Ford Ranger je vůz tak trochu na pomezí dvou světů. Na evropských silnicích je mastodontem, kterému s respektem a úctou všichni mizejí z cesty. Za mořem tohle obří terénní auto ve srovnání se svými podstatně většími sourozenci řady F vypadá jako nedochůdče. Tady jsme ale uprostřed Evropy a ranger si spolu s Toyotou Hilux a Mazdou B-Fighter plnými doušky vychutnává fakt, že na velikosti přece jen záleží.
Ranger je typický americký ford, takže rovnou zapomeňme na měkčené plasty, vymazlený interiér a podobně. V USA se nosí agresivní vnější design a výbava, vatička a pohodlíčko změkčilých obkladů nikoho nezajímá. Zvnějšku auto skutečně dokáže prodat svůj původ. Vysoká světlá výška a mohutná chromovaná kola doplněná masivními nerezovými rámy vpředu i vzadu vyvolávají dojem, že Ranger má běžně v popisu práce projíždět bez poškození zdí. I zde však Evropa zaťala svůj technicistní drápek. Zejména do integrovaných blikačů v zrcátkách a parkovacího senzoru v chromované rouře za zadním nárazníkem. Ranger je pick-up s poměrně dobře navrženou nákladní plochou, jen minimálně narušenou podběhy zadních kol. Nákladový prostor lze přetáhnout plastovým krytem a uzamknout. Celková nosnost přesahuje jedenáct set kilogramů, což hmotnost vozu katapultuje směrem ke třem tunám.
Právě ty jsou na silnici dobře znát. Automobil je hodně setrvačný, skoro jako by řízení mezi pohyb volantem a reakci kol vkládalo jakýsi časový offset. Daní za konstrukci zadní nápravy s listovými pery je odskakování v zatáčkách a samozřejmě náklony. Obří ford se však hodně uklidní, pokud je alespoň částečně naložený.
V terénu je Ranger příjemným společníkem, avšak vyžaduje zkušenou ruku. Absence uzávěrek diferenciálu obou náprav, přičemž alespoň ta zadní má samosvor, může a pravděpodobně zadělá začátečníkovi na pořádně propocené tričko. Přece jen auto za milion, hmotnost tři tuny, bahno, led a stromy a nezapomeňme na nebezpečně blízkou hranu desetimetrové strže. To je situace, jež vyžaduje rozumět tomu, co za volantem řidič dělá. Stačí, aby se auto někde nešikovně opřelo, a amatér si rovnou může zavolat vrtulník či vyprošťovací tank. Na druhé straně zkušení ocení vytříbený pohon čtyř kol s ovládáním kratší pákou na středovém tunelu. Elektricky aktivované volnoběžky v předních kolech umožňují přiřadit pohon předních kol dokonce i za jízdy. Pružný motor si poradí s většinou situací, v nejhorším je tu možnost zapojení redukce. Jediným limitujícím prvkem pro pohyb těžkým terénem zůstává dlouhý zadní převis a zmíněné uzávěry předního a zadního diferenciálu. Tady však alespoň částečně vypomůže ruční brzda. Nápravy mají dostatečně velkou zkřížitelnost, řízení, které by mohlo být o dost strmější, poskytuje dostatečný kontakt s povrchem. Nejnižšími body podvozku jsou zadní rozvodovka a úchyt převodovky uprostřed. Tyto prvky jsou sice masivní, ale jinak nechráněné proti případnému poškození.
Ve výčtu nedostatků se musí objevit zmíněné řízení, jež v případě ostrých manévrů nutí řidiče roztočit obě ruce tempem startující helikoptéry. Druhým minusem budiž ergonomicky nezvládnutá ruční brzda umístěná à la Škoda 1203 u pravého kolena řidiče. Zbytek auta si zaslouží absolutorium, a to včetně velmi povedeného naftového agregátu, který je dobře odhlučněný na cestování po dálnici a současně dost pružný na jízdu terénem. Kombinovaná spotřeba dvou a půl litrového motoru dosáhla během testu rovných devíti litrů nafty na sto kilometrů, což je u tak velkého auta hodně dobrý výsledek.
***
Klady
Design
Jízdní vlastnosti na silnici i v terénu
Užitné vlastnosti
Zápory
Ergonomie ruční brzdy
Málo strmé řízení
Absence uzávěr diferenciálů
Ford Ranger
motor: přeplňovaný vznětový čtyřválec
objem: 2499 ccm
Převodovka: manuální pětistupňová
Nejvyšší výkon: 105 kW
Zrychlení z 0–100 km/h: 17,0 s
Nejvyšší rychlost: 158 km/h
Spotřeba: 9l/100 km kombinovaná
Cena: 599 900,- základní
