Podle Evropské komise je ziskovost solárního byznysu v Česku adekvátní. Výnosnost fotovoltaických elektráren z let solárního boomu totiž vychází na 6,3 až 8,4 procenta ročně, což podle bruselských úředníků odpovídá ziskovosti podnikání v oboru obnovitelných zdrojů v Česku i jinde v Evropě.
„Míra návratnosti investovaných peněz je srovnatelná s návratností, kterou již dříve komise akceptovala jako odůvodněnou v případě schémat podpory obnovitelných zdrojů v jiných evropských zemích,“ uvádí se v rozhodnutí podepsaném eurokomisařkou pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerovou.
Původně sice majitelé solárních parků uvedených do provozu v letech 2009 a 2010 měli vydělávat více, ale nadměrné zisky jim odčerpala srážková daň zavedená vládou Petra Nečase. Dnes se srážková daň týká už jen fotovoltaik spuštěných v roce 2010.
Podpora obnovitelných zdrojů Angely Merkelové se dostává pod tlak. Čtěte:
Německá kocovina ze zeleného boomu: spoléhat na slunce a vítr nelze
Z výsledného rozhodnutí nebudou mít radost solárníci, kteří v minulosti napadli srážkovou daň u soudu. Evropská komise totiž ve svém rozhodnutí o souladu českých dotačních schémat s unijním právem z loňského listopadu - avšak zveřejněným až letos na konci ledna - potvrdila oprávněnost tohoto zásahu.
Jako nejziskovější z celého „zeleného byznysu“ v Česku vycházejí bioplynové stanice, které mohou majiteli vynášet až 10,6 procenta za rok. V jejich případě totiž často docházelo k souběhu dvou typů dotací - provozní a investiční. Evropská komise dala české vládě právo k zásahu, pokud posoudí výši podpory jako nadměrnou. Kontrola, zda nedošlo k takzvané překompenzaci, se má konat po deseti letech provozu elektrárny.
Přijde ochlazení? Přečtěte si o jedné netradiční vědecké teorii: