Lactalisu částečně pomáhá spolupráce se středními školami, které firmě doporučují vhodné absolventy. Dalším zásadním přínosem je pak bezpochyby automatizace a robotizace, jež umožňuje zvládnout určitě části výrobního procesu s menším počtem zaměstnanců. Když tedy mlékárenská firma zvažuje jakoukoliv další expanzi, musí ji vymyslet tak, aby byla celá výroba co možná nejvíce zautomatizovaná.
Co se týče plánů Lactalisu do budoucna, společnost chce nově vstoupit do dalších segmentů mléčných výrobků. „Očekávám, že z hlediska obratu budeme v následujících letech nadále růst a že se budeme také výrazně soustředit na inovace. Právě v nich totiž vidíme velkou příležitost. Týká se to třeba výrobků podporujících zdravý životní styl, ale i různých dezertů pro naše každodenní potěšení. A určitě chceme růst rovněž v segmentu kulinářských ingrediencí, jako jsou smetany, strouhané sýry či mozzarella, protože v současnosti vaří stále více lidí doma,“ uzavírá Brada.
