Banka chce začít nabízet dlouhodobé financování a posílit asset management
Finanční skupina J&T v Česku v podstatě z nuly vybudovala během devíti let banku, jež měla letos v pololetí bilanční sumu ve výši 27 miliard korun. V současné době skupina uvažuje o další expanzi. Po nedávných akvizicích bank ve Švýcarsku a v Rusku jí letos na počátku srpna ČNB schválila posílení kapitálu o 25 milionů eur emisí podřízeného dluhu s patnáctiletou splatností. „Prvonabyvatelem byla sice investiční banka Merrill Lynch, následně si to ale do svých fondů převedla jedna středně velká americká investiční banka. Tato transakce nás těší z toho důvodu, že si někdo vsadil, že budeme úspěšní, a navíc nás vybavil kapitálem na další tři až čtyři roky, aniž by je do banky musel vkládat akcionář,“ řekl týdeníku EURO Štěpán Ašer (33), člen představenstva J&T Banky a její výkonný ředitel.
EURO: J&T Banka v České republice a na Slovensku za poslední roky hodně vyrostla. Jaké jsou její další ambice? AŠER: Banka se dlouhodobě profiluje ve dvou segmentech, ve kterých je dobrá. Jednou specializací je privátní bankovnictví pro top klienty z Česka i ze Slovenska, pro které děláme obchod a spravujeme jim peníze. Druhou je projektové financování. Naší výhodou je flexibilita. Na nás se klienti obracejí, když vidí nějakou příležitost, vědí, že jsme drazí, ale že jsme schopni tu příležitost rychle zhodnotit a říci „jdeme do toho s vámi“. Obě tyto linie chceme dále rozšiřovat. V oblasti privátního bankovnictví je pro nás prioritou asset management, který máme zatím relativně slabý. Naším cílem je dostat se k institucím. Nemáme ambice být konkurentem velkých správců, ale chceme být doplňkem.
EURO: Čím můžete být pro obce, pojišťovny či penzijní fondy zajímaví? AŠER: Analyzujeme spoustu příležitostí, které zatím financujeme sami. Chceme rozvinout byznys, kdy budeme projekty financovat z finančních trhů nebo umisťováním do nějakého našeho fondu. Nebudeme brát všechno na banku, protože projektů, které nás oslovují, je mnohem více, než jsme schopni financovat. Další naší přidanou hodnotou je stock picking - schopnost dívat se na trhy jinak a dávat do akcií, kterým věříme, relativně vysoké sázky. Jdeme opačnou cestou než velcí správci aktiv. Hledáme aktivum, které lokálně známe, a pak hledáme obdobné projekty ve světě. To je ta naše přidaná hodnota. Konkrétní příklad - začali jsme s ČEZ, následně jsme se dívali třeba na brazilské nebo ruské energetiky a nějaké jejich cenné papíry nakoupili do portfolií našich klientů.
EURO: Strategie, kterou prezentujete, je nová, nebo již běží a můžete se pochlubit jejím úspěchem? AŠER: Ta strategie běží a již máme nějaké klienty. Pomohl nám například i náš fond Opportunity, který je velmi úspěšný a ukazuje, co dokážeme v regulatorním prostředí. V prostředí neregulovaném, kde neexistují limity o maximální expozici v jednom titulu, jsou výnosy ještě zajímavější. Zhruba před čtyřmi roky jsme začali být otevření ve výroční zprávách a v dalších informacích. Přestali jsme tajit, co děláme, založili jsme fond Opportunity a další nástroje, jejichž prostřednictvím mohou naši klienti investovat do projektů. Postupně se snažíme tuto nabídku naformátovat tím způsobem, aby byla přijatelná i pro instituce, nejen pro fyzické osoby.
EURO: O dalších aktivitách neuvažujete? AŠER: Rádi bychom poskytovali poradenství. Zatím poskytujeme jen roční financování, navíc jsme relativně drahou bankou, naše marže je šest až sedm procent. Po roce, kdy je projekt postaven a je čitelný pro velkou instituci, jde klient většinou jinam za lepšími podmínkami. Chceme začít klientům pomáhat i s touto druhou etapou financování: jednak poradit s refinancováním, pomocí tendrů jim zajistit výhodné podmínky pro druhou etapu, případně i tuto druhou etapu financování začít nabízet sami. Máme proto zájem emitovat dluhopisy v rozsahu dvaceti až třiceti procent bilance, které by nám umožnily podílet se na projektech déle.
EURO: Na emisi dluhopisů již pracujete? AŠER: Vybrali jsme si Morgan Stanley, se kterými, pokud se trhy uklidní a budou dobré cenové podmínky, bychom chtěli na podzim něco v řádu sto až sto padesáti milionů eur emitovat. Začneme s tříletými dluhopisy a postupně bychom chtěli navyšovat objem i dobu splatnosti. Myslíme si, že za tři roky budeme v jiné situaci než dnes a budeme schopni získat lepší podmínky.
EURO: Kde bude J&T Banka za tři roky? AŠER: Rádi bychom do té doby zdvojnásobili bilanci někam ke čtyřiceti miliardám korun. Chtěli bychom být stabilizovanými emitenty na eurobondovém trhu, mít rozběhnuté kapacity na financování projektů nejen z našich peněz. Měli bychom umět klientům navrhnout alternativní způsoby financování, chceme mít patnáct miliard aktiv pod správou v asset managementu, zhruba pětkrát více, než máme dnes. Skoro podstatnější než objemová čísla jsou ale lidé. Bance přinášejí spoustu byznysu její partneři. Objevuje se skupina čtyř pěti dalších lidí, kterým se začíná dařit a přinášejí nám nové klienty. Pokud se nám povede mít takových lidí do tří let patnáct, bude to vynikající.
EURO: Jakou roli ve vašich plánech hraje švýcarská IBI bank a nedávno získaná banka Tretij Rim v Rusku? AŠER: J&T banka byla historicky vztahovým centrem pro všechny klienty skupiny. Poté jsme koupili švýcarskou privátní banku IBI, která má za úkol doplnit to, co klientům nabízíme. IBI bude vždy bankou, která roste nikoli¨bilančně, ale objemem aktiv pod správou, jež budou přicházet ať již od nás, z ruské banky Tretij Rim, nebo přímými akvizicemi. Nicméně Švýcarsko je takové, že jakmile tam jednou našeho klienta přesměrujeme, už o něm nic nevíme. Opravdu to tam funguje tak, že klienti jsou chráněni hodně tlustou zdí. Co dělají a kolik tam mají majetku, se už nikdy nedozvíme. Nicméně máme v plánu dodávat IBI produkty pro jejich asset management. Jejich správa majetku je velmi tradiční až staromódní, my bychom tam měli dodávat tu akčnější J&T část. Jak ale bude IBI do budoucna vypadat, záleží především na Rusku, kde vidíme ohromný potenciál. Jedinou věcí, kterou chceme mít pro všechny naše banky integrovanou, je schvalování klientů. Již dnes představenstvo J&T schvaluje každého klienta, který chce s námi mít nějakou obchodní vazbu. Rádi bychom, aby byl tento proces jednotný pro celou skupinu.
EURO: Uvažujete o dalších bankovních akvizicích? AŠER: Výhledově bychom chtěli mimo Evropu, ať již do Asie, nebo do off-shorových center Karibiku. Další země východní a jižní Evropy nás samozřejmě také zajímají, ale musím otevřeně říci, že na to, abychom koupili něco malého, v podstatě bankovní licenci, a vybudovali z toho banku, nemáme lidi. Zajímá nás v souvislosti s asset managementem především akvizice někoho, kdo má hodně majetku pod správou. Na Balkáně již přímo působí IBI. Má pobočku v Řecku a na ni jsou napojeni lidé, kteří operují na trzích, jako je Chorvatsko nebo Rumunsko.
EURO: Uvažujete v souvislosti s expanzí o navyšování kapitálu? AŠER: Loni na podzim nás oslovil investor, který měl zájem s námi udělat podřízený dluh v objemu 25 milionů eur se splatností patnáct let. Počátkem srpna nám ho ČNB uznala jako součást kapitálu Tier 2. To, že transakce byla dokončena až tři čtvrtě roku poté, co jsme s ní začali, vyplývá z faktu, že to byla první transakce tohoto typu v České republice. Doposud ČNB vždy schvalovala jen podřízené dluhy mezi mateřskou a dceřinou bankou.
Štěpán Ašer je absolventem School of Business and Public Management na George Washington University ve Washingtonu se specializací na finance a finanční trhy. Následně vystudoval MBA na Rochester Institute of Technology. V oblasti financí v České republice se pohybuje od roku 1997, nejprve jako analytik, později jako portfoliomanažer v Credit Suisse Asset Management. V letech 1999 až 2002 byl členem představenstva Commerz Asset Management odpovědným za řízení portfolií a prodej. V České spořitelně se krátce specializoval v asset managementu na institucionální klienty. Od roku 2003 pracuje v J&T Bance, kde byl pověřen vedením úseku řízení a obchodu. Od května 2006 je členem představenstva.
