Prasečí ledvina, která byla transplantována do lidského těla, dokázala normálně fungovat více než jeden měsíc. Američtí lékaři tedy konečně zvládli něco, o co se doktoři po celém světě pokoušeli už několik desítek let. Pokud by se přitom povedlo tento zákrok uvést do běžné praxe, mohlo by to v budoucnu vést k záchraně mnoha lidských životů.
Mimořádná operace provedená vědci a lékaři z newyorské nemocnice NYU Langone Health dokázala zajistit fungování geneticky upravené prasečí ledviny po dosud nejdelší dobu. Experiment byl proveden na muži, jemuž byla diagnostikována mozková smrt, přičemž s tímto zákrokem souhlasila také jeho rodina. Lékaři tedy museli pacienta po celý měsíc udržovat při životě s pomocí plicního ventilátoru. Celý pokus bude ale pokračovat i nadále, protože ledvina stále funguje.
„Náš experiment dokázal, že prasečí ledvina může nahradit funkci ledviny lidské po dobu nejméně 32 dnů, aniž by byla odmítnuta. Navíc k tomu stačila pouze jedna genetická modifikace – nemuseli jsme použít ani žádné experimentální léky nebo zařízení,“ řekl podle CBS News doktor Robert Montgomery, který 14. července provedl úspěšnou transplantaci.
Hlavním problémem u všech dosavadních transplantací zvířecích orgánů do člověka byla skutečnost, že lidský imunitní systém většinou odmítl a napadl cizí tkáň. Právě zmíněná genetická modifikace má však posloužit k tomu, aby se orgány lidskému tělu lépe přizpůsobily.
Podobnou metodu už vloni zvolili chirurgové z Marylandské univerzity, kteří transplantovali geneticky upravené prasečí srdce umírajícímu pacientovi, jemuž už nezbývala žádná jiná možnost. Ten následně přežil zhruba ještě další dva měsíce, než jeho srdce ze zatím neznámých důvodů selhalo.
Nedostatek orgánů zabíjí tisíce lidí
Newyorští odborníci nejsou jediní, kterým se během srpna podařilo dosáhnout významného pokroku v oboru xenotransplantací, tedy transplantací orgánu či tkání od jedince jiného živočišného druhu. Podobný úspěch minulou středu oznámila také Alabamská univerzita, kde výzkumníci pod vedením chirurga Jayme Lockeho dokázali zajistit bezproblémové fungování prasečí ledviny u zesnulého člověka po dobu sedmi dnů.
Autoři této studie se domnívají, že jejich metoda ukazuje potenciál xenotransplantací pro řešení velmi závažného problému: „Jedná se o zásadní posun, protože nedostatek orgánů způsobuje tisíce úmrtí ročně, jimž by bylo možné předejít.“ Zároveň ale připomněli, že se zatím jedná jen o první úspěšný pokus, takže rozšíření xenotransplantací je ještě daleko.
Podle organizace Organ Procurement and Transplantation Network je jen ve Spojených státech amerických aktuálně přes 100 tisíc lidí, kteří čekají na transplantaci různých orgánů. Počet dárců orgánů je ale oproti tomuto množství malý a nedostatečný. Od ledna do července letošního roku bylo v USA provedeno ,jen‘ 27 169 transplantací.
Doktorům se hlásí další dobrovolníci
Američtí vědci počítají s tím, že transplantaci prasečí ledviny brzy zopakují. I kvůli tomu se lékaři obrací na další rodiny, jejichž příbuzní nemají šanci na vyléčení. K darování těla pro vědecké účely už se nechala přesvědčit například rodina 57letého Maurice Millera ze státu New York. Jeho sestra Mary Miller-Duffyová doufá, že prasečí ledviny jednoho dne pomohou zmírnit zásadní nedostatek transplantovatelných orgánů.
„Opravdu dlouho jsem s touto myšlenkou bojovala. Nakonec jsem ale souhlasila, protože můj bratr vždy rád pomáhal ostatním. Myslím si tedy, že i on by to tak chtěl, protože tím pomůže prospěšné věci. Navíc se jeho jméno dostane do lékařských knih, díky čemuž bude svým způsobem žít navždy,“ nechala se Miller-Duffyová slyšet pro The Associated Press.
