Hájit české barvy lze v Izraeli různě. Diplomaté to berou přes politiku a národní zájmy, fotbalisté přes míč a třeba ostravská softwarová firma DAP Services to vzala doslova. V Izraeli totiž od letošního února rozvíjí svůj unikátní počítačově vyhodnocovaný psychologický test, který je založen na barevných asociacích, kdy testovaná osoba intuitivně na obrazovce zaklikává určité barvy.
Ředitel firmy Jiří Šimonek společně s hlavním vývojářem DAP Services Danielem Holešínským vyměnili ostravskou kancelář za nevelkou místnost v akcelerátoru Misgav a místo na vilky v Sadové ulici se teď z okna dívají na nehostinnou kamenitou krajinu nedaleko Galilejského jezera. Oba mladí nadšenci si stáž nemohou vynachválit. Misgav, který v rámci vládní licence provozuje firma Trendlines, jim dal k ruce manažera, jenž DAP Services v Izraeli sjednává schůzky a pomáhá vybírat potenciální investory. Jako klienti Misgavu také využívají kanceláře a služby pobočky v Tel Avivu. Ostraváci si ale především pochvalují zdejší mentalitu. „Jde to tu velmi rychle. Izraelci jsou otevření, a když nemají zájem, neztrácejí čas. Ani svůj, ani ten váš,“ říká Jiří Šimonek.
Na nezájem si ale ostravský podnikatel, jehož otec osobnostní test Barvy života v 80. letech minulého století vymyslel, stěžovat nemůže. „Máme připraveny čtyři produkty pro hebrejský trh a našli jsme partnery, kteří nám je budou pilotovat,“ pochvaluje si. Kromě překladu testu do hebrejštiny je třeba pracovat především na plnění databází odpovědí, protože hodnocení testu je založeno na zobrazování odpovědí na škále. Šimonek počítá s tím, že svůj produkt jako prvním nabídne školám. Velké šance vidí ale i v podnikové sféře lidských zdrojů a kariérním poradenství. Nejběžnějším počítačovým výstupem testu je totiž osobnostní profil, z něhož lze určit, na jakou školu nebo pozici ve firmě se uchazeč hodí. „Sázíme na unikátnost naší metody, která se tu dosud nepoužívá,“ dodává šéf malé firmy, mezi jejíž klienty v česku patří například Zentiva, Deloitte, na 800 škol, ale třeba také házenkářská reprezentace.
Akcelerovaný úspěch
Programátorům z DAP Services se v Izraeli zalíbilo tak, že tu otevřeli svoji pobočku, které šéfuje Roni Gipsz, jinak též český honorární konzul v Haifě. Na příběhu podnikavých Ostraváků je třeba vyzdvihnout ještě jednu podstatnou věc – stojí za ním podpora českého státu. Pobyt v akcelerátoru organizuje a částečně hradí program CzechAccelerator, který běží pod hlavičkou CzechInvestu. V rámci něj posílá státní agentura „na zkušenou“ české firmy do celkem pěti destinací – na západní i východní pobřeží USA, do Singapuru, Švýcarska a Izraele. CzechAccelerator už utratil téměř 7 milionů korun, osmdesát procent přitom šlo z dotací EU. Což je ovšem zároveň minus: vzhledem k relativní prosperitě metropole jsou pražské firmy z podpory rovnou vyřazeny.
DAP Services na svou izraelskou misi dostaly zhruba 1,2 milionu korun. Celkové náklady to sice nepokryje, ale i tak jde podle Šimonka o významnou pomoc. > Z peněz CzechInvestu lze platit nájem kanceláře včetně služeb, poradce, ale i školení nebo účast na konferencích. Program CzechAccelerator přispívá také na letenky a ubytování. Nejvíc si však Šimonek pochvaluje dvousettisícový příspěvek na patentovou ochranu. „Ten určitě využijeme v plné šíři a hodně nám to pomůže,“ vysvětluje český podnikatel.
Čtyřicítka spolužáků
Ze státního přilepšení profituje nejen ostravská firma, ale i samotný akcelerátor Misgav, který byl loni prohlášen nejlepším zařízením svého druhu v Izraeli. Misgav se zaměřuje téměř výhradně na biomedicínské startupy, a Češi tak pro něj byli trochu oříškem. „Jde o etablovanou společnost, která hledala nové trhy. Navíc už svůj nápad rozvinula do hotového produktu, který tu jen dále vyvíjí, a nehledá proto investora,“ říká Eran Feldhay, šéf izraelského akcelerátoru, který má ve svém portfoliu ještě další čtyřicítku klientů. Mezi „spolužáky“ ostravské firmy jsou tak třeba NeuroQuest, který vyvíjí biomarkery pro včasné rozpoznání Alzheimerovy choroby nebo Organis, z jehož laboratoří budou do světa putovat biologicky odbouratelné repelenty.
