Ministerstvo financí nechce kumulativní hlasování
Ačkoliv se na základních tezích Obchodního zákoníku většina zainteresovaných legislativců již dávno shodla, není vůbec jisté, zda se dočkáme některých ustanovení, o jejichž zanesení do českého právního řádu se doposud nepochybovalo. Především není j istá budoucnost takzvaného kumulativního hlasování.
Zavedení tohoto institutu před časem ve své studii doporučila Světová banka. Spočívá v možnosti akcionářů delegovat do dozorčí rady svého kandidáta, pokud dosahují určitého podílu na hlasovacích prá vech. Ten není určen pevně, nýbrž vychází z počtu členů dozorčí rady. Je-li tříčlenná, je třeba na jednoho kandidáta třetina hlasů, u desetičlenné desetina a tak dále. Cílem je zamezit jednomu akcionáři, aby získal totální kontrolu nad spo lečností.
Novelu Obchodního zákoníku připravovala pod křídly ministerstva financí pracovní skupina, v níž zasedli vedoucí katedry práva VŠE v Praze Jan Dědič, soudkyně Nejvyššího soudu Ivana Štenglová a členka prezidia Komise pro cenné papíry Irena Pelikánová. Do trojúhelníku institucí, které mají do věci co mluvit, však vedle spravedlnosti a komise patří ještě ministerstvo financí. Právě to chce kumulativní hlasování vyhodit.
„Ministerstvo financí zdůvodňuje snahu o vyloučení kumulativního hlasování tím, že by oslabilo pozici Fondu národního majetku v kontrolovaných společnostech, tvrdí člen prezid ia Komise pro cenné papíry Tomáš Ježek.
Konečná podoba návrhu pro vládu by se měla objevit velice rychle. Kabinet by měl materiál dostat v těchto dnech. Je jasné, že vůči kumulativnímu hlasování existuje na některých místech odpor.
Měkčí než Světová banka.
Ani další ze zásadních doporučení Světové banky se nenaplní beze zbytku. Jde o podíl na společnosti, při jehož dosažení musí investor nabídnout ostatním akcionářům odkup akcií. Dnes v České republice platí hranice padesáti procent. Experti doporučili snížit ji na polovinu, tedy pětadvacet procent. Doposud se mělo za to, že v Obchodní m zákoníku bude třicet. Poslední verze jeho novelizace však hovoří o čtyřiceti procentech.
Všechna ostatní relevantní doporučení Světové banky jsou podle Ježka respektována a do navrhovaných změn právní úpravy zahrnuta. Alespoň to tak oznámil Robertu Rochovi, jednomu z expertů této finanční instituce. Ten prý byl s předloženým m ateriálem spokojen.
Už od pěti procent.
Jeden ze základních posunů se odehraje v oblasti zprůhledňovaní majetkových poměrů v akciových společnostech. Doposud se musí podíly zveřejňovat pouze u toho, kdo dosáhl více než deseti procent na hlasovacích právech. Podle poslední verze návrhu novely Obchodního zákoníku se má hranice pro zveřejňování snížit na pouhých pět procent. Utajení si t ak vyžádá rozhození akcií po více spřátelených firmách než doposud.
Nepřátelská převzetí akciových společností by měla být obtížnější než doposud. Každému převzetí by totiž mělo povinně přecházet oznámení takového úmyslu. Veřejná nabídka nákupu akcií při boji o majoritu by měla být povinně doplněna průkazem o původu peněz a potvrzením, že peníze na získání akcií bude možné na tyto transakce skutečně použít.
Čtyři týdny pro rejstříky.
Revoluci v českém hospodářském právu by měla přinést povinnost pro soudy rozhodnout o zapsání či nezapsání změn do obchodního rejstříku nejpozději do čtyř týdnů od podání žádosti. Rychlé zapsání do rejstříku na jedné straně usnadní společnostem realizaci usnesení valných hromad, na druhé odpadne možnost vymlouvat se na pomalost soudů při zapisování do rejstříků. Existuje například investiční fond, který tím podle svého nuceného správce zdůvodňuje, proč dodnes nevydal akcie z druhé vlny kuponové privatizace.
Smutek může přinést nová legislativa těm společnostem, které bojují s vyděrači z řad minoritních akcionářů. Jejich oblíbeným trikem, jak znepříjemnit život firmě, od jejíhož majoritního akcionáře očekávají lákavou obchodní nabídku, patří opětovné svolávání valných hromad. Doposud na to potřebovali držet akcie zajišťující jim nejméně deset procent na hlasovacích právech. Dokument navrhuje snížení na pět procent, a u velkých společností dokonce na tři.
Novela by také měla přinést odstranění některých překážek při vydávání akcií a lepší úpravu rozdělování a slučování společností.
