Potíže zdaleka nemají jen hospodářsky nejslabší země regionu
Těžce vyzbrojené americké jednotky na manévrech v jihofilipínské džungli. Dramatické zatýkání v Singapuru a Malajsii, kde bezpečnostní síly za posledních pár týdnů poslaly do vazby desítky muslimů, kteří údajně plánovali útoky na americké cíle. V Indonésii pro změnu etnické a náboženské násilí přičítané zčásti možnému působení al-Káidy, zčásti letitým křivdám.
Takto rozsáhlým bezpečnostním rizikům čelí jihovýchodní Asie poprvé od poloviny 60. let, kdy řada vlád tohoto regionu stále ještě zápasila s komunistickými vzbouřenci. Horší načasování si lze jen stěží představit. Už dlouho před 11. zářím se region pokoušel ustát prudký pokles exportu a propad zahraničních investic v důsledku odchodu západních firem do Číny. Dokonce i v Singapuru, ekonomicky nejsilnější zemi regionu, v roce 2001 hospodářství nejspíše pokleslo o dvě procenta. Nejslabší Indonésie přímo zápasí, aby pokud možno odvrátila další krizi svého zahraničního dluhu.
A navíc je nyní celý region světem vnímán jako živná půda mezinárodního terorismu. Vazby na Usámu bin Ládina třeba vůbec nejsou tak pevné, jak se mnozí obávají. Ale na tom, co pravda je a co už pravda není, možná nezáleží. Převládající dojmy „urychlí současný odklon zájmu podnikatelů od jihovýchodní Asie“, domnívá se Robert Broadfoot, ředitel poradenské firmy Political & Economic Risk Consultancy z Hongkongu. Už dnes totiž firmy přestaly do jihovýchodní Asie vysílat své zástupce, kteří měli zkoumat nové možnosti obchodu. Místo toho intenzivně zvyšují zabezpečení svých kanceláří i obydlí zaměstnanců.
Vlády z jihovýchodní Asie potřebují světu evidentně dokázat, že jsou schopné udržet si doma klid. Musí přitom doslova balancovat na ostří nože: úkolem nejvyšších míst je zajistit zahraničním firmám dostatečnou míru bezpečnosti, ale současně také nezpůsobit paniku a svými opatřeními je nevystrašit tak, aby nakonec neodešly definitivně. Když 18. ledna singapurští nejvyšší představitelé uspořádali pro vedoucí pracovníky zahraničních firem brífink, zjevně doufali, že se jim podaří uklidnit znepokojení způsobené šokujícím odhalením, že se do země, která se obecně pokládá za nejbezpečnější stát jihovýchodní Asie, podařilo proniknout militantnímu uskupení Jemaah Islamiyah. Když se ale jeden ze šéfů firem zeptal, zda právě jeho společnost figuruje na seznamu dvou set potenciálních cílů útoku, odpověď zněla: „To je ve stadiu zjišťování.“
Jihoasijské vlády si také lámou hlavu nad tím, jak zareagovat na americké nabídky vojenské pomoci. Filipíny o ni sice požádaly, ale ostatní země (hlavně ty s velkým podílem muslimského obyvatelstva) si otevřenou žádost o pomoc USA dovolit nemohou. To platí zejména pro Indonésii, která je nejpravděpodobnějším místem působení al-Káidy. Jakarta se tedy tlaku Pentagonu vzpírá, protože odpor domácích nacionalistů si sotva může dovolit. „Nad americkou přítomností na Filipínách může řada místních vlád přimhouřit oko,“ říká Victor Savage, vedoucí katedry geografie na Státní singapurské univerzitě. „Ve svých zemích by ale narazily na tvrdou kritiku muslimské opozice.“
Churavějící hospodářství zemí jihovýchodní Asie by přitom další vlnu rozčarování investorů rozhodně jen tak nepřestálo. Za současných podmínek jsou zahraniční podnikatelé jako na jehlách, a to dokonce i v Singapuru a Malajsii, kde nejvyšší orgány drží extremismus na uzdě. Před vchodem do singapurského American Clubu je zakázáno parkování a hlídkuje zde vyžádaná policejní stráž. Zaměstnanci firmy McKinsey & Co., sídlící v nejvyšším objektu jihovýchodní Asie, „kualalumpurských dvojčatech“ Petronas Towers, už nacvičovali evakuaci a správce komplexu do vstupní haly nainstaloval rentgenové zařízení a detektory kovu.
Singapur a Malajsie mohou alespoň stavět na dobré pověsti, které se u zahraničních investorů těší. To však neplatí o Filipínách, kde už sama kombinace křehké vlády a hluboce zakořeněné korupce působí na investory jako spolehlivý repelent. V posledních letech se tamní investiční klima ještě zhoršilo. Příčinou je vzestup skupiny Abú Sajáfa, která má na svědomí únosy a vraždy zahraničních turistů a dodnes drží v zajetí dvojici amerických misionářů. „Dokud něco neudělají s Abú Sajáfem, tak se Filipíny pošpiněné pověsti nezbaví,“ míní Robert Sears, výkonný ředitel manilské pobočky Americké obchodní komory.
Zatímco filipínská prezidentka Gloria Macapagalová-Arroyová si tvrdý postup vůči skupině Abú Sajáfa může dovolit, vládě prezidentky Indonésie zůstává takový luxus odepřen. Megawati Sukarnoputriová je natolik zavalena ekonomickými a politickými problémy, že tvrdý zásah momentálně přikázat nemůže. Indonéská armáda, která má ještě v čerstvé paměti obvinění z porušování lidských práv na Východním Timoru, zase pro změnu nemá chuť, aby byla kritizována za rozbité hlavy muslimských radikálů.
Přesvědčení o sílícím radikálním islamismu však indonéskou ekonomiku zjevně poškozuje. S odkazem na stále nestabilnější prostředí se američtí a evropští dovozci oděvů, obuvi a textilu začali obracet na výrobce z bezpečnějších zemí. Místní magnát a předseda nestátního Výboru pro ekonomickou obnovu Sofjan Wanandi cituje jejich slova: „Říkají: Nemáme jistotu, že jste v atmosféře všech těch demonstrací a bouří schopni dodat objednané zboží.“ Wanandi dodává, že jedna významná americká obuvní firma letos objem zboží objednaného z indonéských továren snižuje o celou polovinu, na hodnotu 500 milionů dolarů. Wanandi odhaduje, že v takových závodech připraví letos ušlý vývoz o práci půl milionu lidí.
Samozřejmě že pokles objednávek má částečně na svědomí oslabená globální ekonomika, ale i tak konkrétní čísla o něčem svědčí. Údaje Ústředního statistického úřadu uvádějí, že indonéský export se od října do listopadu snížil ze 3,6 miliardy dolarů na tři miliardy, tedy o šestnáct procent za jediný měsíc. Přímé zahraniční investice z listopadových 1,9 miliardy dolarů sklouzly na prosincových 630 milionů.
Pocit ohrožení sílí především mezi indonéskou podnikatelskou komunitou etnických Číňanů. Wanandi uvádí, že krátce poté, co tento měsíc v Singapuru a Malajsii proběhla vlna zatýkání, se v nebezpečí ocitl výkonný ředitel jednoho automobilového montážního závodu a spustil křik: „Radikálové jsou na vzestupu! A vláda dělá minimum!“ Wanandi souhlasí s názorem většiny Indonésanů, že z politického hlediska je pozvání amerických vojsk nemožné. Namísto toho požaduje, aby indonéská armáda získala větší pravomoci zasáhnout proti militantním skupinám. „Mezi armádou a policií panuje velká řevnivost,“ říká. „Právě proto tady dochází k tolika bombovým útokům. Všechno projde bez potrestání.“
Problém je v tom, že nepřítel je neuvěřitelně nepolapitelný. Dokud ale riziko neustoupí do pozadí, jihovýchodní Asii nezbude než čelit poklesu zahraničních investic, ustrašenosti zahraničních manažerů a v Indonésii navíc ještě růstu chudoby a nestability. Ideální živná půda pro teroristické skupiny.
REGION V OBLEŽENÍ
- Na převážně muslimském filipínském ostrově Mindanao bojují vládní vojska za pomoci amerických poradců proti skupině Abú Sajáfa, gangu únosců, který je v poslední době spojován s al-Káidou.
- Za poslední týdny filipínská policie v Manile pozatýkala řadu osob podezřelých z výroby bomb a z vazeb na al-Káidu.
- Ve čtyřech převážně muslimských provinciích vede thajská armáda boj proti povstáním chudiny.
- Na začátku ledna zadržela singapurská policie několik desítek členů teroristické organizace, která údajně plánovala útoky na americké vojenské objekty a firmy.
- Hnutí za svobodný Aceh bojuje za odtržení této oblasti s bohatými přírodními zdroji od Jakarty. Indonéská vláda se snaží odříznout rebely od podpory místních obyvatel, a tak provincii slíbila, že se s ní bude dělit o zisky z ropy a plynu.
- Obdobnou dohodu nabízí Jakarta i provincii Západní Papua, v níž se Hnutí za osvobození Papui snaží vybojovat kontrolu nad zlatými doly.
- Mladí a vzpurní nezaměstnaní z chudinských čtvrtí Jakarty se stále častěji přidávají k militantním skupinám a vyhlašují svatou válku Americe.
- Na ostrově Sulawesi si militantní islamistické seskupení Laskar džihád zřídilo provizorní výcvikový tábor. Terčem jejich útoků se stali křesťané.
Překlad: Lucie Königová
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc