Metrostav si řekl o 400 milionů víc než konkurent, přesto zvítězil v soutěži
Masarykova nemocnice Ústí nad Labem, jejímž zřizovatelem je kraj, dostala více než devítisetmilionovou dotaci ze státního rozpočtu. Za to měla být dokončena dostavba nemocnice zahájená v roce 1995. Zatím byla prostavěna zhruba miliarda korun. Loni v září byla vyhlášená obchodní veřejná soutěž nazvaná Dostavba, rekonstrukce a technologické vybavení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Název je poněkud zavádějící, protože podstatnou hodnotu zakázky představuje technologické vybavení. Poměr nákladů na stavební práce a technologii měl činit zhruba 180 ku 750 milionům korun.
Do tendru se přihlásili dva zájemci: sdružení firem vedené Unistavem Brno a sdružení vedené pražským Metrostavem. Pouze nabídka Unistavu se vešla do rozpočtové ceny 926,8 milionu korun. Toto sdružení však bylo z tendru z formálních důvodů vyloučeno. Jediným účastníkem zůstalo sdružení tvořené Metrostavem a společnostmi Hospimed a Puro-Klima, které také zakázku získalo. A to přesto, že jeho nabídka byla o čtyři sta milionů korun vyšší než původní rozpočet odsouhlasený krajským úřadem i ministerstvem zdravotnictví.
Dva proti.
O verdiktu rozhodovala osmičlenná komise. Proti záměru vyhlásit vítězem Metrostav se postavili představitelé ministerstva financí a ministerstva pro místní rozvoj. Jiří Volf, který je náměstkem ministra financí a má na starosti mimo jiné financování neziskového sektoru, nechal loni v prosinci uvést do zápisu: „Členové komise Jiří Volf a Jaroslav Gacka zastávají názor, že veřejná zakázka realizovaná formou veřejné obchodní soutěže má být vzhledem k tomu, že nabídková cena svou výší překračuje rozpočet původního investičního záměru, zrušena.“ Ostatních šest členů komise ale prosadilo vyhlášení Metrostavu a spol. vítězem. Byli to ředitel ústeckého úřadu práce Jiří Bohm, ekonomický náměstek ředitele Masarykovy nemocnice Petr Mayer, technicko-provozní náměstek ředitele Masarykovy nemocnice Ivo Zíka, Petr Salák z ministerstva zdravotnictví a dva radní Ústeckého kraje – Josef Benda a Jan Szántó. Jediným takzvaným „přizvaným odborníkem“, kterého si komise vzala na pomoc při posuzování nabídek, byl ředitel Masarykovy nemocnice Jiří Madar.
I dnes trvá Jiří Volf na tom, že jeho tři čtvrtě roku starý názor je správný: „Jsem přesvědčen o tom, že cena o 400 milionů korun vyšší nemusí být optimální. Další nabídka s cenou na úrovni státní dotace byla odmítnuta pouze z formálních důvodů. Spočítejte si, kolik je 400 milionů procent z 926 milionů (spočítali jsme si to: je to 43 procent – pozn. EURO). Za těchto okolností nebylo možné s výsledkem soutěže souhlasit. Připojil se i kolega z ministerstva pro místní rozvoj, což beru tak, že i on hájil veřejné zájmy.“
Podpora ministryně.
Náměstek Volf shledal podle informací týdeníku EURO situaci natolik vážnou, že své výhrady sdělil dopisem ministryni zdravotnictví Marii Součkové. Ta však považovala výsledky soutěže za směrodatné. Ještě předtím, než byly vyhlášeny, na podzim 2002, se na ministryni s výhradami k podmínkám soutěže obrátili i radní Ústeckého kraje. Jak uvedl hejtman Jiří Šulc pro Ústecký deník, ředitel Masarykovy nemocnice nekonzultoval návrh podmínek soutěže se zřizovatelem. Podmínky byly podle hejtmana „příliš komplikované, což znamená, že se jí mohl zúčastnit jen velmi omezený počet firem“. Ministryně ale žádosti vedení kraje o změnu zadání nevyhověla s tím, že by se prodloužil termín výstavby, což by zvýšilo náklady, a mohla by být ohrožena i státní dotace.
Chlumecká ordinace.
Hejtmanova slova o „velmi omezeném počtu firem“ diplomaticky vyjadřují to, co několik zdrojů obeznámených se situací kolem tendru označuje za možnou manipulaci výběrového řízení. Podle nich byly podmínky soutěže jako šité na míru sdružení vedenému Metrostavem. Je třeba říct, že těmto spekulacím nahrávají některé další informace. Například ta, že rekonstrukci infekčního pavilonu a rekonstrukci ústavní kuchyně, což jsou akce zahrnuté do dostavby nemocnice, projektoval ústecký Archprojekt. Jeho spolumajitelem je architekt Zdeněk Šťastný, který společně s Jiřím Madarem sedí v ústeckém městském zastupitelstvu za Sdružení pro sport, zdraví a prosperitu.