Zatímco DAP Services se v Izraeli zaměřily jen na podporu obchodních příležitostí a hebrejskou jazykovou mutaci svého softwaru, jiné české firmy využívají i spolupráci s izraelskou vědou. Před dvěma lety se rozběhl společný česko-izraelský program Gesher/Most, který je zaměřen na aplikovaný výzkum a experimentální vývoj. Obě země do projektů vloží celkově 600 milionů korun, a to v rámci pěti tříletých výzev.
Vůbec první podporu z bilaterálního programu Gesher/Most získaly v roce 2010 Dekonta a Výzkumný ústav anorganické chemie. Společně s izraelským Hydrogen Catalyst chtějí vylepšit postup výroby vodíku z metanu, aniž by přitom jako odpadní produkt vznikal oxid uhličitý. Know-how na unikátní postup vlastní Izraelci, čeští experti pak do projektu dodávají nový katalyzátor.
Další desetimilionová dotace loni v rámci programu Gesher/Most putovala do pražské firmy Noliac Systems, která je součástí dánského elektrotechnického koncernu Noliac Group. Ve spolupráci s izraelským Jetguidem vyvíjejí čeští technici monitorovací a naváděcí systém pro zubní chirurgii, který umožní například mnohem přesnější implantování zubu.
Přesná práce zubařů
Doposud dentisté při vrtání používají boční rentgenový snímek a průběžně přeměřují hloubku vrtání. Z opatrnosti pak raději ukládají implantát méně hluboko. „Není to přesná metoda. Pomocí naší ultrazvukové sondy se zubař dozví, kam přesně vrtá a jak hluboko ještě může jít, aby například nepoškodil nervový kanál,“ vysvětluje Miroslav Havránek, ředitel Noliac Systems. Zatímco Češi dodávají ultrazvukové části, Jetguide má na starosti elektroniku a software. Ještě letos by měla vzniknout funkční sonda. „Zubní chirurgie je jen začátek, velké uplatnění najde metoda při výkonech na páteři,“ doufá Havránek.
O peníze z programu Gesher/Most se letos uchází dalších sedm firem. „Kromě finanční podpory program také vede firmy k tomu, aby spolupracovaly s izraelskými partnery. Společné projekty mohou českým firmám pomoct v rozvoji nejen na izraelském, ale i na dalších zahraničních trzích,“ vysvětluje Štěpánka Filipová, mluvčí CzechInvestu. Státní agentura je schopná případného partnera na izraelské straně najít. Podniky a vědecké instituce se tak do hledání nemusejí pouštět samy.
Finance na společné česko-izraelské projekty čekají i na ministerstvu školství. Loni podepsaná smlouva počítá se čtyřmi až šesti granty na základní výzkum v oblasti neurodegenerativního onemocnění a pokročilého programování. Každý z projektů může získat až 50 tisíc dolarů. Navýší se také počet vládních stipendií na izraelských univerzitách.
Spolu s Masarykem
Mezi nejnovější snahy o prohloubení vědecké výměny patří dar české vlády ve výši deseti milionů korun, z něhož je financován nadační program Masaryk Distinguished Chair. Společný projekt Masarykovy univerzity a Interdisciplinárního centra v Herzliji, který letos v únoru zahájil v Izraeli ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, umožní český vědcům krátké přednáškové a badatelské pobyty na izraelských vysokých školách. Program se chce zaměřit především na humanitní obory včetně ekonomie a žurnalistiky. První čeští pedagogové by s „Masarykem“ v zádech mohli do Izraele dorazit na podzim.
Také v Misgavu na severu Izraele se už mezitím Eran Feldhay těší na další českou firmu, která by měla dorazit koncem léta. A vůbec by se nezlobil, kdyby šlo opět o projekt, který je mimo škatulku „biomedicínský startup“. Určitě ne proto, že by si chtěl ulehčit práci. „Každé know-how a inovace ze zahraničí je pro nás obohacením. A pokud se u nás další Češi rozhodnou dál vyvíjet své produkty, tím lépe, protože to zapadá do naší pracovní metody. A tou je pořád to samé – pracovat s myšlenkami, udělat z nich firmy a ty pak nabídnout investorům,“ uzavírá Feldhay.
