S rostoucími teplotami se mnoho lyžařských středisek po celém světě potýká se stále větším nedostatkem sněhu. Skiareály jsou pak nuceny více se spoléhat na umělý sníh, což s sebou nese značné finanční náklady. V některých lokalitách je navíc velmi komplikované sehnat pro umělé zasněžování dostatek nezbytné vody.
Vědci z barcelonského institutu materiálových věd (ICMAB-CSIC) to ale chtějí změnit. Za tímto účelem vyvinuli nový způsob zasněžování, který má být mnohem méně náročný na energie i vodu a zároveň má být schopný vyrábět sníh také při vyšších teplotách. Obzvláště druhá schopnost je přitom opravdu zásadní, protože teploty ve skiareálech už mnohdy dosahují hodnot, jež klasické zasněžování znemožňují.
Hlavní inovací projektu nazvaného Snow Laboratory je to, že do vody, z níž se bude vyrábět sníh, vědci přidají minerály. „Celý proces má díky tomu do velké míry kopírovat dění, jež se odehrává v oblacích,“ uvedl pro CNN Albert Verdaguer, vědec z ICMAB-CSIC.
Klíčem je minerál živec
Led se v oblacích obvykle vytváří z kapek vody, a to procesem zvaným „nukleace ledu“. Kapky čisté vody ovšem mohou zůstat nezmrzlé rovněž při teplotách dosahujících minus 38 stupňů Celsia. I ve sněžných dělech je tedy nutné zajistit velmi nízké teploty, což samozřejmě celý proces prodražuje.
Před několika lety ale Verdaguer četl výzkumnou práci, která zjistila, že přidání malých částic živce do vody by mohlo spustit zamrzání kapek i při teplotách blízkých nule. Během následujících laboratorních testů španělští vědci zjistili, že tato technika skutečně dokáže snížit náklady na energie, a to o přibližně 30 procent. Sníh je totiž nově možné vyrobit při teplotách o 1 až 1,5 stupně vyšších než u dosud používaných metod.
Verdaguerův tým kromě toho docílil i lepšího konverzního poměru, což znamená, že na stejné množství použité vody vychází z děl mnohem větší objem sněhu. Zatímco obvykle se tento poměr pohybuje kolem 75 procent, vědci z Barcelony očekávají, že nová technologie ho dokáže zvýšit až na 90 procent. Na provoz dvou sněžných děl po celou zimní sezónu má přitom stačit pouze množství živce, které by se vešlo do klasické plechovky od Coca-Coly.
Zasněžování využívá 95 procent skiareálů
Novou technologii už vědci aktuálně testují v katalánském lyžařském středisku La Molina, které se nachází v Pyrenejích. Jak uvedl Ramón Pascual Berghaenel ze španělské meteorologické agentury AEMET, právě tato oblast se loni potýkala s jedním z nejintenzivnějších such za poslední roky. Nedávná studie potvrdila, že globální oteplování vedlo za poslední čtyři desetiletí ke snížení množství sněhu na velké části severní polokoule.
Tyto změny znamenají, že skiareály se musejí stále více spoléhat na umělé zasněžování. „Podle našich aktuálních odhadů závisí na zasněžování aspoň do určité míry 95 procent všech lyžařských středisek,“ řekla sportovní ekoložka Madeleine Orrová. Nová technologie by tedy mohla najít rozsáhlé uplatnění takřka po celém světě.
Cílem současných pokusů v areálu La Molina je každopádně zjistit, zda se laboratorní výsledky podaří zopakovat i ve skutečných podmínkách. Kromě testování účinnosti je navíc nutné se ujistit, že přidání živce nepovede k žádným nepříznivým dopadům na životní prostředí. Verdaguer je ale přesvědčen, že tomu tak nebude, protože živec se běžně používá třeba ve sklářské výrobě nebo v barvách.
Vědci tedy neskrývají svůj optimismus a doufají, že projekt Snow Laboratory přinese skomírajícím lyžařským střediskům tolik potřebnou pomoc. „Pokud bude tato nová technologie schopna produkovat sníh s menším množstvím vody a bez přidávání dalších chemických látek, mohla by to být obrovská výhra,“ uzavřela Orrová.
