Téměř celé lidstvo dýchá vzduch, který překračuje mezinárodně stanovené limity. Podle dubnového reportu Světové zdravotnické organizace (WHO), který vycházel z analýzy šesti tisíc měst a 117 zemí, je škodlivými prvky momentálně ohroženo 99 procent populace žijící ve zkoumaných oblastech, typicky městských zástavbách. Právě tam bývají obyvatelé vystaveni velkému množství prachových částic a oxidu dusičitému. Velkou zásluhu mají na zvyšující se koncentraci emisí ve vzduchu také fosilní paliva.
V tuzemsku se kvalita ovzduší za poslední roky postupně zlepšuje, což koneckonců dokazuje i Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle jeho dat byla koncentrace znečišťujících látek vloni druhá nejnižší za posledních deset let.
Tato čísla je ale třeba brát s nadhledem. Kvalita vzduchu se totiž liší v závislosti na lokalitě. Nejhůře jsou na tom města a souměstí se silným zastoupením průmyslových zón, například v Moravskoslezském kraji. Pokud jde o emise oxidu uhličitého, zhruba 70 procent jich vzniká právě v těchto oblastech.
„Český hydrometeorologický ústav měří pouze plošně, nikoli v hyperlokálním měřítku. Z toho důvodu není možné určit, jakou kvalitu ovzduší máme například v nejbližším okolí našeho domova,“ vysvětluje Adam Hamrozi. Společně se svým týmem v ostravském startupu Perfect-Air proto vyvinul senzor, který uvedené údaje dokáže měřit v reálném čase, díky čemuž je schopen zjistit přesné zastoupení jednotlivých složek.
Měření s geometrickou přesností
Perfect-Air funguje tak, že údaje z původních stanic jsou kalibrovány na základě dat z družic a dalších světových zdrojů. Celý systém pak pracuje v závislosti na unikátním algoritmu, který využívá prvků umělé inteligence. A díky hyperlokálnosti nabízí česká firma poměrně specifické řešení. Málokterá zařízení totiž monitorují pevné částice PM2,5 a PM10 s takovou geografickou přesností. Kromě toho dokáží stanice měřit rovněž tlak, vlhkost a teplo.
Zásluhou nového typu měřicího zařízení, na němž společnost momentálně pracuje, by do budoucna neměl být problém určit ve vzduchu ani podíl oxidu dusičitého (NO2), uhelnatého (CO) či siřičitého (SO2) nebo třeba ozonu (O3) a benzenu (C6H6). