Běžně je to prostě jen odpad. V rodinách, které mají doma kávovar, mnohdy velmi častý. A v kavárnách jím přetékají odpadkové koše. Kávové sedliny se ročně po světě vyhodí kolem deseti milionů tun, ve skutečnosti je ovšem plná výživných látek, kterými lze hnojit nejen rostliny, ale i obnovovat půdu. S plánem na její využití přišli bratři Zeronikovi (na titulním snímku), kterým je 16 a 18 let. Zaujali v soutěži pro středoškoláky, založili značku Flowerffee a během dvou týdnů začali odebírat od čtyř kaváren a dvou pražíren, další spolupráci rozjednali s jedničkou na trhu dodávek kávovarů do kanceláří v ČR.
Kávovou sedlinu už teď zpracovávají do podoby peletek na hnojení. Zatím ji suší ve sklepě, kde mají troubu a malou peletovačku, připravují e-shop a mají rozjednané spolupráce s obchody ekologického zaměření, kde by se kávové peletky prodávaly komukoliv, kdo by je chtěl dát třeba doma na zahradu. V domluvě je i výrobce ekologických produktů, s nímž se bratři bavili o velkoodběratelství. Vůbec nemíří nízko: věří, že jednou budou třeba v běžných hobbymarketech a dodávat dohromady desítky tun hnojiva z odpadu, za jehož odvoz jsou jim už teď kavárny vděčné.
Zelená generace
Petr a Pavel Zeronikovi si nevybrali kávovou tématiku náhodou. Oba jsou gymnazisté a vedle toho pracují ve dvou různých libereckých kavárnách, kde si poprvé všimli, kolik kávového odpadu se na takových místech každý den vyprodukuje. „Normální kavárna za čtyři dny naplní velký igelitový pytel. Začínali jsme s nimi, po večerech jsme si pytel po domluvě vzali, nikomu to nevadilo,“ popisuje Pavel, mladší z dvojice.
Pro kavárny skutečně není důvod, proč na nabídku odvozu pytle plného kávové sedliny nekývnout. Podle Zeronikových ale nejde jen o ušetření starostí s částí odpadu nebo místa obecně. „Chtějí se zapojit do toho hnutí. Vidí v tom potenciál, že budou jedna z prvních kaváren, a jistě i ten přístup jim může přinést zákazníky,“ věří Pavel. Kavárny už nemusejí oslovovat – postupně se nabalují další.
Ono „hnutí“, jak ho Zeronik označuje, je odkazem k stále obvyklejšímu ekologickému smýšlení. Podle výzkumu agentury Stem/Mark lidé do 30 let častěji přemýšlejí o tom, jak svým působením ovlivňují životní prostředí. A tento postoj v posledních letech sílí.
Je to vidět i na Zeronikových: zatímco kávovou sedlinu suší, peletují a nechávají si ji certifikovat na oficiální hnojivo (k tomu by mělo dojít do konce roku), řeší taky, jak co nejekologičtěji svážet. Teď totiž použitou kávu převážejí sami od rodičů vypůjčeným autem. „Ale vymýšlíme lepší systém. Řešíme uhlíkovou stopu. Jednáme s pražírnami, že bychom sváželi sedlinu s jejich pomocí. Ty totiž většinou do partnerských kaváren kávu stejně rozvážejí, a stejně tak se auto vrací zpět. Pro ně je to nulový náklad a uhlíková stopa je tak minimální. Kavárny by se o to navíc nemusely starat,“ plánuje Pavel Zeronik.
Bratři stojící za Flowerffee zaujali na soutěži Soutěž & podnikej pro středoškoláky, kde získali třetí místo. Do ní vstupovali s ekologickým projektem, ale v průběhu si uvědomili, že má taky zajímavý byznysový potenciál. Dostali se k jednání s prodejci bezobalových produktů i výrobci dalšího ekologického zboží, kteří o peletky projevili zájem. „Počítáme, že to bude zisková společnost. Teď jsme schopni vyrobit asi 100 kilogramů hnojiva měsíčně, ale počítáme s několika tunami. Za rok bychom chtěli mít hotovou výrobní linku, fungovat s ověřenými prodejci hnojiva, mít další partnery i prodávat přes e-shop,“ plánuje Petr Zeronik.
Pomoct milionům, nic víc
Sledování finále Soutěž & podnikej by možná dokázalo změnit názor všem těm, kteří hovoří o úpadku každé další generace. Účastníci se střídají za řečnickým pultem. Mluví sebejistě, prezentují své obchodní projekty, cenovou strategii, vysvětlují, proč chtějí vysokou provizi. Jsou sehraní. Když dostanou otázku, podívají se na sebe a pokývnutím hlavy se beze slova domluví, kdo bude odpovídat. Mají propočítané plány a rozjednané kooperace.
