Číňané hledají inspiraci v českém zdravotnictví. Chtějí nejen zkušenosti, ale i špičkové technologie
Světové strany mohou být relativní pojem.
Zatímco třeba pro Francouze je Česko většinou „východní Evropa“, v Číně platíme za součást prosperujícího a inspirativního Západu, kde je možné lecčemu se přiučit. Patří sem třeba české zdravotnictví.
Zatímco u nás je často kritizováno, Číňané si ho vysoce cení.
„Setkali jsme se s perfektním přijetím a velkým zájmem co nejrychleji zahájit spolupráci mezi zdravotnickými zařízeními a obchodními společnostmi,“ pochvaluje si Jan Růžička, vrchní ředitel sekce kabinetu a mezinárodních vztahů na ministerstvu zdravotnictví, který koncem října vedl týdenní zdravotnickou misi do Pekingu, Šanghaje a provincie Chu-nan.
Číňané mají zájem vyslat k nám lékaře, kteří by se inspirovali v některých špičkových oborech české medicíny, například neonatologii. Ústřední vojenská nemocnice v Šanghaji chce spolupracovat s Fakultní nemocnicí Ostrava, kde se mimo jiné specializují na popáleninovou medicínu a traumatologii.
Před podpisem jsou memoranda o spolupráci hned se třemi českými ústavy – fakultními nemocnicemi v Motole, Ostravě a Hradci Králové.
Lákání investorů Od českých kolegů si Číňané mimo jiné slibují, že se přiučí, jak poskytnout odpovídající péči pacientům i v regionech. Čínské zdravotnictví totiž trpí disproporcí – zatímco v Pekingu nebo Šanghaji je dostatek špičkových nemocnic, která snesou srovnání s Evropou, v zaostalejších regionech na pacienty čekají přeplněné kliniky, schopné poskytnout jen základní péči. Čína, která disponuje 3,7 milionu zdravotnických lůžek, proto letos v březnu vyhlásila program na přilákání soukromých investorů do oboru. Do roku 2015 by chtěla dosáhnout toho, aby pětina lůžek byla v soukromých klinikách. „Ročně tak vzniká prostor pro 400 tisíc lůžek v privátních zařízeních,“ říká Roberta Lipsonová, obchodní ředitelka americké společnosti Chindex International. Čínský zdravotnický byznys jen loni vzrostl meziročně o 18 procent a podle odhadů analytiků z Deloitte China dosáhne do tří let 3,16 bilionu jüanů (500 miliard amerických dolarů). Při troše obratnosti část z tohoto koláče získají i české firmy. „Podnikatele z oblasti zdravotnictví čeká v Číně velká budoucnost. Mohou se stát předvojem dalšího českého byznysu,“ zdůrazňuje Růžička.
První průkopníci Na čínském trhu už s úspěchem působí dvě české medicínské firmy. Výrobce specializovaných lůžek Linet otevřel svou dceřinou společnost Linet Far East Limited v Pekingu již v roce 2006. Letos v září se k „postelovému impériu” podnikatele Zbyňka Frolíka přidala i společnost Sotio, která se zaměřuje na biomedicínský výzkum. Podepsala nájemní smlouvu na laboratoře v biotechnologickém parku Huilongsen International Business Incubator na předměstí čínské metropole. Koncem minulého měsíce tam otevřela výzkumné centrum v oblasti buněčné terapie. „Náš léčebný přípravek je připravován individuálně pro každého pacienta z jeho vlastní krve.
Abychom mohli splnit tuto podmínku, musíme v Číně vybudovat vlastní laboratoře,“ řekl deníku E15 Libor Táborský, který šéfuje čínské pobočce Sotio.
První zkušenosti v Číně sbírá i společnost ICZ, která se zaměřuje mimo jiné na národní zdravotnické registry. Jejich softwary a integrovaná řešení by mohly najít uplatnění v reformě čínského zdravotnictví a digitalizaci jeho řízení.
Na čínském trhu se už před lety uchytily první české zdravotnické firmy
Výdaje rostou Celkové výdaje na zdravotní péči na hlavu vyjádřené v průměrném směnném kurzu USD
Tabletky v kurzu Růst farmaceutického trhu v letech 2005–2010 (v %)
O autorovi| Blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz
