Města žádají stát o vrácení milionů korun za sociální pojištění, které odvedla v první polovině roku 2007. Pojistné chtějí kvůli chybě v zákoně zpátky firmy. Svaz měst a obcí však doporučuje starostům a zastupitelům vyčkat.
Autor: Luděk Vycpálek
O navrácení více než 14 milionů korun, které odvedla na své zaměstnance na sociálním pojištění v prvních měsících roku 2007, žádá děčínská radnice. Sokolov chce zpátky 6,6 milionu korun, podobně postupuje nebo to zvažuje řada dalších radnic i krajských úřadů. Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí podobné žádosti podalo k 6. lednu 2010 přes 4600 subjektů, které požadují po státu částku 12,5 miliardy korun. Pokud by však chtěli sociální pojištění za první půlrok 2007 vrátit všichni, stát by mohl přijít až o 100 miliard korun.
Firmy, které požadují po státu vrácení sociálního pojistného za první pololetí roku 2007, zřejmě nebudou muset až do soudního rozhodnutí podávat dodatečné daňové přiznání. Vyplynulo to minulý týden z jednání zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí, rezortu financí, zaměstnavatelských svazů a daňových poradců. „Dodatečné daňové přiznání a změny v účetních knihách budou muset udělat, až když bude o jejich žádosti soudem rozhodnuto,“ říká šéf Komory daňových poradců Jiří Nekovář.
Vlnu vyvolala mezera v zákoně
Co způsobilo takovou vlnu žádostí? Bylo to rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ve sporu o pojistné mezi státem a firmou Ježek software, která si všimla chyby v zákoně a odmítla jako jediná z 261 424 povinných plátců pojistné zaplatit. „Každému tedy bylo jasné, že musí platit,“ argumentuje ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka. Ale krajský soud rozhodl ve prospěch firmy. Rozhodnutí bude ještě v lednu nebo únoru přezkoumávat Nejvyšší správní soud.
Mnohé firmy na rozsudek čekají. Podle Šimerky však nepůjde o precedentní rozsudek, i kdyby stát prohrál. Česká správa sociálního zabezpečení nebude žadatelům vracet peníze automaticky. „Takové žádosti budeme zamítat jako nedůvodné, vyčkáme v každém jednotlivém případě na rozhodnutí soudu. Jinou možnost ani nemáme,“ upozorňuje na složitou finanční situaci, kdy stát vloni na pojistném vybral o zhruba 49 miliard korun méně, než očekával. Stát podle něj udělá všechno, aby přeplatky vracet nemusel. „Každá kauza bude jiná, takže rozhodnutí soudů mohou být rozdílná,“ upozorňuje šéf Komory daňových poradců Jiří Nekovář.
Všichni radí: vyčkejte
Šimerka říká, že není nutné se žádostmi o vrácení pojistného spěchat. Pětiletá promlčecí lhůta vyprší teprve na konci roku 2012. Proto vyzval města i firmy, aby žádosti o vrácení pojistného nepodávaly, protože tak neúměrně zatěžují pracovníky správy sociálního zabezpečení. „Pokud by museli řešit desítky tisíc správních řízení, tak bude stát jiná práce a může to v krajním případě ohrozit včasnou výplatu důchodů,“ varuje ministr práce.
I Svaz měst a obcí ČR doporučuje starostům a zastupitelům vyčkat. „Uvědomujeme si, že obce a města tvoří nedílnou součást veřejných rozpočtů s výraznou závislostí na dotacích ze státního a jiných rozpočtů. Vracení částky, kterou ministerstvo v úhrnu odhaduje na 100 miliard korun, velmi pravděpodobně povede ke krácení všech ostatních výdajů, tedy zejména investičních a neinvestičních dotací,“ uvádí předseda svazu Oldřich Vlasák.
Podobně reagují i zástupci firem. Svaz průmyslu a dopravy vyjádřil obavy ze situace, která vznikla kolem výběru pojištění. „Jsme si vědomi toho, že základ řešení je v právní oblasti a v rozhodnutí soudu. Uvědomujeme si i možné dopady na státní rozpočet a na hospodaření firem,“ říká mluvčí svazu Milan Mostýn. Zástupci zaměstnavatelů doporučují firmám, aby počkaly na rozsudek Nejvyššího správního soudu. „Není kam spěchat,“ potvrzuje i prezident Hospodářské komory Petr Kužel.
Kdo za chybu může
Pochybnosti kolem sociálního pojistného způsobila mezera v zákoně, v němž od ledna do června 2007 chyběla věta o vyměřovacím základu, z něhož se pojištění vypočítává. Stát tak podle některých výkladů neměl zákonný podklad pro jeho výběr. Ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka je přesvědčen, že i když v zákoně nebyl uveden paragraf definující vyměřovací základy, šlo je odvodit z ostatních paragrafů téhož zákona. „Povinnost plátců sociálního pojistného odvádět tyto platby nikdy nezmizela. Nikdo nemohl mít pochybnost, jak sociální pojištění platit,“ tvrdí Šimerka.
Z chybné úpravy výběru pojistného se vzájemně obviňují sociální a občanští demokraté. Úprava vznikla v době, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí vedl Zdeněk Škromach (ČSSD). Když předložil novelu zákoníku práce, ještě chybu neobsahovala. Nedostatek vznikl až při projednávání zákona v Poslanecké sněmovně. Když na to nový ministr za ODS Petr Nečas přišel, rychle prosadil vládní nařízení jako nejrychlejší způsob, jak chybu napravit. Ale nařízení začalo platit v prvním čtvrtletí 2007, následná novela zákona až od poloviny téhož roku.
Politici obou nejsilnějších stran se shodují, že pokud by stát kvůli mezeře v zákoně přišel o miliardy korun, musel by zvýšit sociální pojištění. Proto se některá města a obce obávají, že pokud o vrácení pojistného nepožádají, budou je muset zaplatit dvakrát. Naopak subjekty, které pojistné vymůžou, se spoléhají na to, že by vysoudily na státu víc, než by později na plošném zvýšení pojistného zaplatily. Ale mohou se splést. Šéf Komory daňových poradců Jiří Nekovář potvrdil, že by stát mohl chtít nahradit ztráty v rozpočtu jen od subjektů, které peníze úspěšně vysoudí. Naopak firmy, které se o pojistné soudit nebudou, by vyšší pojištění neplatily. „Stát by jim to mohl například prominout,“ míní Nekovář. Bylo by podle něj nespravedlivé, aby stát někomu peníze vrátil a ostatní by museli prostřednictvím vyšších odvodů tyto peníze splácet.
Konkrétní podoba speciálního odvodu ještě není hotová, daňoví poradci už na návrhu spolu s ministerstvy práce a financí usilovně pracují. Podle Nekováře nesmí být řešení diskriminační a retroaktivní, aby nebylo napadnutelné. „Jsem přesvědčen, že dokážeme zajistit, aby dodatečný výběr pojistného nebyl celoplošný,“ prohlásil.
