EVROPSKÉ DOTACE - Zapomeňte na papuče s králíčkem nebo tlusté ponožky. Podnikatelským dárkem pod stromeček je jednoznačně start třetího kola evropských dotací. Pět nově otevíraných programů přináší miliardy korun domácímu byznysu.
Poslední bublinky silvestrovského sektu ještě nestihly vyprchat a kolotoč evropských dotací už jede naplno. Hned 2. ledna vyhlásilo ministerstvo průmyslu a obchodu výzvy do pěti programů, spadajících pod Operační program Podnikání a inovace. „Hlavně na ty nástroje, které jsou teď otevřeny poprvé, se celý loňský rok nervózně čekalo. Podnikatelsky jde totiž o velmi populární a oblíbené programy, z nichž je možné získat podporu například na informační systémy nebo nemovitosti,“ zdůrazňuje Lukáš Němec, ředitel divize podnikání a inovací poradenské společnosti Raven EU Advisory.
Žadatelům se tak otevírá přístup k další pořádné injekci z bruselské pokladničky. Jenže čas běží a u některých výzev je hranice pro podání registrační žádosti stanovena už na konec května. A protože příprava solidního projektu zabere hodně času, měly by povánoční ospalost nahradit činorodé přípravy.
Přestěhujte se do nového, Brusel to platí
Není snad podnikatel, který by bez povšimnutí přešel program s jednoduchým názvem Nemovitosti. Nakonec, kdo by například nechtěl proměnit svou postarší výrobní halu v její blýskavou a moderní nástupkyni, to vše za evropské peníze?
Nejen tuto možnost nabízí operační program Nemovitosti, určený především pro oblast zpracovatelského průmyslu. Dotace si z něj najdou cestu třeba k projektům přípravy a zkvalitňování podnikatelských zón, ať už zbrusu nových, nebo už fungujících. Ty navíc může podnikatel po dostavění i pronajímat, maximálně ale po tři až pět let od dostavění a jen do 25 procent jejich celkové plochy.
Ruce si mohou zamnout i majitelé zanedbaných budov, které ve stávajícím stavu nelze efektivně využívat. Zmiňovaný program totiž podporuje buď jejich rekonstrukci, nebo odstranění a výstavbu nových. To ale pochopitelně pouze v případě, že znalecký posudek prokáže, že je tato druhá varianta levnější než pouhá oprava. Tak jako tak ale mají šanci pouze nemovitosti s plochou nad 500 metrů čtverečních, vyvažuje to však možnost v rámci oprav navýšit původní podlahovou plochu až o 100 procent. Samozřejmě opět s příslušnou dotací.
Velmi slibně vypadá i možnost výstavby objektu určeného k pronájmu. Ten musí mít rozlohu minimálně 500 metrů čtverečních, na pronájem je možné z něj využívat až 75 procent plochy, a to na dobu maximálně pěti let.
Lákavě vypadající nabídkový lístek pak uzavírá ještě kolonka vyhrazená podpoře zpracování projektové dokumentace. Samotnou stavbu nemovitostí, vycházejících z dotovaných materiálů, je potom nutné začít nejpozději dva roky po získání podpory. „Je ovšem škoda, že tento jinak výborný program kazí řada slabých míst. Například zmiňované úpravy podnikatelských zón. S touto podporou kalkulovaly především obce, které tak chtěly přilákat investory. Nakonec je ale tato možnost municipalitám upřena. A naopak, podpora nájemních objektů je zase určena pouze jen krajům a obcím, čímž utrpí ránu volný trh s nemovitostmi. Ministerstvo průmyslu a obchodu tím totiž řeklo výrazné ne! všem podnikatelům, kteří by se chtěli chovat jako developeři,“ konstatuje Němec.
Neplaťte vzdělání ze svého
Reparát si ministerstvo průmyslu a obchodu hodlá udělat v případě dalšího programu, takzvaných Školicích středisek. Ten totiž v minulosti patřil k outsiderům celého dotačního systému. Čerpání peněz kulhalo na obě nohy a ministerstvo proto muselo své požadavky v řadě bodů upravit.
V současné podobě tak celý program cílí především na podporu budování infrastruktury určené pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů ve firmách. V praxi to znamená, že na peníze dosáhnou projekty výstavby, pořízení, rekonstrukce a modernizace prostor určených pro firemní vzdělávání, různé kurzy a školení. Podnikatelé také ušetří prostředky při vybavování těchto prostor učebními pomůckami a různým souvisejícím technickým vybavením.
