Výrazný převis nabídky jatečných prasat, vyšší importy vepřového masa do ČR a především blížící se počátek roku, kdy je ČR povinna otevřít bezcelní kvóty na dovoz této komodity - to jsou hlavní důvody razantního poklesu cen prasat a finanční krize jejich pro ducentů.
Ještě v září letošního roku se cena za kilogram jatečných zvířat pohybovala těsně pod úrovní 40 korun, v současné době je to necelých 28 korun, odbytové družstvo Agropork již snížilo cenu na 26 korun a kotovaná cena na Obchodní burze Hradec Králové minulý týden poklesla na 24 korun za kilogram. Dobří chovatelé v ČR přitom produkují kilogram vepřového zhruba za 31 až 32 korun, v zemích Evropské unie kolem hranice 30 korun. Jakékoli nižší ceny jsou podnikatelskou ztrátou.
Bude ještě hůř
Tolik současný stav a statistiky. Ačkoli by se na první pohled zdálo, že horší to již být pro domácí chovatele nemůže, opak je pravdou. Uvědomuje si to i ministr zemědělství Jaroslav Palas. „Na počátku příštího roku hrozí v ČR horší nebo obdobná situace na trhu s vepřovým masem, jako tomu bylo v roce 1998, kdy bylo do naší země dovezeno za tři měsíce celkem 16 000 tun vepřového masa,“ uvedl minulý týden na setkání s novináři. Od prvního ledna 2003 je totiž podle jeho údajů ČR v rámci mezinárodních dohod povinna otevřít preferenční bezcelní kvótu s EU na import 6500 tun vepřového, stejně tak bezcelní kvótu ve výši 6000 tun pro Maďarsko a smluvní celní kvótu v rámci WTO s třicetiprocentním clem ve výši 3292 tun. Zemědělci navíc s vidinou zisku v období, kdy byla pro ně cena jatečných prasat příznivá, výrazně zvýšili stavy selat. V porovnání s loňským rokem se tak ve třetím letošním čtvrtletí narodilo zhruba o 120 000 kusů selat navíc, v posledním čtvrtletí pak ministerstvo zemědělství očekává dalších 260 000 selat navíc oproti roku 2001.
Zpřísnit kontroly a dotovat export
Stát se proto snaží podle ministra již v předstihu situaci s přebytkem vepřového v ČR řešit. Základní možností je dotační podpora exportu prasat, limit peněz povolený ČR Světovou obchodní organizací na tyto účely je však pouze 71,7 milionu korun, což v praxi znamená export zhruba 10 000 tun vepřového. Státní veterinární správa ČR (SVS) již podle svého tiskového mluvčího Josefa Dubna zpřísnila kontroly dováženého vepřového, především z hlediska povolených limitů cizorodých látek. „Jde především o ochranu spotřebitele, zejména s ohledem na cizorodé látky v potravinách živočišného původu občas zjišťované v ostatních zemích, a to zejména v předvánočním období, kdy se zvyšují dovozy a nákupy potravin, v tomto případě vepřového masa,“ konstatoval Duben. Posledním krokem by pak mělo být stanovení spouštěcí úrovně dovozů, po jejímž naplnění by bylo možné zvýšit cla na dovoz vepřového ze zahraničí, přičemž ale musí být zachován přístup vepřového na tuzemský trh v rámci zmíněných celních kvót.
Zemědělci prodělávají hned třikrát
Uvedená opatření nicméně podle všeho evidentní cenovou krizi na tuzemském trhu s vepřovým nevyřeší a chovatele prasat tak čeká ekonomicky obtížné období. Málokdo přitom ví, že při vysokém převisu nabídky jatečných zvířat prodělávají zemědělci hned třikrát. Poprvé vícenáklady na krmení prasat i v situaci, kdy by již měla být odvezena na jatka. Podruhé tím, že přerostlé kusy již nepřibývají na svalovině, ale pouze se zvyšuje podíl tuku, což znamená méně kvalitní maso a srážky z cen. A potřetí a definitivně prodělávají na celkovém poklesu cen této komodity.
Chybu hledejme i na straně producentů
Skutečností přitom je, že za současnou situaci si mohou zemědělci zejména sami. Odbytové družstvo Agropork, prodávající necelou třetinu domácí produkce vepřového masokombinátům, nepřistoupilo v minulosti na dlouhodobé dohody se zpracovateli na stabilizaci cen a produkce. Masokombináty přitom zemědělcům nabízely ceny v rozpětí 35 až 37 korun za kilogram, což prvovýrobcům zaručuje zisk a zpracovatelům přijatelnou cenovou úroveň suroviny. Agropork se ale soustředil na krátkodobý zisk, a to se jemu a v něm sdruženým subjektům nyní nevyplatilo. Další vinou je cenový dumping jednotlivých chovatelů, kteří svou produkci prodávají zpracovatelům mimo odbytová družstva (v ČR nepůsobí jen Agropork). A do třetice je vina zemědělců ve zbytečném zvýšení stavů selat za situace, kdy poptávka po vepřovém v ČR stagnuje. Svůj podíl na krizi však mají také zpracovatelé a obchodníci. Ti nedokáží za hranice ČR vyvézt dostatečný objem své produkce, byť mají pro exporty do EU nebo třeba USA potřebné certifikáty a technologie. Právě vývoz by mohl blížící se krizi zabránit nejvíce - jak totiž upozornil Pavel Kovář z tiskového oddělení ministerstva zemědělství, kvóty na dovoz vepřového otevírané počátkem příštího roku platí recipročně - to znamená, že ČR může za stejných zvýhodněných podmínek vepřové nejen dovézt, ale také vyvézt.
Počty narozených selat za čtvrtletí v letech 2001 a 2002 v kusech
Období 2001 2002
1. čtvrtletí 1 503 533 1 605 086
2. čtvrtletí 1 477 921 1 646 118
3. čtvrtletí 1 546 125 1 660 777
4. čtvrtletí 1 371 085 1 630 000*
Pozn.: *odhad
Pramen: ČSÚ, MZe
Dovozy vepřového masa ze zahraničí:
Rok objem (t)
1998 33 700
1999 23 500
2000 19 300
2001 22 300
2002 37 230*
Pozn.: *odhad
Pramen: MZe
Dovozy vepřového masa ve druhé polovině letošního roku: (t)
Červenec 2002 7098,76
Srpen 2002 3730,69
Září 2002 3430,79
Říjen 2002 4154,73
Listopad 2002 2664,56
Pramen: MZe
Pokles cen vepřového na sebe zřejmě nenechá dlouho čekat.
FOTO: ČTK
