Markus Hermann
Čínské banky do Evropy určitě přijdou, předpovídá předseda představenstva BAWAG Bank CZ Markus Hermann „Již nyní jsou aktivní v Německu, Francii i v dalších zemích. Sice zatím mají ještě hodně práce v mateřské Číně, ale technologicky a z pohledu know-how jsou připravené na expanzi,“ tvrdí bankéř, který v Číně pracoval osm let. S týdeníkem EURO však Hermann hovořil především o cílech, které má BAWAG Bank CZ, která vznikla na konci letošního března spojením dvou bankovních domů - někdejší Interbanky a Dresdner Bank CZ - v České republice. EURO: Trvalo překvapivě dlouho, než rakouská banka BAWAG vstoupila do Česka. HERMANN: BAWAG se v České republice objevil později než ostatní banky, ale rozhodně ne pozdě. Máme výhodu, že porovnáním bilancí a strategií našich konkurentů si můžeme udělat poměrně dobrý obrázek o tom, co na českém trhu funguje. Navíc nemusíme utrácet peníze za to, že budeme klientům vysvětlovat co je to kreditní karta nebo hypotéka. To již udělali naši konkurenti a my můžeme rovnou prodávat. Také postupně roste příjmová úroveň, takže se rozšiřuje skupina lidí, kteří dosáhnou i na rozvinutější bankovní služby. Navíc existují příklady bank, které se prosadily na poměrně stabilizovaném trhu: například v Německu to byla Citibank nebo DIBA se svým on-line konceptem. Ve Francii je to třeba Banco Santander. Rozhodně si nemyslím, že český bankovní trh je přeplněn - vůbec nebo jen velmi omezeně jsou na něm zastoupeny britské, španělské a s výjimkou Société Générale i francouzské banky. EURO: Interbanka a Dresdner Bank CZ působily hlavně v korporátním bankovnictví. BAWAG má však v Rakousku dobrou pozici především v drobném bankovnictví. Na co se zaměříte v Česku? HERMANN: V Rakousku BAWAG není silný jen v retailovém, ale i ve firemním bankovnictví. Naším plánem v Česku je zachovat dobrou pozici v korporátním bankovnictví a postupně rozvíjet i služby drobným klientům. Obě banky se výborně doplnily, jejich klientela se v podstatě nepřekrývala. Dresdner Bank CZ obsluhovala spíše větší firmy se zahraničním zázemím, zejména německým či francouzským. Naopak ke klientele Interbanky patřily hlavně menší české podniky, kromě toho byla silná ve financování exportu a nemovitostí. Korporátní klientela, zejména velké firmy s obratem nad miliardu korun, to je ale v Česku velmi omezený trh, na němž panuje silná konkurence, což činí marže v této oblasti téměř nezajímavé. Takže možnosti růstu existují spíše v oblasti menších firem a drobných klientů. Zajímáme se především o podniky s konkrétními vlastníky, rodinné firmy. Kromě toho se zaměříme i na retailovou klientelu v nejširším slova smyslu, které nabídneme základní depozitní a investiční produkty, platební karty, spotřebitelské úvěry a hypotéky.
EURO: Na Slovensku budete nabízet svoje služby v prodejnách Billa. Zkusíte podobnou metodu i v Česku? HERMANN: Na Slovensku je BAWAG v jiné situaci - má v zemi již přes 40 poboček. V Česku do budoucna nevylučujeme malé filiálky v obchodních řetězcích, ale nyní budeme rozvíjet základní síť poboček. Nedávno jsme otevřeli filiálku v Ústí nad Labem, ještě letos přibude Ostrava, Olomouc, Zlín, Liberec, Hradec Králové, Plzeň a České Budějovice. Další jednu až dvě pobočky přidáme v Praze - hlavní město reprezentuje totiž 30 až 40 procent českého bankovního trhu. Celkově uvažujeme o dvaceti filiálkách. Kromě vlastních poboček budeme spolupracovat i s pojišťovnou Allianz a stavební spořitelnou Wüstenrot.
EURO: Česká národní banka snížila úrokové sazby na historické minimum. Jak to ovlivňuje podnikání na bankovním trhu? HERMANN: Tento krok má samozřejmě obrovský vliv na úrokové marže. Pro řadu tuzemských bankéřů, jež nikdy předtím v nízkoúrokovém prostředí nepracovali, je to obtížná situace. Řada z nich stále sní o velkých maržích před rokem 2000. V tomto prostředí se zvyšuje tlak na kvalitu služeb a především na snižování nákladů. EURO: V Německu a v Rakousku je ze zákona omezená prodejní doba maloobchodu. Podobná úprava byla připravována v Česku, ale parlament ji odmítl. Myslíte, že je to správné? HERMANN: V Německu jsem naposled pravidelně žil v roce 1991. Od té doby jsem působil v Kanadě, Číně a nyní v Česku. Ve všech těchto zemích je volná otevírací doba. A přiznám se, že si možnost jít nakupovat i o víkendu, užívám. V Německu je tomu bohužel tak, že když lidé mají čas nakupovat, tak jsou obchody zavřené.
EURO: Jako německý občan můžete svobodně pracovat v Česku. Naopak práce Čechů v Německu je i po rozšíření Evropské unie omezená. Jak to vnímáte? HERMANN: Omezení přístupu lidí z nových členských zemí na německý pracovní trh je vnitropolitická otázka. Navíc německá nezaměstnanost má především strukturální charakter a čeští, maďarští a polští občané, kteří v Německu chtějí pracovat, tam již většinou také pracují. Ne každý je ochoten se za prací stěhovat, takže nemyslím, že je třeba se dlouhodobě obávat opravdu rozsáhlého přílivu pracovních sil a uvolnění vstupu na německý trh práce pro občany nových zemí uvítám. Sám jsem pocítil po vstupu Česka do unie významné zjednodušení úředních formalit.
