Příjmy z turistiky by se v Česku mohly zvýšit o 28 miliard dolarů
Čínský kalendář připisuje příští rok znamení kohouta. Stejně tak bychom ale mohli rok 2005 označit za rok čínského turisty. Lze totiž očekávat, že Číňané převrátí trendy světové turistiky naruby. V nejlidnatější zemi světa již není větším problémem získat cestovní pas a vzmáhající se střední vrstva míří do pro ni exotických zemí. Tučná sousta z útrat Číňanů za turistiku připadnou evropským zemím. Od září letošního roku totiž platí dohoda o turistice mezi Evropskou unií a Čínou. Tato smlouva podstatně zjednodušuje organizování hromadných zájezdů čínských turistů na starý kontinent. Jednotlivé státy se proto maximálně snaží přitáhnout čínský zájem. Pozadu nezůstává ani Česko. Statistiky předpokládají, že v roce 2020 se vydá na cesty přes sto milionů Číňanů. Letos čínská média uvedla, že do zahraničí vycestovalo 25 milionů čínských turistů. Co do počtu tím předstihli vyhlášené turisty japonské. Evropu ročně navštíví přibližně 1,2 milionu Číňanů. Lze ale očekávat, že toto množství v dalších letech podstatně vzroste.
Za tisíc dolarů do Evropy.
Až do září letošního roku mohly do zemí Evropské unie cestovat čínské zájezdy pouze jako obchodní delegace. Smlouva o turistice umožňuje od září čínským cestovním kancelářím pořádat organizované zájezdy do všech zemí unie s výjimkou Velké Británie, Irska a Dánska. Licenci na organizování zájezdů do zahraničí získalo 528 čínských cestovních kanceláří. „Prodej evropských destinací je pro nás klíčovou součástí byznysu,“ tvrdí Wang Siao-čchun, agent z pekingské kanceláře China Travel Service Group.
Tato cestovní kancelář nabízí pěti až patnáctidenní zájezdy do Evropy. Cena se pohybuje od jednoho tisíce do 1800 dolarů. Takovou sumu samozřejmě nemůže zaplatit každý. Statistiky uvádějí, že nejvíce zájemců o evropskou turistiku pochází z ekonomicky nejsilnějších měst, jako jsou Peking, Šanghaj a Kanton.
Prvnímu zájezdu čínských turistů do Evropy, který byl zahájen 1. září na pekingském letišti, věnovala čínská média značný prostor. Na přípravě cesty se podílely Čínský státní turistický úřad, Pekingský turistický úřad, Čínská státní cestovní kancelář a další turistické organizace. Čínské vedení uspořádalo ještě na letišti v Pekingu velkolepou ceremonii. „Všech padesát turistů dostalo na památku potvrzení, které podepsali velvyslanci Švýcarska, Francie a Itálie v Číně,“ komentoval historickou událost státní rozhlas. „V zájmu toho, aby se každý turista mohl sám seznámit s bezpečným a pohodlným použitím bankových karet v Evropě, mezinárodní organizace Master Card poskytla všem členům první skupiny čínských turistů směrujících do Evropy karty Master,“ dodával čínský rozhlas.
Trasa první skupiny turistů vedla do Francie, Švýcarska a Itálie. Během třináctidenní cesty každý čínský turista utratil průměrně více než dva tisíce dolarů. Otevřená peněženka čínských turistů byla jedním z důvodů, proč se zástupci navštívených zemí snažili, aby podobných skupin přibývalo. Ve Švýcarsku byl pro Číňany připraven uvítací ceremoniál, francouzský turistický úřad uspořádal pro návštěvníky koktejl na lodi plující po Seině. Uvítací slavnost připravila i Itálie. Všude byly pro členy zájezdu připraveny propagační a turistické informace v čínštině.
Časopis BusinessWeek zveřejnil na konci listopadu odhady lucemburské konzultantské společnosti zabývající se cestovním ruchem IPK International, že čínští turisté utratí letos za cesty do zahraničí 42 miliard dolarů, což znamená nárůst o 35 procent oproti roku 2003. Evropští hoteliéři, majitelé restaurací a obchodníci s luxusním zbožím rolují před čínskými turisty rudý koberec.
Paříž je favorit.
Nejoblíbenější destinací čínských turistů byla až doposud Paříž, kterou letos navštívilo 200 tisíc Číňanů, v příštím roce by se jejich počet měl zvýšit o čtyřicet procent. „Číňané jsou pro nás mezi zahraničními klienty číslo jedna, předčili i Japonce,“ tvrdí Jean-Michel Hallez, ředitel luxusního pařížského obchodního domu Galeries Lafayette. Nikoho proto nemůže překvapit, že se v pařížských obchodních domech co chvíli ozve dívčí hlas, který v čínštině vítá nakupující. Upoutat pozornost čínských turistů se snaží všichni podnikatelé. Pařížský hotel Accor začal zaměstnávat čínsky mluvící recepční. V jídelníčku pařížských hotelů nechybí součást tradiční čínské snídaně - rýžová kaše. V pokojích je k dispozici televizní kanál v čínštině Phoenix. Výrobce luxusních hodinek a klenotů Cartier začal v hlavních pařížských obchodech pořádat speciální soaré pro čínské klienty. Pozadu za Paříží nezůstávají ani jiné evropské destinace. Bavorská turistická rada se dohodla se šanghajskou televizní stanici na vysílání propagačního spotu o Bavorsku. Němci také spustili své webové stránky o cestovním ruchu v čínštině. Bavorsko očekává, že do regionu letos zavítá 120 tisíc turistů z Číny, což představuje meziroční nárůst o více než 60 procent. Majitelé restaurací v Bavorsku si pochvalují, že Číňané přišli na chuť tradičním bavorským hospodám a nestydí se v nich i halasně pozpěvovat.
