Přijetí nových branných zákonů, úspěšný nábor vojáků či rozvoj aktivních záloh oceňují armádní experti na působení současné vládní koalice. Kritizují ji naopak za nízký růst obranného rozpočtu, špatnou komunikaci s opozicí nebo za protahující se nákupy. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) kritiku odmítá.
Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý oceňuje kontinuitu, kterou představuje to, že ministr obrany Martin Stropnický (ANO) zůstal na svém postu celé čtyřleté období. Podle Šedivého to přineslo stabilitu, protože každá výměna ministra znamená změnu názorů a přístupu. Nelíbí se mu naopak, že i když se o obraně mluvilo jako o jedné z hlavních priorit, neodpovídal tomu růst rozpočtu. Slíbený cíl koalice dostat výdaje na obranu na 1,4 procenta HDP do roku 2020 bude realizovatelný s obtížemi. V této souvislosti koalici Šedivý zkritizoval za špatnou komunikaci s opozicí, která chtěla podpořit rychlejší růst armádního rozpočtu.
Poznamenal, že pomalý růst rozpočtu mohl za to, že na počátku „ministerstvo stálo“ a nemělo peníze na rozjezd důležitých projektů. „To je obrovské selhání koalice, která věnovala pozornost jiným otázkám,“ poznamenal Šedivý. Za pozitivní naopak označil úpravy branné legislativy či to, že se Stropnický staral o vojáky z povolání a jejich růst platů. Samotnou armádu Šedivý kritizuje, že její struktura neodpovídá současným hrozbám. Koalice podle něj měla tlačit na generální štáb a požadovat po něm změny. Kritizuje v této souvislosti Koncepci výstavby armády do roku 2025 (KVAČR), kterou považuje za zastaralou. Celkově Šedivý vidí na uplynulém čtyřletém období spíše klady a oceňuje stabilitu.
Spíše kritický pohled naopak volí bezpečnostní expert František Šulc. Kritizuje například časté výměny na postech náměstků pro akvizice. Příprava některých dokumentů podle něj trvala déle, než by měla. „Přehodnocování úplně všeho způsobilo ten problém, že je všechno zpožděné, všechno trvá dlouho,“ poznamenal. Ministerstvo pod dozorem Stropnického naopak chválí za dotažení změn legislativy nebo za nábor, u kterého vyslovil obavy, zda se podaří jeho tempo udržet i do budoucna. Kvituje i rozvoj aktivních záloh.
Největší armádní nákup vlády: za obrněná vozidla zaplatí 9,2 miliardy
Ministerstvo kritizuje za délku schvalování akvizic, kvůli které se nedaří úřadu utratit peníze, které do rozpočtu dostává. Nelíbí se mu také růst rozpočtu k plánovaným 1,4 procenta HDP, který by podle něj měl být postupný, čemuž aktuální plány neodpovídají.
Další armádní expert Lukáš Visingr nahlíží na působení Stropnického na ministerstvu obrany s „pocitem opatrného optimismu“. Ministr a lidé kolem něj podle Visingra naslouchají odborníkům z armády i civilní sféry více než někteří předchůdci. Chválí zpracování KVAČR nebo nábor nových vojáků. Pozitivně hodnotí i to, že byla zahájena některá důležitá výběrová řízení. Líbí se mu, že armáda začíná pomalu budovat takzvané vševojskové kapacity. Poznamenal, že by ministerstvo nemělo usnout na vavřínech, že je ale opatrný optimista. Zároveň poznamenal, že je ale otázka, zda by jiný ministr jednal jinak. „Protože objektivní podmínky jsou dané a ono by to pravděpodobně dotlačilo každého k těmhle krokům,“ podotkl. Rozpočet na obranu by měl být podle něj vyšší a měl by růst rychleji. V otázce akvizic poznamenal, že se některé věci měly začít dělat dřív.
Stropnický se kritice brání. „Přišli jsme v situaci, kdy byl rozpočet u dna a velké modernizační projekty nikdo neměl rozpracované, protože vojáci nevěřili, že na ně budeme mít,“ sdělil. Úkolem nové garnitury podle něj bylo nastartovat růst a začít akvizice. „To se povedlo. Dnes máme jeden z nejvyšších meziročních růstů rozpočtu v NATO, podepsané smlouvy za více než 40 miliard a řadu dalších nákupů rozpracovaných v pokročilé fázi,“ dodal. Ohledně kritiky k častým výměnám náměstků sdělil, že ministerstvo obrany nevybočilo z praxe z minulosti nebo jiných ministerstev. Většinou šlo podle něj o vynucené změny.
Přečtěte si také:
