Penzijního připojištění a životního pojištění se účastní více než tři miliony českých občanůStát nedokáže budoucím důchodcům zajistit slušný příjem. Vláda připravuje změny, které situaci ještě zhorší. Jak z toho ven? Spořte, dokud je čas.Vládě postupně docházejí peníze, a proto hledá, kde by ušetřila.
Penzijního připojištění a životního pojištění se účastní více než tři miliony českých občanů
Stát nedokáže budoucím důchodcům zajistit slušný příjem. Vláda připravuje změny, které situaci ještě zhorší. Jak z toho ven? Spořte, dokud je čas.
Vládě postupně docházejí peníze, a proto hledá, kde by ušetřila. Ministerstvo práce a sociálních věcí přišlo v dubnu s další koncepcí, jak by mohl vypadat budoucí penzijní systém. Mimo jiné počítá se zvýšením věkové hranice odchodu do důchodu, omezením možností předčasného starobního důchodu a zpřísněním podmínek pro osoby samostatně výdělečně činné. Prosadí-li své návrhy, stát ušetří, ale budoucí penzisté dostanou menší důchody.
Co chystá ministerstvo financí
Zároveň vyšlo najevo, že ministerstvo financí si kromě omezení podpory stavebního spoření brousí zuby i na životní pojištění a penzijní připojištění. „Tyto plány jsou zatím jen ve stadiu úvah, které se budou dále vyvíjet v návaznosti na postup prací při reformě veřejných financí,“ řekl počátkem dubna náměstek ministra financí Jaroslav Šulc. Konkrétní kroky ani přesný termín sice zatím stanoveny nebyly, ale je jasné, že vláda chystá drastické škrty v podporách. Právě stavební spoření, penzijní připojištění a kapitálové životní pojištění přitom patří v současné době k nejzajímavějším finančním produktům na českém trhu. Samozřejmě především proto, že je stát podporuje.
Ekonomové nesouhlasí
Podpora životního pojištění a penzijního připojištění vznikala postupně a za účelem vyřešení dílčích problémů, takže jednotlivé podpory nejsou vzájemně vyváženy ani koordinovány. Přímé dotace u penzijního připojištění činí maximálně 1800 korun za rok, u životního pojištění nejsou žádné. U kapitálového životního pojištění je ale možné snížit daňový základ až o 12 000 korun ročně. Při určité výši úložek umožňuje penzijní připojištění totéž. Ekonomové před neuváženými zásahy do obou systémů varují. „Kromě možného rozkolísání jedněch z nejstabilnějších součástí finančního trhu by to vyslalo signál, že stát nemá zájem, aby se odpovědní občané postarali o svou budoucnost sami, a že usiluje o monopol na vyplácení penzí,“ reagoval na úvahy ministerstva financí Pavel Sobíšek z HVB Bank. „Domnívám se, že stát by mohl stejné množství prostředků ušetřit jinde. To, co je třeba udělat především a co je ale zároveň věcně i politicky obtížnější než omezení uvedených státních podpor nebo zvýšení některých přímých daní, je rekonstrukce výdajové politiky státu v oblasti podpory některých podniků, v oblasti sociální a zdravotní politiky,“ uvedl v anketě časopisu Bankovnictví Martin Kupka z ČSOB. Kamil Janáček z Komerční banky v téže anketě označil uvažované kroky ministerstva financí za kontraproduktivní: „Skutečnost, že se systému penzijního připojištění a životního pojištění účastní více než tři miliony českých občanů, ukazuje, že ochota české populace přijmout vyšší zodpovědnost za své finanční poměry v postproduktivní fázi života roste,“ řekl. Dodal, že stát by měl tuto ochotu podporovat a nevysílat negativní signály, které ji oslabují.