Dvě stě dolarů na den.
O čínské turisty stojí i Česko. I pro český cestovní ruch představují Číňané značné příjmy. Dokážou si dovolenou řádně užít a na korunu příliš nehledí. „Průměrný výdaj čínského turisty se pohybuje od dvou set do tří set dolarů na den. Pokud by se podařilo do České republiky přilákat každého pětadvacátého turistu, který do Evropy přijede, narostly by příjmy z cestovního ruchu o 28 miliard dolarů,“ tvrdí Rostislav Vondruška, ředitel agentury CzechTourism. Podobně jako turisté z Japonska i Číňané navštíví během svého evropského turné vždy více států. „Právě proto jsme rozjeli společnou propagaci zemí Visegrádské čtyřky jako atraktivního středoevropského regionu,“ doplňuje Vondruška. V Evropě se až doposud délka pobytu Číňanů pohybovala od dvou do tří dnů. „V Česku se tento statistický údaj zatím nesleduje. Z našich výzkumů vyplývá, že Japonci u nás tráví průměrně 3,3 dne a u turistů z Číny by toto mohlo být podobné,“ předpokládá Vondruška. Na čínské turisty se připravují všichni podnikatelé, jejichž obor činnosti souvisí s Čínou nebo cestovním ruchem. „V rámci svých aktivit v Číně sledujeme i oblast cestovního ruchu. Již jsme navázali určitá jednání na toto téma. Čína představuje pro cestovní ruch ohromný potenciál,“ tvrdí Kamil Ziegler, člen vedení skupiny PPF odpovědný za rozvoj aktivit na čínském trhu. „Na očekávaném přílivu čínských turistů bychom chtěli participovat především poskytováním služeb v našich hotelech po celé České republice. Ostatní služby, jako poskytování víz, průvodců, transfery a leteckou dopravu, jsou připraveni zajistit na klíč naši partneři, kterými jsou zkušení touroperátoři,“ říká Milan Pavelka, ředitel marketingu a prodeje společnosti Orea Hotels.
Praha jako Karlovy Vary.
Firma si zajistila registraci u čínských úřadů a jednala již s několika čínskými cestovními kancelářemi. „Jednání byla zdlouhavá a velmi oficiální a bylo evidentní, že nás čeká ještě hodně práce,“ tvrdí Pavelka. To ale neplatilo vždy. „V jedné cestovní kanceláři jsem polovinu času, který nám dali, musel vyprávět, jaké americké akční filmy se natáčely v Praze,“ tvrdí Pavelka. Prezentaci měla společnost připravenou společně s českou incomingovou kanceláří. „Nabízeli jsme komplexní produkt,“ říká Pavelka. Orea Hotels má již nyní kontaktní osobu v Pekingu. „Bez její pomoci bychom se do některých společností ani nedostali,“ dodává Pavelka.
Zástupce Orea Hotels říká, že mezi čínskými turisty je zájem hlavně o Prahu. „Z pohledu čínského touroperátora a zkušeného obchodníka v cestovním ruchu je Česko středně velké město. Řekl bych, že je někdy pod rozlišovací schopností Číňanů, co je Praha a co jsou Karlovy Vary,“ domnívá se Pavelka. Objednávku firma ale dostala již i na zájezd do Brna, kde se zastaví skupina Číňanů při cestě z Budapešti do Prahy.
Čínští turisté, kteří chtějí zavítat do Česka, se potýkají hlavně s obstaráváním víz. Jedno potřebují do zemí schengenského systému, do tuzemska další, protože Česko není ještě jeho členem. Pro cestovatele to znamená administrativní překážku a výdaje navíc. Problémem také je, že zatím neexistuje přímá letecká linka z Pekingu do Prahy. „Přilákat více čínských turistů do České republiky by se mohlo podařit i právě díky přímému leteckému spojení. Svědčí o tom například velký zájem o novou linku mezi Pekingem a Budapeští. Zatím musejí Číňané do Česka cestovat přes jiné evropské země,“ říká Rostislav Vondruška.
Česká správa letišť (ČSL) by přímou destinaci ráda nabídla. „Jednání s čínskou stranou jsme letos zahájili a stále probíhají,“ tvrdí Anna Kovaříková, tisková mluvčí ČSL. Kdy by do Česka mohli přicestovat první turisté z Číny bez přestupů, si ale odhadnout netroufá. „Vzhledem k tomu, že ČSL letadla nevlastní, záleží rozhodnutí zcela na čínských dopravcích,“ vysvětluje Kovaříková. Český dopravce ČSA o letech do Číny momentálně neuvažuje.
