Deficit státního rozpočtu pro příští rok by neměl přesáhnout 180 miliard korun, tedy zhruba pět procent HDP, a na škrtech i zvýšení daní by se měla dohodnout ČSSD s ODS a případně i dalšími stranami. Tak tohle neřekl žádný ekonomický analytik ani politolog, ale Jiří Paroubek. Po dlouhé době je to něco, s čím se může ztotožnit snad každý racionálně uvažující člověk.
Jsme kocábka na moři
Prostě v té naší vratké kocábce na moři globální ekonomiky jsou díry, a to pak musí všichni k pumpám, ať jsou leví nebo praví, oranžoví, modří či duhoví. Představa, že by se mohl během příštího volebního období téměř zdvojnásobit státní dluh a jen každoročně placené úroky by vysoce přesáhly částku investovanou ročně do veškeré stavby a údržby dopravní infrastruktury, je děsivá. A také lze těžko očekávat, že se najde dost věřitelů, kteří budou takto spravované České republice ochotni půjčovat.
Problém je dozajista tak velký, že ho není možné řešit jen škrty ani pouze zvýšením daní. Nutné je udělat obojí. Zkušenosti jiných států, které řešily obdobnou situaci, jasně vypovídají, že dominantní musí být škrty výdajů. To samozřejmě znamená pro budoucí vládu nemalé politické náklady a pokles popularity. Proto je dobré, když to rukou společnou a nerozdílnou udělají obě rozhodující partaje. Podobné je to s daněmi. To je vždy výsostně politické téma a bylo by záhodno, aby se na jejich uspořádání a struktuře dohodly obě rozhodující strany, protože dělat zásadní změny systému každé volební období je dost nešťastné.
Všechny tyto argumenty však platí nejen pro sestavování rozpočtu, ale i pro celé vládnutí v příštím volebním období, kdy by velká koalice byla tou nejrozumnější variantou. Jenže za dosavadní úrovně animozity mezi šéfy ČSSD a ODS je jen málo pravděpodobné, že by k takovému racionálnímu uspořádání mohli dojít.
Vstřícné kroky zákeřného Paroubka?**
Je pak otázkou, zda Paroubkův vstřícný přístup je dán opravdu pochopením složitosti situace, nebo je to jen taktická hra na oslabení předvolební kampaně ODS, která bude zjevně zaměřena na racionální hospodaření státu a na kritiku rozdávačných návrhů ČSSD. Tyto pochyby posiluje i to, že vstřícné gesto přišlo jen pár dní po zveřejnění dalších socialistických návrhů na sociální dárky v podobě příspěvku na dopravu nebo univerzální sociální dávky.
