PETR PASEK, SLŮNĚ - SVĚT JAZYKŮ: Jazyková škola Slůně - svět jazyků funguje od roku 1998. Sídlí v Ostravě a má pobočky v Brně, Praze a Plzni. „V současné době u nás pracuje 17 zaměstnanců. K tomu aktivně spolupracujeme se 150 lektory a asi 900 překladateli a tlumočníky,“ shrnuje její ředitel Petr Pasek.
PETR PASEK, SLŮNĚ - SVĚT JAZYKŮ: Jazyková škola Slůně - svět jazyků funguje od roku 1998. Sídlí v Ostravě a má pobočky v Brně, Praze a Plzni. „V současné době u nás pracuje 17 zaměstnanců. K tomu aktivně spolupracujeme se 150 lektory a asi 900 překladateli a tlumočníky,“ shrnuje její ředitel Petr Pasek. Vaše škola již existuje osm let. Jak se vám v současné době daří?
Slůněti se daří dobře. Roste a sílí. V současné době se to týká především oddělení překladů, kde zaznamenáváme enormní nárůst tržeb. Jsme totiž jediná překladatelská agentura, která je v současné době v Česku schopna zajistit kvalitní překlady z 90 světových jazyků. Pracujeme na zavádění nových služeb. Letos jsme například začali nabízet jedno až dvoudenní specializované kurzy obchodní angličtiny pro ty, kteří jazyk umí, ale nemají čas jej pravidelně studovat a jednou za čas si své znalosti chtějí zopakovat a prohloubit. Dále jsme úspěšně nabídli letní pobytové kurzy, o které byl mimořádný zájem. Úspěšné jsou také kurzy asijských jazyků, které jsme doposud nabízeli v týdenních cyklech a chystáme jejich víkendovou obdobu.
Byly pro vás začátky těžké?
Začátky zpětně nepovažujeme za těžké. Na počátku jsme neměli co ztratit, byli jsme po vysoké škole, bez závazků, ale také bez zkušeností. Řekli jsme si, že to zkusíme teď, anebo nikdy. Všechno bylo nové, zajímavé a hlavně „naše“. První dva tři roky jsme brali jako období, ve kterém jsme zjišťovali situaci na trhu a takzvaně se rozkoukávali. Také jsme analyzovali konkurenci a poptávku klientů a podle toho zaváděli nové služby.
Pamatujete si ještě, jak jste získal první větší zakázku?
Ano. Byl to kontrakt od tehdejšího Českého Telecomu. Podařilo se nám získat jejich důvěru natolik, že jsme učili v deseti městech severní a střední Moravy. Po roční spolupráci s námi byli do té míry spokojeni, že jsme získali výuku celé Moravy a díky tomu jsme byli „donuceni“ otevřít pobočku v Brně. Za naši první expanzi vlastně vděčíme Telecomu.
Po revoluci byl boom jazykových škol. Jak se tomuto podnikání daří v současné době?
Vstup do odvětví je stále poměrně jednoduchý a finančně nepříliš náročný. „Stačí“ mít prostory k výuce a lektory. Proto stále vznikají nové jazykové školy a agentury, a to na celém území republiky. Za dobu naší existence, tedy během osmi let, se však trh jazykových služeb znatelně změnil. Klienti jsou náročnější, vyžadují daleko sofistikovanější služby, kurzy jazyků se posunuly od všeobecných k odborným a specializovaným. Jazyková škola často nezajišťuje pro své klienty pouze výuku jazyka, ale celou koncepci vzdělávání v dlouhodobém horizontu. Včetně veškeré administrativy spojené s výukou a reportingu výsledků výuky.
Mnoho firem z jiných oborů dostává dotace, mají jazykovky také tuto možnost?
Existují možnosti jak získat různé formy dotace jako u jiných oborů. Ať už to jsou dotace z úřadu práce na vytvoření nového pracovního místa - především v regionech postižených vysokou nezaměstnaností - nebo jiné formy dotací z ministerstva práce a sociálních věcí. V současné době je také možnost žádat o evropské peníze. Naše jazyková škola má v současné době vypracovaný projekt, se kterým se uchází o peníze z unijních sociálních fondů.
V jazycích Česká republika zaostává, vnímáte nějakou podporu státu? Bohužel ne. Naopak vnímám nezájem státu o tuto problematiku. Jako markantní příklad bych zde uvedl fakt, že univerzity mohou podnikat v oboru, který vyučují. Pak se stává, že katedra cizích jazyků univerzity si otevře jazykovou školu. Je to nefér a nekorektní ze dvou hlavních důvodů. Žádná soukromá jazyková škola nemůže jménem konkurovat zavedené a prestižní univerzitě. Druhý důvod je daleko prostší: univerzita by měla vzdělávat mládež, měla by publikovat, vyvíjet akademickou činnost. Ne podnikat. Naštěstí tyto jazykové ústavy zatím nejsou schopny konkurovat svou nabídkou služeb - tzn. nejsou flexibilní, nenabízejí doplňkové služby. Přibývá soukromých vysokých škol, kde se přednášejí i jazyky. Není tu už mnoho konkurentů? Ano, konkurence je velká a stále silnější. Proto ze současné situace těží především zákazník, který má nepřeberné množství nabídek a není-li spokojen se svou současnou jazykovou školou, nemá problém přejít jinam. Na druhou stranu do České republiky přichází mnoho zahraničních investorů, kteří hradí svým zaměstnancům jazykové vzdělávání, a ti jsou v našem oboru velkou příležitostí. Jako na každém trhu i na jazykovém je už mnoho konkurentů. Myslím, že během pár let dojde ke spojování subjektů, které fungují na jazykovém trhu a vzniknou velké jazykové školy, které budou schopny nabízet své služby na celém území České republiky. Nedávno jste otevřeli dvě nové pobočky, co chystáte napříště? Tento rok je pro nás opravdu rušný. Otevřeli jsme pobočku v Plzni. Poté jsme se přestěhovali v Praze, protože jsme potřebovali větší a reprezentativnější prostory s více učebnami. V létě jsme se ze stejného důvodu stěhovali také v Brně, kde jsme rovněž potřebovali rozšířit počet učeben a získat lepší zázemí pro naše tamní pracovníky. V současné době analyzujeme situaci ve východních Čechách, kde bychom rádi otevřeli další pobočku. JAK SE DAŘÍ JAZYKOVKÁM?**
Podle Asociace jazykových škol je trh s jazyky nasycený. „Ekonomické ukazatele nezveřejňujeme, ale každoročně naše tržby rostou o zhruba 25 procent a po celou dobu existence firmy se pohybujeme v černých číslech. Podíl jednotlivých činností je přibližně 80 procent výuka a 20 procent překlady a tlumočení,“ říká Lucie Vlková, spolumajitelka jazykové školy Slůně -svět jazyků.
