Na výzkum a vývoj půjde v příštím roce 37 miliard korun, slibuje Havlíček

Český export má stále víc stavět na vyspělých technologiích. V současnosti roste nejrychleji vývoz elektrodiagnostických strojů nebo dodávek pro výrobce letadel a vrtulníků, říká ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Prakticky každý den se teď mění informace o podobě brexitu. Jak ošetřit rizika, která vznikají českým vývozcům?

Velká Británie je pátým největším odběratelem českého zboží. V posledních letech je hodnota exportu stabilní – zhruba 200 miliard korun ročně. Vývozu se prozatím jednání o brexitu příliš nedotkla. Dovozy se v loňském roce propadly o 16 procent, což může indikovat, že firmy hledají dodavatele jinde.

Nicméně nervozita mezi podnikateli narůstá, to dokládá ohromný zájem o poslední akce, které jsme na ministerstvu k brexitu pořádali. Politické přešlapování na britské straně jednoznačně komplikuje pozici firem a ty oprávněně váhají, zda investovat prostředky do příprav na takzvaný tvrdý brexit. Ať už v podobě nových IT systémů, školení zaměstnanců, či nasmlouvání celních agentů.

Co exportérům doporučujete?

Aby prověřili své obchodní vazby a věděli, zda se mezi odběrateli či dodavateli vyskytuje britský subjekt, a také jestli zboží vyžaduje nějaké certifikáty či licence. Určitý návod, kde všude očekávat komplikace, může poskytnout ministerstvem spuštěný Průvodce pro podnikatele k dopadům brexitu na webu MPO. Další informace firmy najdou na portálu BusinessInfo.cz, a to včetně informací o budoucích podmínkách na britské straně. Mohou se na nás obracet přes Zelenou linku pro export či na e-mail: brexit@mpo.cz.

Angažoval jste se v rozvoji výzkumu a jeho aplikace v českých firmách. Jak v této oblasti budete působit z pozice ministra průmyslu a obchodu?

Tuto oblast považuji i nadále za jeden z klíčových předpokladů pro další rozvoj průmyslu, a tedy i exportu. To, co českému podnikovému prostředí dlouhodobě schází, je právě návaznost mezi aplikovaným výzkumem a jeho efektivní komercionalizací. Už nyní máme celou řadu velmi dobrých nástrojů, které propojujeme do řetězce, z něhož budou těžit zejména inovující české firmy. V tomto směru chci působit při implementaci Inovační strategie. Přestáváme zvyšovat nárůst takzvaných nespotřebovaných výdajů napříč resorty. Výdaje do vědy jsou nyní zdroje, které se skutečně a účelně spotřebovávají. Na příští rok plánujeme dát na výzkum a vývoj celkem 37 miliard korun. V meziročním srovnání to znamená zvýšení o více než miliardu. Za pět let se přitom jedná o rekordní navýšení rozpočtu celkem o deset miliard.

Export je stále tažen hlavně automobilovým průmyslem. Jak vývoz zpestřit o výraznější podíl dalších oborů?

Rizika vyplývající z ekonomických výkyvů v jednotlivých sektorech lze minimalizovat oborovou diverzifikací, která má zároveň pozitivní vliv na diverzifikaci teritoriální. Také z těchto důvodů byla vytvořena Inovační strategie ČR, jejímž cílem je tuto různorodost podporovat. Chceme vytvořit z České republiky zemi, která se stane nejen symbolem znalostí a pokročilých technologií, ale rovněž hostitelem nejvýznamnějších světových vědeckých kapacit. Spojením našich průmyslových tradic, výzkumného zázemí a podnikatelských dovedností máme mimořádnou šanci zařadit Českou republiku do roku 2030 mezi nejpokrokovější země.

U které kvalitní technologie tedy roste vývoz nejrychleji?

Jedná se například o přístroje a zařízení, které nacházejí uplatnění v lékařství a veterinární medicíně. Vývoz elektrodiagnostických přístrojů vzrostl mezi lety 2015 a 2018 o téměř 72 procent. Své uplatnění nacházejí tyto přístroje po celém světě, do Číny je exportováno téměř 12 procent, přes deset procent směřuje do Švýcarska a téměř desetina míří na vyspělý německý trh. Dalším inovativním odvětvím je letectví. Jedná se o obor, v němž se za uplynulé tři roky zvýšil export téměř o 40 procent. Hlavními exportními destinacemi jsou Francie a Ruská federace. Převážnou část exportu tvoří díly letounů a vrtulníků, vrtulníky a letadla s mechanickým pohonem.

Už dlouho se mluví o nutnosti diverzifikace českého exportu mimo EU. Přesto unijní podíl zůstává stále plných 84 procent.

Především chci zdůraznit, že podporu exportu do mimoevropských zemí nevnímáme jako nahrazování evropských trhů třetími zeměmi. Evropská unie je pro nás důležitým a stabilním trhem. Pro exportéry je pak právě evropský trh z hlediska nastavení pravidel, vzdálenosti, dostupnosti a velikosti přirozeným cílem směřování jejich zájmů. Proto stále usilujeme o prohloubení vnitřního trhu a odstranění přetrvávajících překážek.

A ty mimoevropské trhy?

Současný stav teritoriálního rozdělení českého exportu souvisí s různými faktory. Mezi ty hlavní řadím vývoj světového zahraničního obchodu a jednotlivých partnerských ekonomik. Jsou to často země mimo EU, které se v posledních letech díky geopolitické situaci podílely na zpomalení globálního ekonomického růstu.

Dalším faktorem je postavení České republiky v dodavatelsko-odběratelských řetězcích. Nechceme, aby Česko bylo pouze středoevropským logistickým centrem, kde je mnoho dovezeného zboží určeno pouze pro další export do zemí EU bez změny vlastníka a jakékoliv úpravy tohoto zboží, nebo aby byly české firmy subdodavateli nižšího řádu konkurujícími především cenou. Naopak se snažíme usnadnit zvyšování kapacit a kompetencí českých firem, aby se mohly co nejvíce přiblížit koncovému zákazníkovi.

Jak toho docílit?

K tomu může vést širší pojetí podpory exportu, kdy vytváříme ucelený systém služeb státu v rámci všech fází podnikatelského cyklu od inovací přes investice až po samotnou internacionalizaci. Jde nám o podporu komplexních forem obchodní spolupráce. Například export zboží včetně služeb, investice, transfer výroby či know-how. A z tohoto hlediska je významná cílená horizontální spolupráce mezi jednotlivými subjekty nabízejícími podporu státu právě ve zmíněných oblastech. Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo být lídrem a koordinátorem této spolupráce.

Už se v nějakém oboru větší regionální pestrost podařilo docílit?

Právě podpora rozvoje inovací a inovativních výrobků se kladně odráží v diverzifikaci například v oblastech IT, zdravotní techniky, leteckého průmyslu nebo léčiv. V těch došlo v letech 1999 až 2018 k nárůstu objemu exportu do zemí mimo EU o devítinásobek, zatímco u zemí EU jde přibližně o sedminásobek. Objem exportu v těchto oborech roste tedy rychleji do zemí mimo EU.

V čele Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR jste mimo jiné aktivně pomáhal vstupu českých firem na trh v USA. Jakou strategii by mělo Česko zvolit pro dobývání největší světové ekonomiky?

USA jsou již nyní mimo EU největší exportní destinací českých firem. Ale je samozřejmě prostor tuto pozici zlepšovat. Velkou šanci na úspěch mají jedinečná řešení (niche solutions) a na americký trh úspěšně pronikají i české startupy. Celkově je pro dobývání USA strategická naše kvalita a pokročilé technologie, i proto se snažíme Česko představit jako významného partnera pro inovace, výzkum a vývoj.

To je také dalším cílem nové inovační strategie a brandingu ČR jako země pro budoucnost. Pro spolupráci s USA spatřujeme příležitosti například v oblastech, jako jsou pokročilá výroba (včetně umělé inteligence, robotizace, kybernetické bezpečnosti a dalších), biotechnologie, telemedicína či nanotechnologie. Naše šance ale spočívají i v sektorech tradičnějších, jako jsou automobilový průmysl, letectví nebo energetika.

Koruna se po uvolnění svého kurzu ČNB dostala do silnějších pozic. Jaký by byl podle vás ideální vývoj měny v letošním roce z pohledu vývozců? Je pro ně očekávané další posílení koruny závažným rizikem?

Ještě v AMSP jsme se touto otázkou zabývali a podrobovali téma pečlivé analýze. Jak víte, obavy z dopadu konce intervencí České národní banky se nakonec nenaplnily a ukončení kurzového závazku náš vývoz ovlivnilo jen minimálně. Větší riziko pro konkurenceschopnost českých podniků tak i nadále představuje zejména tlak na růst mezd a nedostatek pracovní síly kombinované s akutní nutností firem investovat do digitalizace a robotizace své výroby. Pro český export je obecně vždy lepší mírné oslabení měny.

Má to však i druhou stranu mince a tou je zvýšení nákladů u vstupů a nákupů ze zahraničí, které je rovněž pro český zahraniční obchod – průmysl zejména – typické. Dnes je však situace taková, že už i malé a střední podniky provádějí velkou část svých přeshraničních operací v cizích měnách, samozřejmě především v euru. Máme celou řadu nástrojů, jak kurzovým rizikům předcházet a své měnové operace plánovat.

Chystá se integrace agentur CzechTrade a CzechInvest. Jaká je vaše vize budoucího společného fungování těchto institucí?

Mou prioritou je především vytvoření funkčního podnikatelského, inovačního a proexportního ekosystému. Cílem je vytvářet takové prostředí, které bude stimulovat české firmy v rozvíjení jejich inovačního potenciálu a s tím spojených kompetencí, konkurenceschopnosti a schopností prosadit se na zahraničních trzích, tedy zvyšovat přidanou hodnotu a podporovat jejich globální ambice.

Zásadní je především spolupráce a horizontální vazby mezi všemi existujícími institucemi. Z tohoto pohledu bylo rozhodnuto o sloučení agentur CzechTrade a CzechInvest, které se po změně přístupu k investičním pobídkám a nové orientaci CzechInvestu na podporu inovačního podnikání ve svých činnostech výrazně přiblížily. Sloučením získáme jak provozní úsporu, tak i možnost komplexní asistence firmám.

Na co se zaměří integrovaná agentura, která vznikne?

Měla by být hlavním implementačním nástrojem v proexportním ekosystému a bude zajišťovat propojení asistence v oblastech inovací, investic, infrastruktury a internacionalizace včetně chytrého marketingu. Chtěl bych však zachovat obě značky, které během mnoha let působení agentur získaly svou hodnotu, nyní by měly být využívané v jednom týmu.

Tento tým by měl sdílet jednu firemní kulturu a využívat cenné kompetence původních agentur. Příkladem může být pomoc při umístění českých investic či transferů výroby do zahraničí, kdy využijeme zkušenosti CzechInvestu ohledně potřeb investorů a naopak znalost zahraničních kanceláří CzechTrade s asistencí v teritoriích.

Jako podnikatel jste měl dosud úspěchy se skupinou Sindat. Jak se do toho promítne váš nástup do funkce ministra?

Podnikal jsem skoro 30 let a byla tam i řada porážek, zejména doba světové krize byla v průmyslu hodně náročná. Podařilo se nám ale přežít takřka dvě generace. Sindat je stabilní firma a myslím, že jsme vše vždy ustáli se ctí. Říkám to proto, že jsem zvyklý občas i na nějaký debakl, což se mi v politice určitě bude hodit.

PDF verze červnového čísla magazínu Export a podnikání ke stažení