NOVÝ MINISTR PRO MÍSTNÍ ROZVOJ JIŘÍ PAROUBEK: Dotace za zhruba 4,5 miliardy korun ze strukturálních fondů EU na rozvoj venkova očekává v příštím roce nový ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek. Povinná spoluúčast české strany ve výši 1,1 miliardy je podle něj v rozpočtu na rok 2005 zajištěna.
foto: Martin Siebert
NOVÝ MINISTR PRO MÍSTNÍ ROZVOJ JIŘÍ PAROUBEK: Dotace za zhruba 4,5 miliardy korun ze strukturálních fondů EU na rozvoj venkova očekává v příštím roce nový ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek. Povinná spoluúčast české strany ve výši 1,1 miliardy je podle něj v rozpočtu na rok 2005 zajištěna.
Říká se, že páteří ekonomiky mají být drobní a střední podnikatelé - a ti působí často právě na venkově. Moc podpory ze strany státu si ale zatím neužili. Především bych chtěl říci, že jejich problémy znám. V letech 1991 až 1998 - předtím, než jsem nastoupil na pražskou radnici - jsem byl jedním z nich. Zpracoval jsem v té době desítky projektů pro malé a střední podnikatele. A nemáte pocit, že právě tato skupina lidí je u nás poněkud diskriminována, zejména administrativně? Například k získání úvěru od banky je třeba celá řada dokumentů, při jejichž předkládání má člověk pocit, že je téměř zločincem.
Nevidím to tak dramaticky. Pokud to srovnám s dřívějším obdobím, kdy jsem ještě sám podnikal, mám pocit, že banky se nyní chovají mnohem pružněji. Ale samozřejmě jsou ve výhodě ti, kteří již mají za sebou určitou historii, a naopak v nevýhodě ti, kteří začínají.
Jenže právě na venkově by mělo být hodně těch, kteří začnou - pokud se má teze o podpoře rozvoje venkova naplnit.
S tím souhlasím. Myslím, že bychom se měli skutečně hodně zaměřit na segment podnikatelů, kteří v tom prostoru nově vznikají, a pomoci jim. Domnívám že, že se to ale dost daří prostřednictvím programů Českomoravské záruční a rozvojové banky. Ale určitě by stálo za to vymyslet ještě další programy, které by rozšířily spektrum dosavadní pomoci těmto lidem.
Myslíte si, že jako politik po dlouhá léta působící na pražské radnici jste pro funkci ministra pro místní rozvoj vhodnou osobou? Praha je do jisté míry státem ve státě. Má 57 městských částí, které jsou metodicky řízeny prostřednictvím rozpočtu, takže vztahy mezi městem a městskou částí připomínají vztah mezi státem a regiony. Post ministra pro místní rozvoj tedy určitá změna je, ale pro mne ne zas tak zásadní. Kromě toho vidím pozici ministra především v oblasti managementu procesů, které ve státní správě probíhají. Shánět peníze pro Prahu je ale přece jen něco jiného než je shánět třeba pro severní Čechy. Jak hodláte na venkov přitáhnout zájem investorů? Já si myslím, že se na tom dá velmi dobře spolupracovat s jednotlivými regiony. Jde především o optimální využití prostředků z Evropské unie tak, aby přispěly k rozvoji zejména v těch oblastech, kde máme dnes největší strukturální problémy. To jsou třeba severní a severozápadní Čechy či severní Morava - na tyto oblasti se musíme speciálně zaměřit. Máte nějakou základní vizi třeba v oblasti rozvoje cestovního ruchu, který v současné době směřuje především do Prahy? Oblast cestovního ruchu je vlastně můj mateřský obor, vystudoval jsem jej na Vysoké škole ekonomické, napsal na toto téma i diplomovou práci a s tímto oborem udržuji trvale kontakt. Je třeba usilovat o to, aby byl cestovní ruch jedním z nosných pilířů v rámci národního hospodářství, aby přinášel stále větší podíl na tvorbě HDP. V řadě regionů může cestovní ruch absorbovat část volné pracovní síly. Důležité je, abychom dokázali hledat a vytvářet služby pro turisty a v tom jsou