Soutěž se příliš neliší od jiných zaměřených na startupy, až na jedinou výjimku: lidé na pódiu mnohdy nejsou ani plnoletí. Akce Soutěž & Podnikej je zaměřena na středoškoláky, kterým už pátým rokem umožňuje seznámení se s podnikatelským světem.
Ač studují střední školy, mnozí mají za sebou roky praxe. Není výjimkou, že se programovat naučili třeba ve čtrnácti. Tak jako student David Stančík, vítěz minulého ročníku, jehož aplikace Daruju krev hodlá najít v Česku 100 tisíc nových dárců – tolik jich tu chybí. Jeho nápad zpřístupnit v aplikaci informace a gamifikovat přístup k darování krve proletěl tuzemskými médii.
Ambice mnohých skutečně nejsou malé: vítěz letošního ročníku, aplikace Seek Speak, hodlá zlepšit život milionů lidí na celém světě tím, že chce pomáhat neslyšícím naučit se mluvit. Projekt Václava Kuboně, Miloslavy Mackové a Michala Zelinky je zatím stále ve vývoji, ale brzy má provádět analýzu výslovnosti a poskytovat zpětnou vazbu spolu s radami, jak hlásky a slova správně vyslovovat.
Původním plánem přitom bylo vytvořit aplikaci na převod znakové řeči do mluvené.
„Nápad vznikl při sledování seriálu Space Force, kdy se astronaut potřeboval dorozumět s lidmi na Zemi, ale ti neuměli znakovou řeč, a tak toho nebyli schopni. V průběhu příprav a konzultací jsme však svoji vizi přetvořili do aktuální podoby,“ říká Václav Kuboň. Jejich vítězný tým mimo jiné pojede na obchodní cestu do Amsterodamu.
Další studenti zaujali se snahou zlepšit kvalitu vzduchu v místech, kde pobýváme, studujeme, nebo pracujeme. Na 3D tiskárně vytiskli měřicí přístroj a svou firmu už stihli oficiálně založit a pojmenovat Luftio.
Změří vzduch v místnosti
,,Korona nás zavřela do pokojů. Po několika hodinách u PC jsme začali rychle pociťovat únavu, bolest hlavy a očí způsobenou špatnou kvalitou vzduchu. Měli jsme touhu s tím něco dělat. Mít něco, co nám řekne kdy a jak si vyvětrat, abychom měli v pokoji pouze čistý vzduch," vysvětluje Josef Tatíček, jeden ze zakladatelů. „Pak jsme si uvědomili, jaké problémy s kvalitou vzduchu byly ve školách, na gymplu jsem seděl u okna a neustále větral, občas přes nevůli spolužáků. To stejné poté na brigádách ve firmách. Pokud se sejde malý prostor, malá okna a absence rekuperace, je zle,“ doplňuje druhý ze zakladatelů Adam Schinzel.
Zatím mají za sebou rok a tedy stovky hodin vývoje, testování a řešení problémů. Jejich senzor je vyrobený z recyklovaného plastu. Měří vlastnosti ovzduší a hodnoty odesílá do mobilní aplikace. Nejde jen o to, zjistit, jaké prostředí člověk okolo sebe má. Tvůrci vycházejí z vědecky podložených studií o provázanosti kvality ovzduší a produktivity lidí při práci či učení.
Tento tým má lehkou výhodu – Josef Tatíček je totiž studentem prvního ročníku vysoké školy. Což mimo jiné znamená, že se mohl účastnit také soutěže Startup VŠE, kterou Luftio rovnou vyhrálo.
První kusy tým brněnských studentů prodal známým, kteří si nyní ovzduší měří doma a testují, jestli vše funguje. V průběhu jara se mu podařilo domluvit 13 firem a OSVČ, se kterými teď jedná o spolupráci. I zde probíhá výroba v garáži: zatím je to zhruba 30 kusů Luftio. Aktuálně tým pracuje na dokončení produktu tak, aby mohl jít na trh začátkem léta.
Další účastníci soutěže se představili například s projekty chytrých stojanů na kola Racksie, udržitelné módy z vyřazených lůžkovin ToByŠlo, aplikace pro cyklisty Compi či skleníky na míru SaDGreen. Akci Soutěž & Podnikej organizuje Nadační fond vzdělávání a podnikání pod záštitou MŠMT, MPO a dalších institucí. V porotě pravidelně zasedávají zkušení podnikatelé. Letos to byla například zakladatelka Twigsee Vanda Horáčková Seidelová nebo Ondřej Krátký z Liftaga. Vítězům doporučili, aby svou aplikaci co nejrychleji uvedli na trh.
