Postoj americké byrokracie je nekompromisní: nemáte na to
I přes silácká předvolební prohlášení některých českých politiků zůstává pozice Washingtonu pevná: nesplňujete podmínky, při cestě do Spojených států musíte mít víza. Fakt, že jste v Evropské unii, na věci nic nemění. Týdeníku EURO to potvrdila náměstkyně americké ministryně zahraničí pro konzulární a vízové otázky Maura Hartyová.
Sedmadvacet vyvolených.
O americké vízum žádá ročně zhruba pětatřicet tisíc občanů České republiky. Žadatelé musí vyplnit několik dotazníků s otázkami typu „Chcete na území USA provádět teroristické aktivity?“, předat potvrzení o studiu nebo zaměstnání, výpis z bankovního účtu za poslední tři měsíce a zaplatit zhruba dva a půl tisíce korun na nejrůznějších poplatcích. I kdyby byla jejich žádost zamítnuta, peníze zpět už nedostanou.
Přitom Američané na cestu do Česka žádné vízum nepotřebují. Čeští politici se proto čas od času pokusí tuto nerovnost napravit, ovšem poslední slovní přestřelka ukázala, že výhrůžky typu, znepříjemníme americkým turistům život, na úředníky z Washingtonu nepůsobí.
„Náměstkyně přes víza“ Maura Hartyová je nekompromisní: „Co se týče nápadu zařadit Českou republiku do amerického Visa Waiver Programme (Bezvízový program)… Velice úzce a intenzivně spolupracujeme s českou vládou na vypracování cestovní mapy, která jí pomůže splnit požadavky tohoto programu. Jde například o splnění určitých právních předpokladů. Každý nově zařazený stát dále musí získat souhlasné vyjádření ministra pro vnitřní bezpečnost. Česká republika ale zatím tyto požadavky splnit nedokázala,“ řekla Hartyová.
Visa Waiver Programme Američané odstartovali v roce 1986. State Department uvádí, že má „podporovat lepší vztahy se spojenci USA, eliminovat zbytečné bariéry pro cestování, stimulovat turistický průmysl a konečně umožnit diplomatům věnovat se jiným, důležitějším problémům“. Momentálně je do něj zařazeno sedmadvacet států. Z členských zemí Evropské unie se týká Rakouska, Belgie, Irska, Itálie, Portugalska, Dánska, Finska, Francie, Německa, Lucemburska, Nizozemska, Španelska, Švédska, Velké Británie a jediného z nováčků, Slovinska.
Pro vstup do bezvízového programu musejí státy splnit jasně stanovené podmínky tak, jak je definuje americký zákon o přistěhovalectví a občanství. Jejich vlády musejí například zrušit víza pro Američany. Tou zásadní podmínkou, kterou mimochodem Česko nesplňuje, je ale nízká míra odmítnutých žádostí o vízum. Americká legislativa vyžaduje, aby „v průběhu posledních dvou let netvořil počet odmítnutých žádostí více než dvě procenta z celkového počtu“.
Nátlak klidné síly.
Jasně stanovená pravidla přesto českým politikům nezabránila využít vízové problematiky v předvolebním boji. Nejprve šéf české diplomacie, lidovec Cyril „Klidná síla“ Svoboda prohlásil, že by se vůči turistům z Ameriky (a také z Kanady a Austrálie) mělo postupovat přísněji. Cizinecká policie by, tvrdil Svoboda, měla daleko přísněji kontrolovat, zda Američané přijíždějící do České republiky mají dostatek peněz a zdravotní pojištění a nepřekračují povolenou devadesátidenní lhůtu pro pobyt na našem území.
Okamžitě se připojil premiér Jiří Paroubek. „Pan Svoboda to měl udělat už dávno. Je škoda, že s tím přichází až dva a půl měsíce před volbami. Možná že by to mělo větší účinek na americkou a kanadskou stranu než debaty, které jsme s představiteli těchto zemí měli. Já jeho krok podporuji,“ prohlásil ministerský předseda.
Paroubek ale nakonec - po schůzce s americkým velvyslancem v Praze Williamem Cabaniseem - otočil. Reciproční opatření typu zavedení víz pro Američany by podle něj mohlo poškodit českou ekonomiku. Takže se nic takového dělat nebude. Každoročně totiž do Česka přijíždí na 300 tisíc turistů z USA.
Nátlaková akce českých ministrů proto prakticky nemá vůbec žádné výsledky. Češi nemohou očekávat na Velvyslanectví USA žádné speciální zacházení nebo slevy na poplatcích. Ani po vstupu do Evropské unie, ani po blížícím se připojení k Schengenskému prostoru bez hranic.
„Poplatky za neimigrační víza jsou všude na světě stejné. Naposledy byly zvýšeny v listopadu 2002. Čeští občané nyní platí stejně jako občané kterékoli jiné země sto dolarů,“ uvedla Hartyová. „Ministerstvo zahraničí musí podle zákona samo pokrýt náklady na vízovou službu, takže poplatky musíme čas od času zvyšovat. Právě proto došlo i k zatím poslednímu zdražení. Po 11. září je zpracování žádostí o vydání víz kvůli zvýšeným bezpečnostním opatřením časově i administrativně náročnější. Zvýšil se počet informací, které od žadatelů vyžadujeme. Jakékoli snižování poplatků by mohlo způsobit, že bychom v mnoha zemích museli omezit naše služby,“ tvrdí náměstkyně Hartyová.