jistě rezervy. Nedávno jsem četl, že v sousedním Maďarsku se v příštích deseti letech v porovnání s ČR počítá se šestinásobnými příjmy zcestovního ruchu. My ale máme určitě lepší podmínky - v zimní turistice jsou možnosti Maďarska minimální a při vší ústě k Budapešti je v současné době Praha určitě o krok dále. Takže musíme udělat analýzy těchto prognóz a snažit se o změny, které by takové předpovědi nepotvrdily. O kolik by se tedy mohl podíl venkovského cestovního ruchu na HDP v ČR zvýšit? A jakými nástroji? Předně: Je velmi těžké oddělit tvorbu HDP v této oblasti ve městech a na venkově. To ale není důležité - podstatné je to, abychom i u nás dokázali zachytit trendy, které se prosazují v západní Evropě. N apříklad rozvoj agroturistiky, budování různých, třeba vinných stezek po jižní Moravě, umím si představit i podporu propagace golfových hřišť, respektive budování ubytovacích kapacit v jejich okolí. Kolik peněz na rozvoj venkova bude podle vás možné v příštím roce z EU získat? Na podporu regionálního rozvoje můžeme získat v příštím roce asi 4,5 miliardy korun za předpokladu, že zhruba 1,1 miliardy půjde z tuzemských zdrojů - a tyto prostředky v rozpočtu z české strany jsou. Samozřejmě bychom potřebovali ještě další zdroje - třeba na programy PHARE 400 milionů, na unijní program rozvoje lidských zdrojů dalších 30 milionů a tak dále. Tyto peníze zatím chybí, ale věřím, že je v průběhu roku nalezneme. V dalším roce předpokládám na rozvoj venkova nejméně stejnou částku jako v roce 2005. A v následujících letech by měly jít tyto částky ještě nahoru. Hovoříte o státním rozpočtu ČR. Plánujete nějaké úpravy návrhu, který předložil váš předchůdce? Samozřejmě nějaké návrhy ministerstvu financí předložím. Ale jestliže máme vycházet z prohlášení premiéra, který deklaroval nižší rozpočtový schodek, bude asi manévrovací prostor velmi malý. Jak by mělo v praxi vypadat partnerství státní a soukromé sféry? Tuto formu financování lze využít například u bytové politiky nebo u velkých dopravních staveb. Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo být každopádně garantem zákona o partnerství veřejného a soukromého sektoru - jde o takzvané PPP projekty, jehož smyslem by mělo být mimo jiné stanovení přesných pravidel takové spolupráce. Zejména v případě budování infrastruktury si myslím, že by mohly být veřejné peníze nahrazovány soukromými zdroji, a to nejen v oblasti rozvoje venkova. V současné době ale ještě nemáme zákon, který by pravidla takového partnerství jasně stanovil. Kdy bude vaše ministerstvo tento chybějící zákon předkládat? Zatím si netroufám říci, kdy přesně to bude. V letošním roce to ale již nestihneme. Ono totiž nejde jen o tento zákon, ale třeba i o zákon o neziskových společnostech, který je také velmi důležitý. JIŘÍ PAROUBEK Ing. Jiří Paroubek se narodil 21. 8. 1952 v Olomouci. Po dokončení Vysoké školy ekonomické v roce 1976 pracoval až do roku 1990 jako ekonom v různých vedoucích funkcích v podnikové sféře. V roce 1990 působil jako ústřední tajemník Československé sociální demokracie. V letech 1991-1998 podnikal v oblasti ekonomického poradenství, podle svých slov spolupracoval zejména s drobnými a středními podnikateli. Od listopadu 1998 je náměstkem primátora hl.m. Prahy pro oblast finanční politiky. V nové vládě Stanislava Grosse je ministrem pro místní rozvoj. PROSTOR PRO SOUKROMNÍKY
„Několik modelových projektů spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP) už ukázalo výhody tohoto partnerství například v Praze. Soukromá firma je většinou schopna daleko vyšších investic, než by si mohlo dovolit město samotné.“
