Tři burzy hodily rukavici obrům z Londýna a Frankfurtu
Ze zcela nečekané strany přišlo oznámení o vzniku velké evropské burzovní aliance. Namísto osy Frankfurt–Londýn, zavelely k integraci Francie, Belgie a Holandsko. Nový subjekt obsadí pod názvem Euronext druhé místo na žebříčku organizátorů obchodů s cennými papíry starého kontinentu. Evropa už delší dobu registruje řadu pokusů o vytváření aliancí trhů s cennými papíry. Například mezi Stockholmem a Kodaní vznikl už před časem NOREX. Němci, Francouzi a Švýcaři se dohodli na systému pro termínované kontrakty, v Beneluxu existuje společný peněžní trh. Zásadní událostí, kterou sledoval celý burzovní svět, však bylo vyhlášení aliance Londýn–Frankfurt, která by měla spojit největší evropskou burzu na Temži s největším trhem na pevnině. K uzavření dohody došlo v roce 1998. Koncem loňského dubna se potom přidalo k projektu dalších šest burz, mezi nimi i Paříž, Brusel a Amsterodam. Dalšími stranami dohody byly Milán, Madrid a Curych. Obři byli pomalí. Projekt byl však koncipován spíše tak, že se nejprve připraví osa mezi Londýnem a Frankfurtem a teprve poté se připojí ostatní. Zdálo se to jako jediná cesta, jak sladit osm přístupů, právních úprav a systémů pro obchody a vypořádání. Zkrátka – dva se dohodnou a ostatní to budou muset akceptovat. Dohadování mezi dvěma obry však zřejmě pokračuje pomaleji, než se čekalo. Obě burzy mají nejen odlišné obchodní systémy, ale třeba i majetkové poměry. Navíc se ukázalo, že prozatím půjde jen o vytvoření aliance, a nikoli společný trh. Na tom se konec–konců také shodla celá osmička, když podepsala dohodu o spolupráci na vytvoření společných a zharmonizovaných postupů či směrnic a přiblížení systémů. Naproti tomu spojení Paříž, Brusel, Amsterodam vytváří společný trh. To znamená společný systém, cosi jako jeden pomyslný parket. Jednotlivé burzy si z legislativních důvodů ponechají své individuální licence. Centrum nového subjektu se ale přenese do Amsterodamu, který má dlouhodobou tradici v organizaci veřejných trhů s cennými papíry a dokonalou legislativu v oblasti správy a řízení korporací. Holanďané se také mohou přes malý rozměr své ekonomiky pyšnit významnými světovými finančními institucemi, zvláště bankou ABN Amro, druhým největším hráčem na americkém bankovním trhu, a pojišťovnou National Neederlanden, začleněnou do rovněž nizozemské skupiny ING. Paříž se bude napříště starat o blue chips, Brusel bude obchodovat s akciemi malých firem a Amsterodam se soustředí na deriváty. Začalo to s NSC. Kořeny projektu zřejmě sahají do doby, kdy si Francouzi objednali vyvinutí nového obchodního systému NSC. Ten umožňuje propojení všech typů obchodů s různými aktivy i napojení na jednotný evropský systém pro jejich vypořádání. Časem systém koupili i Belgičané, Poláci a Portugalci. Už na začátku projektu NSC se uvažovalo o propojení trhů, ale potom celá věc postupně usnula. Dnes triumvirát Euronextu hovoří o touze po připojení dalších velkých evropských burz a vytvoření největšího trhu starého kontinentu. Reakce dosavadních dvou největších hráčů nejsou shodné. Němci z Frankfurtu už ohlásili, že si připojení k Euronextu nedovedou představit. Morálně by to pro ně asi znamenalo porážku. Pokud ovšem neposílí jednání s Londýnem, klesnou s objemy obchodů z druhého na třetí místo. Naopak v Anglii je klid a makléře ani šéfy burzy zatím nová záležitost moc nevzrušuje. Spíše než oslabení Londýna čekají pokles objemů kontinentálních burz, které se k alianci nepřipojí. Globální ohrožení. Při spojování trhů nejde jen o zvyšování objemů obchodů, ale také o snižování nákladů. Burzy se totiž stále více stávají soukromými akciovými společnostmi a potřebují vydělávat. Konkurencí jim přitom nejsou jen ostatní sestry, ale také nové obchodní systémy. Tento vývoj možná nakonec posune i klasické burzy do role pouhých technologických systémů pro transakce s cennými papíry. Ať již to dopadne jakkoliv, bude to vytvářet tlak na další propojování organizátorů trhů s cennými papíry. Euronext je první skutečnou fúzí trhů a obchodních systémů.
