Svátek kapitalismu je na spadnutí. Začíná předvánoční shon. Nevěříte? Tak se podívejte na nabídku všech těch hyper a super marketů. A raději si už kupte čokoládovou kolekci, nebo vám nebude mít na stromečku co viset.
Je třeba rychle koupit asi šestou žehličku za posledních pět let, protože ta nová bude umět možná i vyčistit skvrnu od rtěnky na bílém límečku. Taky televize se 47 palci v úhlopříčce nám už asi bude malá. A je ten můj smartphone z minulých Vánoc dostatečně smart?
Občas se ovšem konzumem přesycený kapitalista chytí za nos a touží si uvědomit, že se má opravdu skvěle, i když teda soused má novější auto a větší barák. A k tomu mu jiný kapitalista vymýšlí spousty příležitostí. Splynutí s přírodou a tvrdou práci na farmě zajistí tolik vzkvétající agroturistika. Přiznejme, že kravičky jsou trochu vyvoněnější, než bývá v kravíně obvyklé. Ale je asi dobré si připomenout, že za „vznikem“ hovězího plátku, tak úhledně zabaleného ve fólii na pultech obchodů, stojí kus poctivé dřiny.
Oblíbené je taky vyrazit, nejlépe v rámci nějakého dobrovolnického dne v nadnárodní korporaci, potěšit staré lidi v domově důchodců a ulehčit jim v jejich trpkém životě, případně jim vymalovat tu jejich noclehárnu, aby se cítili lépe. A přitom si uvědomit, že nebudeme věčně mladí a čiperní, ani když budeme poctivě jíst geriavity, centrum komplexy a bůhví co ještě.
A teď je tu nová hitovka, kterou nabízejí i české cestovní kanceláře. Jedete do Brazílie, Indonésie, Indie či Jihoafrické republiky? Za malý obolus si můžete zaplatit výlet do slumu. Na vlastní oči se přesvědčit, jak žije nejchudší část obyvatel Země. Nejlépe i s dětmi, ať si při tom opatlávání chytrých telefonů a tabletů uvědomí, jak krásný život jim zajišťujete.
Čtěte další komentáře Adama Junka
Co na tom, že obyvatelé těchto periferií, kteří musí vyjít často s méně než dvěma dolary na den, jsou také lidé a ne zvířátka v zoo. Pravda, alespoň někde plyne část „vstupného“ na zajištění jejich lékařské péče, někde ovšem ani to ne.
Trochu mi to připomíná dobu rozmarně zkaženého rokoka, kdy si šlechta hrála na venkovany v pěkně nažehlených zástěrkách a jupkách v zahradách Versailles s čisťounkými ovečkami, aby zakusila ten obyčejný život. Její hrátky ovšem smetla revoluce.
