Investice do obchodních mincí je u nás zatížena daní z přidané hodnoty Obchodních zlatých mincí se ročně razí miliony kusů, a to s přesně stanovenou váhou a ryzostí. Nejčastěji se na trhu objevují mince o hmotnosti jedné troyské unce (31,1 g) a jejích podílů (polovina, čtvrtina a desetina).
Investice do obchodních mincí je u nás zatížena daní z přidané hodnoty
Obchodních zlatých mincí se ročně razí miliony kusů, a to s přesně stanovenou váhou a ryzostí. Nejčastěji se na trhu objevují mince o hmotnosti jedné troyské unce (31,1 g) a jejích podílů (polovina, čtvrtina a desetina).
Zlaté mince patří mezi nejoblíbenější investiční nástroj malých investorů. Konkurenčním instrumentem jsou zlaté slitky, ale všeobecně se preferují právě mince. Proč dávat přednost nákupům mincí před nákupem zlatých slitků, byť jsou k dispozici ve stejné škále hmotnosti? Jedno mají společné: jsou produkovány ve velkém množství, takže náklady na výrobu jsou velmi nízké a výsledná cena je jen nepatrně vyšší než hodnota zlata v nich obsaženého. Na druhé straně se mince a slitky lecčíms liší, zejména z pohledu malého investora. Především za ryzost mincí odpovídají vlády zemí, kde jsou emitovány (obvykle bývá kontrolou pověřovány centrální bankou), na rozdíl od slitků, kdy odpovědnost nese „jenom“ rafinérská firma. Mince jsou také všeobecně ochotněji akceptovány, protože jsou populárnější a konec konců mají i jistou nominální hodnotu a lze jimi v nouzi nejvyšší skutečně platit.
ČR: zlato není investice
Mluvíme-li o zlatých mincích jako o výhodné investici, pak ale bohužel máme na mysli pouze zahraniční trhy - u nás je jejich prodej zatížen daní z přidané hodnoty ve výši 22 % (v EU tomu tak není, ovšem platí to jen pro mince o minimální ryzosti 90 %, neboli 21,60 karátu). Investorsky tak u nás DPH mince diskvalifikuje, protože investor ji nemůže - při případném prodeji - získat zpět. Rozdíl mezi cenou zlata v minci a prodejní cenou se nazývá „prémie“ - tou se kryjí výrobní a prodejní náklady, obvykle se pohybuje v rozmezí 3-5 % ceny zlata. Stačí tedy, aby se cena zlata na trhu zvýšila jen o 6 % a investice v podob mincí začíná „vydělávat“. Jak již bylo řečeno, u nás DPH takový investiční plán znemožňuje a navíc je u nás i prémie vyšší - mince totiž neprodávají banky, ale obchodníci, kteří jejich cenu dále zvyšují, někdy dokonce s odvoláním na „uměleckou a historickou“ hodnotu“ - ta je ovšem nulová. Do úvahy nepřipadá ani dovoz - import zlatých mincí do České republiky je zatížen totožnou sazbou 22 %.
Karáty a unce
Obvyklá ryzost obchodních mincí se pohybuje od 22 do 24 karátů. Stoprocentní ryzost (tedy 24 karáty) je ale mírná nadsázka, protože té by se při výrobě dosáhlo jen vynaložením nepřiměřeně vysokých nákladů. Za ryzí, tedy 24karátovou, se považuje mince s obsahem zlata 0,9999 (tzv. čtyři devítky). Britská Britannia, americký Eagel a jihoafrický Krugerrand jsou 22karátové, rakouští Filharmonici, australské Nuggety, kanadské Maple Leaf a čínské Pandy mají ryzost 24 karátů. Vyjmenované mince tvoří skoro 99 % nabídky zlatých mincí na trhu. Jejich základní hmotnost je jedna unce, obvykle jsou k dispozici i mince o nižší váze. Zajímavé je, že jak 22, tak 24karátové mince obsahují stejné množství zlata, které je v prvním případě ovšem více „zředěno“, nejčastěji mědí a nepatrnou přísadou stříbra.
Pozor na ceny
Pokud překousnete 22% DPH a nějakou zlatou minci si hodláte koupit, je třeba sledovat, aby se její cena co nejvíce blížila aktuální světové ceně zlata. Tak např. v současnosti, kdy cena unce zlata je zhruba 333 dolary a ten se u nás prodává za 30 Kč, pak by „dobrá“ cena jednouncové mince (s prémií nepřevyšující 5 %) dosáhla hodnoty 12 700 Kč. Zlaté pamětní mince vydává i Česká národní banka. Problém ovšem je ve slůvku „pamětní“. Jelikož jsou raženy ve velmi nízkém nákladu, nemá jejich výsledná cena s cenou zlata moc společného, jsou podstatně dražší. Mají však tu výhodu, že se jejich sběratelská cena časem zvyšuje, což obchodním mincím nehrozí. Jejich hodnota jen přesně kopíruje aktuální cenu žlutého kovu.
Zlatý rekordman
Nejrozšířenější zlatou mincí je nepochybně jihoafrický Krugerrand, který se razí z 22karátového zlata ve čtyřech mutacích - o obsahu 1,1/1,1/4 a 1/10 troyské unce zlata. S jeho produkcí se Jihoafrické republice začalo v roce 1967, v průběhu 70. let se stal velmi populární zejména v západní Evropě a USA. Jeho sláva trochu pohasla po roce 1984, kdy světové společenství uvalilo na JAR obchodní sankce a s Krugerrandy se v mnoha zemích nemohlo legálně obchodovat. I přes tento „výpadek“ se dodnes na trh dostalo kolem 55 mil. kusů těchto mincí, což je podle některých odhadů více než všech ostatních zlatých mincí dohromady. Zvláštností Krugerrandu je také to, že nemá žádnou nominální hodnotu. Jméno dal minci prezident JAR v letech 1883-1902, jeho portrét je na líci mince.
Některé obchodní mince mají i přes snadnou dostupnost nádech exotiky a výlučnosti. K nim nepochybně patří zlaté pandy z Číny - v prodeji je i dárková ručně lakovaná kazeta obsahující pět mincí o hmotnosti 1, 1/2, 1/4, 1/10 a 1/20 troyské unce.