Ředitel Masarykovy nemocnice mimoto nedávno čelil kritice krajského úřadu za to, že se místo šesti nových fabií, což si přál zřizovatel, pokusil přes autobazar svého známého koupit pro nemocnici osm ojetých fordů. Delikátní je ve věci dostavby Masarykovy nemocnice i postavení ministryně zdravotnictví Marie Součkové. Ta přišla, jak známo, do Prahy z Ústí nad Labem a její specializací je ortopedie – stejně jako v případě doktora Madara. Po dobu pražského angažmá ministryně si Masarykova nemocnice pronajímá její ordinaci v Chlumci u Ústí nad Labem, kde poskytuje ortopedickou a rehabilitační péči. Jiří Madar to nepopírá, ale zdůrazňuje, že jde o součást úsilí jím vedeného ústavu vyjít vstříc pacientům. Své ordinace prý Masarykova nemocnice zřizuje i v jiných okrajových částech Ústí nad Labem.
Menší zlo.
Pokud jde o podmínky obchodní soutěže, Jiří Madar důrazně odmítá podezření z manipulace a připomíná, že sám ve výběrové komisi neseděl. Metrostav podle něj zvítězil proto, že se dokázal spojit se dvěma největšími dodavateli zdravotnické techniky. Šedesát procent stavebních prací prý mimoto bude zadáno severočeským firmám, a bude tak akceptována jedna z výhrad krajských radních. Ředitel se ztotožňuje s Marií Součkovou v tom, že zdržení stavbu významně prodražuje. Hlavní část dostavby nemocnice měla být ukončena v roce 2000. „Kvůli povodňovým balíčkům jsme přišli o 175 milionů ze státního rozpočtu, zdržení prací si mimoto vyžádalo vícenáklady na udržování stavby a zabezpečování objektu,“ tvrdí ředitel.
Jan Szántó, který byl předsedou výběrové komise, tvrdí, že náklady na udržování rozestavěného areálu a obavy ze ztráty devístisetmilionové státní dotace byly rozhodujícími argumenty pro to, že rada Ústeckého kraje nakonec souhlasila s více než čtyřicetiprocentním zvýšením rozpočtu: „Dostavba nemocnice byla zahájena v roce 1996. Udržování rozestavěného areálu stojí čtyřicet milionů ročně. Při rozhodování jsme vybírali ze dvou zel: buď dopustíme další zdržení stavby a v horším případě přijdeme navždy o státní dotaci, anebo budeme souhlasit se zvýšením ceny, na které má vliv i růst technické úrovně zdravotnických přístrojů. Zvolili jsme to druhé, protože z vlastních prostředků bychom nemocnici nikdy nedostavěli.“
Rub a líc.
Jiří Madar mimoto přináší dobrou zprávu: překročení rozpočtu prý bude nižší než čtyři sta milionů. „Další jednání s dodavatelem a zlevnění peněz“ vedou podle něj k tomu, že by dostavba mohla stát sto padesát až dvě stě milionů korun plus šedesát milionů na úrocích za dodavatelský úvěr, tedy maximálně 260 milionů. Tato informace má však také svůj podstatný rub. Nemocnice nebude podle Jiřího Madara schopna zvýšení rozpočtu hradit z vlastních zdrojů. Ředitelova slova potvrzují i ekonomické výsledky. Údaje z výroční zprávy dokazují, že za loňský rok hospodařila Masarykova nemocnice v roce 1999 s minusovým hospodářským výsledkem ve výši třiceti milionů a v roce 2000 čtyřiceti šesti milionů. Předloni to byly minus tři miliony, loni plus čtyři miliony korun. Zlepšeného hospodářského výsledku, stojí ve zprávě, však „bylo docíleno zejména hospodařením doplňkových činností (ubytování, prádelenská činnost kongresy a semináře)“. Letošní první pololetí skončilo podle údajů ve zpravodaji nemocnice ztrátou přes dvanáct milionů korun. Nemocnice má podle Jiřího Madara současně na účtech padesát až šedesát milionů, takže celoroční výsledek by mohl být vyrovnaný.
Změna.
Na základě těchto informací je na pováženou, že krajský úřad dosud věří tomu, že ho maxizakázka pro Metrostav nebude stát ani korunu. Na dotaz týdeníku EURO, kde bude vedení krajského úřadu hledat zdroje pro dostavbu Masarykovy nemocnice, Jan Szántó, radní odpovědný za zdravotnictví, uvedl: „Kraj zatím nejednal o tom, že by se zapojil do financování dostavby Masarykovy nemocnice. Když ředitel nemocnice projekt předkládal, byli jsme ujištěni, že nemocnice zvýšení ceny zaplatí ze svých prostředků.“
Co bylo, to bylo. Past sklapla. Jiří Madar dnes říká: „Budeme schopni z vlastních zdrojů zaplatit úroky. O dalších zdrojích bude nutné jednat s krajským úřadem.“
