RYCHLODRÁHA PRAHA-RUZYNĚ-KLADNO Ani deset let po vzniku myšlenky spojit centrum Prahy s ruzyňským letištěm a Kladnem rychlodráhou se nic moc nepohnulo. Naopak se čím dál tím více zdá, že se rychlodráha vůbec stavět nebude a na letiště povede metro.
RYCHLODRÁHA PRAHA-RUZYNĚ-KLADNO
Ani deset let po vzniku myšlenky spojit centrum Prahy s ruzyňským letištěm a Kladnem rychlodráhou se nic moc nepohnulo. Naopak se čím dál tím více zdá, že se rychlodráha vůbec stavět nebude a na letiště povede metro.
O způsobu spojení centra Prahy s letištěm a dále s Kladnem se intenzivně hovoří od roku 1994, kdy také vznikla společnost PraK. Ta si dala do vínku, že obě města propojí rychlodráhou. Navrhovaná trať měla vést z Masarykova nádraží přes Dejvice a osídlené části Prahy 6 k Ruzyni a dále do Kladna. Zpočátku měl tento nápad podporu, ale časem se objevily dva protichůdné zájmy. První skupina dál preferuje výstavbu rychlodráhy s využitím stávající železniční trati z Masarykova nádraží do Kladna, druhá chce prodloužit trasu A pražského metra. Mezi odpůrce rychlodráhy dnes patří i ministerstvo životního prostředí (MŽP), které se domnívá, že by navrhovaná nadzemní trasa příliš zhoršila životní prostředí ve velké části Prahy 6.
RADNÍ VOLAJÍ PO METRU
Mnozí pozorovatelé upozorňují, že myšlenka vybudování rychlodráhy skomírá od roku 2002, kdy se pražským primátorem stal bývalý starosta městské části Praha 6 a zastánce prodloužení metra až na letiště Pavel Bém. „Rychlodráha vzhledem k malému počtu stanic Praze 6 nijak nepomůže,“ tvrdí primátor. Podle jeho nástupce v čele Prahy 6 Tomáše Chalupy by bylo nejvýhodnější, kdyby došlo k prodloužení metra A z Dejvické přes zastávky Červený vrch a Petřiny do zastávky Dlouhá míle. „V edle konečné stanice metra by mohlo vzniknout P+R parkoviště a odtud by mohla pokračovat rychlodráha směrem na Kladno,“ uvedl Chalupa. Toto řešení je prý stejně finančně náročné jako varianta, která počítala, že by se část rychlodráhy zasunula pod zem. Částečné zatunelování, které požadovalo ministerstvo životního prostředí, by původní náklady rychlodráhy ve výši čtyř miliard korun zvýšilo na 20 miliard.
PLÁNY SE MĚNÍ
O tom, že stavba metra na Ruzyni nabírá stále konkrétnější podobu, svědčí i fakt, že pražské zastupitelstvo už začalo jednat o změně plánů na výstavbu metra. Původně se totiž plánovalo prodloužení trasy A z Dejvic přes Bílou Horu do Zličína. Teď je, zdá se, všechno jinak. S návrhem pokračování trasy metra na letiště se už mohli seznámit například členové dopravního výboru zastupitelstva. „Před výborem se již tento návrh prezentoval a pro jeho podporu se podařilo získat většinu členů,“ prohlásil předseda výboru František Laudát. N áměstek primátora Jan Bürgermeister, který má v kompetenci územní rozvoj Prahy, je zatím ve svých vyjádřeních opatrnější. „O tom, kam metro z Dejvic povede, se nyní bude diskutovat. Je pravděpodobná varianta směrem k letišti, rozhodnuto však ještě není,“ komentoval poslední důležitá jednání.
PATOVÁ SITUACE
Stávající patová situace, kdy není rozhodnuto ani o rychlodráze, ani o metru, blokuje stavební rozvoj mnoha pražských lokalit. Investoři by tu rádi stavěli, magistrát však musí území zatím nechat volné pro případnou stavbu podzemní dráhy. Bürgermeister se domnívá, že o způsobu spojení centra Prahy s letištěm musí být jasno do konce letošního roku. Ve hře patrně zůstávají pouze dvě varianty: metro až na Ruzyni nebo pouze na Dlouhou míli a pak by k letišti pokračovala rychlodráha. Pokud by se opravdu podařilo ještě letos vybrat nejvhodnější variantu, mohlo by metro tímto směrem začít jezdit třeba už za deset let. Otázkou zůstává, kdo to zaplatí. Pokud jde o finanční stránku projektu, pro město jako takové by byla výhodnější rychlodráha. Stavěl by ji stát prostřednictvím státního podniku Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Výstavba metra je naopak plně v režii pražského rozpočtu. Zřejmě proto pražské zastupitelstvo s vybudováním rychlodráhy i nadále počítá. Měla by ale zajistit pouze dopravní spojení Prahy s Kladnem, odkud jezdí do metropole za prací velké množství lidí.
POUZE REKONSTRUKCE?
Jenže ani z pohledu Českých drah či SŽDC nemá rychlodráha vyhráno. V poslední době se totiž začíná hovořit pouze o rekonstrukci stávající tratě na Kladno, postavení druhé koleje, aby se zvýšila propustnost tratě, a její elektrifikaci. Kdyby se motorové lokomotivy nahradily elektrickými, snížila by se sice hlučnost jednotlivých souprav, ale vlaky by jezdily častěji. To se opět nelíbí radnici Prahy 6. „Žádné oficiální dokumenty jsem dosud neviděl, ale například zdvojkolejnění se mi nelíbí,“ řekl starosta Prahy 6. N a modernizaci tratě z P rahy do Kladna by se mohli podílet i soukromí investoři. Spolupráci veřejného a soukromého kapitálu preferuje v tomto případě i ministr dopravy Milan Šimonovský. „Investoři by se vybírali důsledně ve veřejných výběrových řízeních,“ prohlásil nedávno. Podle jeho názoru by rekonstruovaná trať měla být napojena na Masarykovo nádraží a v budoucnu možná i na Hlavní nádraží.
ABY BYLO VŮBEC NĚCO
Ruzyňské letiště v loňském roce odbavilo celkem 7,5 milionu lidí a za dva roky to může být až 10 milionů cestujících. Nároky na jejich přepravu do centra Prahy tedy budou stále stoupat. „Je nám celkem jedno, zda sem povede rychlodráha nebo metro. Důležité je, aby to bylo vůbec něco,“ říká ředitel provozovatele ruzyňského letiště, společnosti České správy letišť, Martin Kačur.
