P r ů m y s l v p o t í ž í c h
Ta podoba není čistě náhodná. Tvrdé muže, kteří v devadesátých letech ovládli český průmysl a zažili strmý vzestup, nyní možná čeká stejně strmý pád.
Vlastník čtvrtinového podílu plzeňské Škody, její generální ředitel Lubomír Soudek má v továrně, která málem hýbala celou zemí, už pramalý vliv. Chce-li cokoliv podepsat, potřebuje kontrasignaci bankéřů. Fakticky už tak jen přihlíží tomu, jak se struktura, kterou šest let budoval, otřásá v základech a není schopná se ze své velikosti vzpamatovat.
Generální ředitel Chemapol Group Václav Junek, jehož moc mnozí považovali za tak velkou, že by mohla ohrozit bezpečnost republiky, také zápasí. Svůj vliv si chce stůj co stůj podržet a zatím se mu to daří. Přesto i on, stejně jako generál z Plzně, neví kudy ven z dluhů a osekává aktivity jednu po druhé.
Jsou oba šéfové obětí nulové hospodářské politiky pravicových kabinetů, jak dnes tvrdí sociálnědemokratická vláda? Anebo doplatili na přehnanou expanzi, jak často tvrdí experti? Odpovědět není jednoduché, zřejmý je pouze fakt, že bez aktivní politiky bank a navíc pomoci zahraničního kapitálu patrně nelze průmyslové giganty udržet na růstové dráze.
O tomtéž se přesvědčil i generální ředitel a velký vlastník ČKD Praha Jiří Maroušek. První etapu závodu o život velké značky zvládl: to, čemu se říká výrobní restrukturalizace má - alespoň podle svých vlastních slov - úspěšně za sebou, jenže v dnešním světě dávno není rozhodující výroba, ale jednak její finanční zajištění a jednak odbyt. Přinejmenším v tom prvním i ČKD kulhá na obě nohy, a když nepřijdou banky ku pomoci, kde jsou výrobní vize?
Problémy strojírenské firmy ZPS jsou prakticky totožné. Výroba by - údajně - běžela, zakázky prý jsou také. Chybí maličkost - peníze. A tak i tato firma hledá strategického partnera.
Sociálnědemokratická vláda - ostatně stejně jako jakákoliv jiná - si dost dobře nemůže dovolit právě tyto firmy nechat padnout. Byť jen proto, že o práci by přišlo téměř šedesát tisíc lidí. Stát má na stavu firem svůj díl odpovědnosti i proto, že v nich vlastní značné podíly. Platí to i o bankách. Ty navíc tím, že pomohou podnikům s dluhy, pomohou i samy sobě. Éra českých cest a financování pouze neexistujícím českým kapitálem končí.