„Při programech tohoto typu je pochopitelně nejdůležitější sledovat, jaké výdaje jsou do dotací zahrnuty. V tomto případě se za způsobilé výdaje počítá dlouhodobý hmotný majetek, což v omezené míře zahrnuje i pozemky a jejich úpravy. Dotovány budou i nákupy, rekonstrukce či jiné úpravy staveb. A z drobnějších záležitostí se podpora týká například učebních strojů, hardwaru a všemožného nezbytného zařízení a vybavení,“ vypočítává jednotlivé položky Němec.
Vstupte do jednadvacátého století
Za velkou neznámou současné vlny výzev jde určitě označit program Informační a komunikační technologie (ICT) a strategické služby, který startuje poprvé a nejsou s ním tedy žádné zkušenosti. „Už podle názvu je ale zjevné, oč zde půjde. Podpory se dočkají projekty výzkumu v oblasti informačních technologií, tvorby nových aplikací a řešení nebo vývoje softwaru. Dotaci dostanou i nápady zaměřené na technologickou podporu center sdílených služeb nebo center zákaznické podpory,“ uvádí příklady využití tohoto programu Němec.
Na rozdíl od programu ICT v podnicích, kterému jsme se podrobně věnovali v Profitu č. 27/2007, je nový nástroj určen hlavně společnostem, které tyto inovativní produkty nabízejí, nikoliv kupují. V praxi by tak mohl být podpořen například podnik, vyvíjející nový software. V rámci podaného projektu by totiž mohl dostat část prostředků nezbytných pro koupi potřebného hardware nebo staveb.
„Zajímavou možností může být i dotace na nová pracovní místa, která budou sponzorována ve výši dvouroční superhrubé mzdy. Tuto podporu však není možné kombinovat s dotacemi na nákup majetku, vždy jde pouze o jednu z možností,“ upozorňuje mluvčí agentury CzechInvest Lucie Králová.
Chraňte si nápady
Jen málokterý podnikatel vyvíjí novou technologii či výrobek jen proto, aby jej do půl roku zkopírovala polovina jeho české konkurence a pár dalších firem ze zahraničí. Na druhou stranu, poplatky za patentová práva, ochranné známky či užitné a průmyslové vzory mohou být mnohdy těžko řešitelným problémem, obzvláště v případě více zemí najednou.
Silnou zbraní by se v tomto boji za ochranu duševního vlastnictví měl do budoucna stát program Inovace, respektive jeho část s názvem Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví. Ten bude na všechny zmíněné příklady přispívat z unijní kasy, snížit by měl navíc i náklady na patentové zástupce, správní poplatky a potřebné překlady.
Ještě než se ale případní zájemci vrhnou do psaní žádostí, musí zvážit především to, kde všude hodlají svá práva chránit. Program totiž sice podporuje získávání patentů a užitných vzorů v Česku i mimo jeho území, u průmyslových vzorů a ochranných známek se však dotace týká výhradně zahraničí.
Specialisté z agentury CzechInvest, kteří mají administraci celého programu na starost, navíc dodávají několik důležitých rad. V prvé řadě, podporu nelze získat na udržovací poplatky - ty nejsou považovány za způsobilé výdaje. A za druhé, před podáním přihlášky u příslušného úřadu průmyslového vlastnictví je potřeba podat nejprve registrační žádost do aplikace eAccount. Až poté se totiž výdaje považují za uznatelné pro výpočet dotace.
Posledním zástupcem startujícím dotační vlny je program Potenciál II. Ten byl poprvé vyhlášen už v průběhu loňského roku, věnovali jsme se mu například v čísle 18/2007. Tato v pořadí druhá výzva především rozšiřuje záběr možných žadatelů o velké podniky, zároveň ale omezuje počet žádostí na pouze jednu pro každou společnost.
Obecně podnikatelé v tomto programu naleznou podporu pro zavedení nebo rozšiřování svých výzkumných a inovačních kapacit, peníze potečou i na vývoj výrobků a technologií, na nákup potřebného softwaru nebo na zakoupení budov či strojů potřebných na tento vývoj. Stále však přetrvává podmínka využitelnosti výsledného produktu v reálné výrobě.
