Velkým bankám propadl objem poskytnutých korporátních úvěrů o téměř třicet miliard korun
Když Pavel Kysilka, člen představenstva České spořitelny a od ledna příštího roku nový generální ředitel České spořitelny, začátkem tohoto roku prohlásil na adresu firemního financování, že „nás čeká ještě pár bolestivých měsíců“, měl pravdu. Z údajů České národní banky (ČNB), ale i z výsledků jednotlivých bank za letošní třetí čtvrtletí jasně vyplývá, že korporátní úvěry výrazně klesají. ČSOB hlásí ke konci září meziroční propad ve výši třiadvacet miliard korun, Česká spořitelna vykázala pětimiliardový pokles a Komerční banka přibrzdila o necelé dvě miliardy korun. Řada bankéřů přitom odhadovala, že druhá polovina letošního roku přinese na poli firemního financování oživení. A to nejen ze strany poptávky, ale rovněž z pohledu reálně poskytnutých půjček. Zájem o úvěry ze strany tuzemských podniků přitom rozhodně nechybí. Jakkoli se ale může zdát, že krize odeznívá, nízká ochota bank poskytnout firmám úvěr tomu příliš nenasvědčuje.
Čísla mluví jasně
Ke konci letošního září měly banky v Česku rozpůjčováno u své korporátní klientely celkem 775,9 miliardy korun. Vyplývá to z bankovní statistiky ČNB. Meziročně se jedná o propad ve výši 27 miliard korun, neboť ještě v září 2009 činil objem těchto půjček 802,7 miliardy. Sedmadvacetimiliardový propad přitom dost podstatně vylepšují firmy, které si u bank v Česku berou půjčku, ale sídlo mají mimo Českou republiku. Pokud bychom totiž započítali do zmíněných čísel i klientské úvěry nerezidentů, byl by tento propad zhruba poloviční.
Zatímco půjčky firem – rezidentů i nerezidentů – aktuálně ukazují sumu 876,5 miliardy korun, před rokem to bylo 889,9 miliardy korun, což rovněž vychází ze statistik ČNB. Čísla přitom zahrnují pouze firemní sektor a nezohledňují půjčky finančním institucím či veřejnému sektoru.
Na dotaz týdeníku EURO, zda hodlají nějak uvolňovat či měnit pravidla a podmínky přidělování půjček, některé finanční domy stále nesmyslně tvrdí, že podmínky pro poskytování firemního financování se během krize ani v současné době – ve srovnání s dobou před krizí – rozhodně neupravovaly, a tudíž nyní není co uvolňovat.
„V současné době je pro firmy stále obtížné získat úvěr. Banky jsou nadále velmi ostražité, a to vlastně už v době, kdy krize z velké části odezněla. Potíž je ale i v tom, že banky v minulosti kvůli krizi zpřísnily podmínky pro půjčování. Podle našich informací i z toho, jak se vyjadřují bankéři, se ochota bank z pohledu pravidel pro získání úvěru nikdy nevrátí na úroveň z doby před krizí. Zájem ze strany firem rozhodně je,“ konstatoval prezident Hospodářské komory Petr Kužel.
Budeme více půjčovat
Více než dvacetimiliardový meziroční propad vykázala ke konci letošního září ČSOB. „Meziroční pokles úvěrů v oblasti korporátního bankovnictví dosahuje zhruba dvaceti procent, nicméně tento pokles se ve třetím kvartále výrazně zpomalil. Je zapříčiněn mimo jiné také tím, že některé větší korporace se rozhodly místo úvěru financovat prostřednictvím dluhopisů na kapitálovém trhu,“ vysvětlil Jan Krob, výkonný ředitel útvaru Korporátní specializované financování ČSOB.
Banka se prý hodlá více zaměřit na financování především segmentu SME, tedy malých firem, což dokazují změny, které v této souvislosti letos ČSOB odstartovala. „Vznikla samostatná distribuční síť, která obsluhuje tento segment. To v konečném důsledku povede k výrazně užší spolupráci s malými a středními podniky s obratem do 300 milionů korun, která by se měla projevit i ve zvýšené úvěrové činnosti,“ upřesnil Krob.
ČSOB jako jedna z mála přiznává, že chce uvolnit podmínky pro úvěrování a že nyní je její „připravenost poskytovat firemní půjčky určitě vyšší“. „Jedná se o komplexní změnu, která se promítá do atraktivnějších podmínek, ať už jde o cenu či smluvní podmínky, nabízených bankou, stejně tak jako o připravenost se opět angažovat v sektorech nejvíce zasažených krizí,“ upřesnil Krob. V této souvislosti zmínil především realitní a automobilový sektor.
Zrychlit a mírně upravit proces spojený se schvalováním korporátních půjček naplánovala i Raiffeisenbank. „Odstraňujeme zbytečné administrativní činnosti. Naše aktivita prošla důkladnou revizí, zda přináší přidanou hodnotu nebo ne. Důležitým krokem je výrazné přesunutí úvěrových pravomocí do regionů, které bude mít vliv nejen na rychlost, ale i na kvalitu našeho rozhodování,“ říká šéf firemního bankovnictví Raiffeisenbank Václav Štětina.
Růst? Jen mírně
Raiffeisenbank tvrdí, že registruje meziroční růst korporátních úvěrů v řádu jednotek procent. Přesná čísla ale nezveřejnila. „V první polovině roku jsme začali pociťovat opětovný nárůst poptávky po financování, a to především zásob. Teď už se postupně zvyšují i požadavky na financování pohledávek a očekáváme zvýšení poptávky po úvěrech zaměřených na financování výroby pro export,“ popisuje situaci Štětina a dodává: „Úvěry zaměřené na výstavbu nových výrobních a obchodních kapacit jsou nadále v útlumu. Dochází ale k restrukturalizacím, přesunu kapacit mezi firmami, a tam vnímám příležitost k navýšení financování investičního typu. Velký potenciál je potom v akvizičním financování.“
Štětina tvrdí, že situace se nyní mění, neboť firmy opět získávají nové zakázky, roste jejich obrat, začínají více investovat. „V oblasti firemního financování chceme v následujících letech výrazně růst a především v segmentu středně velkých firem zásadně posílit náš podíl na trhu,“ doplňuje.
Jediná banka, která tvrdí, že se jí meziročně podařilo objem úvěrů zvednout a zároveň to dokládá i čísly, je UniCredit Bank. Zatímco ke konci září 2009 měla u firem rozpůjčováno 141,9 miliardy korun, letos ke konci září reportuje 144,1 miliardy korun. „Od března letošního roku vnímáme zřetelné oživení české ekonomiky a s ním související nárůst zájmu o úvěry. Nejperspektivnější jsou pro nás tradičně růstové sektory jako energetika či potravinářský průmysl a pozitivně se vyvíjí i automobilový průmysl,“ uvedl Roman Šilha, ředitel pro korporátní klientelu UniCredit Bank.
Na podzim roku 2008 měly banky v Česku u firem – rezidentů i nerezidentů – rozpůjčováno rekordních 858 miliard korun, jak ukazuje statistika ČNB. Šilha odhaduje, že v průběhu dalších dvou let by mohlo dojít k nárůstu objemu korporátních úvěrů nad úroveň roku 2008.
Konkurence přitvrdí
Ostatní bankéři jsou ovšem v hodnocení dalšího vývoje mnohem opatrnější. Například šéf Komerční banky Henri Bonnet při prezentaci výsledků za třetí letošní kvartál uvedl: „Výsledky třetího čtvrtletí potvrzují lehké oživení poptávky po úvěrových produktech, zejména u podnikových klientů. Možné ochlazení růstu očekávané v dalším období však současně stále vyžaduje obezřetnost v oblasti řízení rizik.“ Komerční banka včetně slovenského trhu vykázala ke konci září meziroční pokles korporátních úvěrů o 0,8 procenta na 176,5 miliardy korun.
Meziroční propad potvrzuje i Česká spořitelna, jejíž objem korporátních úvěrů spadl o pět miliard korun. Gernot Mittendorfer, současný šéf České spořitelny, který od ledna příštího roku povýší do představenstva mateřské Erste a jehož v pozici prvního muže České spořitelny nahradí Pavel Kysilka, se naposledy vyjadřoval ke korporátnímu sektoru na konci října ve své prezentaci výsledků banky za první až třetí letošní čtvrtletí. Tam uvedl, že korporátní úvěry včetně malých a středních podniků meziročně spadly o tři procenta na 160,8 miliardy. Největší propad podle Mittendorfera nastal u velkých podniků, a to o 14 procent, což ale vysvětluje tím, že řada úvěrů byla splacena.
Bance se v oblasti firemního financování dařilo zvednout výkonnost pouze u malých a středních podniků, kde navýšila objem úvěrů o dvě procenta. „Podle našich analytiků porostou korporátní úvěry v příštím roce přibližně o tři procenta. Předpokládáme, že dojde k dalšímu posílení investičních aktivit firem a zřejmě také k dalšímu zesílení mezibankovní konkurence,“ konstatoval Jan Holinka z tiskového centra České spořitelny.
Kdo profituje?
Z opatrnosti bank ale mohou těžit jiné instituce. Z analýz ČNB vyplývá, že například objem úvěrů poskytnutých družstevními záložnami se v letošním prvním pololetí zvedl o sedmadvacet procent. Velkou měrou se prý na tomto růstu podepsala právě neochota bank půjčovat a přesun firemních klientů od bank k záložnám. „Nejčastěji u nás žádají o úvěr menší developeři. Prostředky využívají ke startu nových projektů i dofinancování běžící výstavby,“ říká Peter Mojcík, šéf úvěrového oddělení spořitelního družstva WPB Capital, které k letošnímu říjnu půjčilo 957 milionů korun, tedy o 61 procent víc než za celý loňský rok.
Neochotu komerčních bank půjčovat ale potvrzuje i Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB), státní banka zaměřená především na podporu malým a středním podnikatelům formou záruk a zvýhodněných úvěrů. Žadatelé o úvěr z řad firemní klientely, kteří neuspějí u komerčních bank, míří právě do ČMZRB. „Banky jsou stále opatrné, obezřetnost přetrvává. V posledním půlroce registrujeme zvýšený zájem o úvěry. Největší poptávka je po financování investičních celků,“ potvrzuje Ladislav Macka, generální ředitel ČMZRB.
Nepomohl ani Janota
Banky mají zcela logicky strach. Raději nebudou půjčovat, než aby další krize zdevastovala jejich bilanci tak, jako to v případě některých bankovních domů předvedl nedávný průvan na finančních trzích. Kritizovat je v tomto směru není namístě a nelze je nutit k tomu, aby víc rozjely úvěrování. Zvlášť když růst objemu nesplácených úvěrů stále není u konce, jak naznačují výsledky hospodaření bank za třetí čtvrtletí.
Naposledy se pokusil bankám „domluvit“, aby více půjčovaly, Eduard Janota, když si ještě coby ministr financí začátkem tohoto roku pozval bankéře na schůzku. Jeho výzva ale vyzněla do ztracena.
V souvislosti s budoucím vývojem korporátního financování v Česku totiž stále existují rizika, která by mohla tento sektor zbrzdit, a nejde jen o zpomalení ekonomického růstu. „Možná rizika vidíme ve snaze firem o příliš rychlé oživení vlastní bilance nebo například v nebezpečí přeúvěrování některých firem po finanční krizi,“ tvrdí mluvčí GE Money Bank Hana Miencilová.
Tím ale výčet rizikových faktorů nekončí. Vliv by mohla mít třeba i zdánlivě nesouvisející kauza krachujícího oděvního podniku OP Prostějov. Při tahanicích o pohledávky se případ dostal až k Vrchnímu soudu, který Českou spořitelnu, ačkoli šlo o největšího věřitele OP Prostějov, vyloučil z věřitelského výboru. Hned několik právníků ale i bankéřů se poté v médiích vyjadřovalo, že po rozsudku přitvrdí chování bank při posuzování žádosti firmy o úvěr.
