Vražedná vedra vždy evokují myšlenky na svěží živá vína růžová. Tedy vína, která v Česku kdysi byla doma a tvořila značnou část tuzemské produkce. Dílem i proto, že klima okolo padesáté rovnoběžky nedovolovalo zplna vyzrát modrým odrůdám. Proto byla příprava růžových vín optimální variantou. Když se tahle po léta pomíjená tradice našich vinařů znovu vynořila a producenti zaklepali na dveře konzumentů lahvemi s báječnými klarety, oslovení zajásali. Zprvu se vrhali na vše, co mělo barvu, jež by se alespoň trochu dala považovat za růžovou. A jak už je v kraji zvykem, z rosé vín se stala móda, která nabírala a nabírá na obrátkách. Je jen málo vinařů, hodných toho jména, kteří by v sortimentu sklepa neměli alespoň jedno víno barvy panenského prádélka. Ovšem, jak je v kraji rovněž zvykem, mnoho producentů ve vidině dobrého výdělku se s kvalitou růžových příliš nepopasovalo. Proto dnes objevíme v nabídce domácích vinařů mnohá vína, která jsou růžovými pouze podle barvy. To bohužel degraduje nabídku růžáků obecně a svým způsobem ubližuje těm, kteří se snaží vnést do segmentu těchto vín nejvyšší možnou kvalitu. Asi všichni, kteří znají a obdivují úroveň našich vín této řady, vědí, kde ta vskutku dobrá nalézt. Dnes nabízím jedno, které si – dle mého soudu – zaslouží vstoupit do síně slávy českých růžových vín.
Labín 2006, Rulandské modré rosé, suché, České zemské víno –Mělnické vinařství Kraus. Barva vína je lehoučká, jen s takovým fouknutím růžového odstínu. Nemá nic společného s těžkými odstíny novosvětských rosé vín, která jsou v intenzitě hustší než naše modré burgundy. Je ale brilantně čirá a jiskřivá. Nos ovšem už dává na vědomí, že nejde o víno z druhé ligy. Svěží, živý sklad vůní, kde se lehce naparují ovocité tóny, příjemně podbarvené kyselinami, slibuje oživující, „čerstvý“ doušek. Chuť tento slib jen podpoří, akcentuje jej a „prodává“ ve formě krásného, maximálně živého akordu. Za prvoplánovými kyselinkami se vzápětí tlačí „červený“, lehýnkým tříslem okořeněný akt, který dojem z vína vynese o dvě patra výše. Ovšem v momentě, kdy by opanoval celkové vyznění, moudře ustoupí a s nenápadnou kontrolou zpovzdálí dá plně vyznít taktům svěžesti, stoupajícímu tahu a neobyčejné živosti vína. Výsledný doběh dlouho odeznívá v kombinaci obou charakterů, srovnaných do jednotného, vzájemně se podporujícího výrazu.
