Ruzyňské letiště láká nové aerolinky z Asie a znovu doufá v zářnou budoucnost letecké dopravy
V roce 2007 mělo Letiště Praha velké plány. „Chceme dosáhnout výkonu letiště ve Vídni“ sděloval sebevědomě novinářům tehdejší obchodní ředitel letiště Jiří Pos. Ruzyně se podle něho měla stát regionálním přestupním uzlem. Podobně jako Pos mluvili i další. „Nelze létat jen z jednoho bodu do jiného“ přizvukovala tehdejší ředitelka Hana podle níž bylo nutné přilákat hlavně přestupující pasažéry.
Předcházela tomu heroická doba po vstupu Česka do Evropské unie, kdy se na pražské letiště hrnuli nízkonákladoví dopravci v čele se (záhy zkrachovalou) společností SkyEurope, která nabízela letenky dokonce za jednu korunu. V ČSA v těch letech vládl dnešní zástupce čínské CEFC pro Evropu a prezident fotbalové Slavie Jaroslav Tvrdík, který nakoupil dvanáct letadel Airbus A320 za 14 miliard korun, čímž během dvou let zvýšil přepravní kapacitu aerolinek o šedesát procent. Jenže rozmach přepálil a národní letecký dopravce už v roce 2005 začal prodělávat. Po roce 2008 letectví zasadila ránu celosvětová krize, lidé přestali létat a v roce 2009 skončily ČSA ve ztrátě 3,75 miliardy korun. Musel je zachraňovat stát a letiště přišlo o podstatnou část svých výnosů.
Hudba budoucnosti
Dnes už nikdo Vídeň nedohání, přestože státem vlastněné Letiště Praha zažívá rychlý růst (viz graf Létající cirkus). Zatímco vídeňským letištěm Schwechat proletělo letos za půlrok 11,2 milionu lidí, Praha odbavila necelých sedm milionů pasažérů.
A zmizely i úvahy o důležitém přestup Černochová, ním uzlu. „Nemyslím si, že Praha může být středoevropský přestupní uzel, protože na to byste museli mít silnou aerolinku, která by měla vPraze sídlo,“řekl týdeníku Euro ředitel Letiště Praha Václav Řehoř. Ruzyně je navíc podle něj pro 98 procent cestujících cílovou destinací, jen zbylá dvě procenta přestupují.
Jedno však zůstalo: Stejně jako v předkrizových letech i dnes jsou prognózy růstu letecké dopravy impozantní.
Světová letecká asociace IATA předpovídá, že se počet cestujících do roku 2035 téměř zdvojnásobí na 7,2 miliardy ročně.
A například výrobce letadel Boeing očekává, že v příštích dvaceti letech porostou příjmy z pasažérů průměrně o 4,7 procenta ročně. „Bude zapotřebí investovat, abychom zvýšili či v podstatě zdvojnásobili kapacitu letiště ze současných 15,5 milionu cestujících ročně na… uvidíme, kam se dostaneme“ věří v budoucnost Řehoř.
Jeho optimismus živí řada věcí: česká ekonomika šlape na plné obrátky, zmátořila se i Evropská unie, odkud do Prahy proudí většina turistů, a především sílí obrovský trh cestujících v Asii, jak bohatnou střední třídy v Číně, Indii a dalších zemích. Čína se má stát vůbec největším trhem na světě a Asie bude podle prognostiků větším trhem než Evropa a USA. A i když starý kontinent i Severní Amerika také porostou, jejich podíl na světovém leteckém trhu se podle Boeingu do roku 2036 sníží ze současných 48 procent na 36 procent.
Letiště Praha se tomuto trendu chce přizpůsobit. První část z balíku 27 miliard korun, které na rozvoj letiště slíbil minulý ministr financí Andrej Babiš, má jít na rozšíření a modernizaci třídírny zavazadel za 1,2 miliardy korun. „Budeme to vypisovat teď na podzim a během několika let to chceme mít zrealizováno,“ říká Řehoř. Následovat budou úpravy, které umožní parkování velkých letadel. Ty plánuje do Prahy poslat například společnost Qatar Airways, která nedávno spustila přímou linku z Dauhá. „Jen půl miliardy korun bude stát přemístění depa jinam, abychom mohli prostor současného depa srovnat a udělat tam stojánky pro velká letadla,“ dodává Řehoř.
Hudbou budoucnosti pořád zůstává výstavba nové vzletové a přistávací dráhy, o které se mluví už deset let. Podle mluvčí letiště Mariky Janouškové by se měla začít stavět v roce 2022 a o tři roky později by se na ní mohlo začít létat. Tento projekt má spolknout zhruba devět miliard korun.
Dalších devět má putovat na rozšíření terminálu 2, aby ruzyňské letiště mohlo přijímat více, než je současná kapacita 15,5 milionu cestujících. Posledních devět miliard by pak mělo putovat na stavbu tzv. Airport City, tedy například kanceláří či parkovišť v areálu letiště na dosud volných pozemcích.
Hodinový hotel
Současně letiště pracuje na zavádění nových linek. Aktuálně soutěží s okolními letišti ve Vídni, Budapešti a Varšavě o přímé spojení do thajského Bangkoku.
Spolupracuje přitom s hlavním městem Praha, které by na novou linku, jejíž provoz ročně stojí 600 až 700 milionů korun, mohlo podle informací týdeníku Euro poskytnout jednorázovou finanční podporu.
Magistrát to však popírá. „Jedná se spíš o spolupráci prostřednictvím organizace Prague City Tourism s letištěm, například informační služby atd., ale peníze neinvestujeme žádné“ říká mluvčí hlavního města Vladimír Řepka.
Letiště a magistrát hlavního města už takto společně pracují na přímém spojení z Japonska a Tchaj-wanu. Uvědomují si, že je třeba přilákat kvalitní turisty, tedy ty, kteří mají „určitýzpůsob chování“, jak to diplomaticky nazval jeden z představitelů letiště.
Solventnější turisté jednak víc utrácejí a jednak nepůsobí při návštěvách problémy. Proto třeba nepřichází v úvahu, aby letiště či Praha jakkoli podpořily například linky do Velké Británie.
Letiště se snaží přizpůsobit novým trendům i jinak. I když je Praha pro většinu pasažérů cílovou destinací, je třeba se postarat o ty, kdo na letišti čekají několik hodin či celý den. Šéf letiště Řehoř to nazývá koncept hubu nové generace. „Lidé přistanou a řeknou si: Mám 24 hodin, co tady budu dělat? My bychom jim měli nabídnout přes cestovní kanceláře, že si zajedou do města, uvidí pár věcí. A musíme jim garantovat, že když přijedou zpátky, stihnou letadlo. Když ho nestihnou, musejí to mít pojištěné, aby mohli letět během dalších 24 hodin,“ vyjmenovává. Zabránit tomu, aby pasažéři na letišti přespávali ve spacácích, má zřízení hodinového hotelu, který už jinde existuje.
Šéfové pražského letiště mají zkrátka velké plány a ještě větší sny. Těžko říct, jestli jsou reálnější než ty v roce 2007. Na jejich přiblížení každopádně v nejbližších letech potečou miliardy korun. 9
Létající cirkus (počty cestujících na ruzyňském letišti, v milionech)
* ÚDAJE ZA PRVNÍ POLOLETÍ ZDROJ: LETIŠTĚ PRAHA
Kolik vydělává Ruzyně (EBITDA ČA a Letiště Praha, v miliardách korun)
ZDROJ: LETIŠTĚ PRAHA
O autorovi| Jiří Zatloukal, zatloukal@mf.cz
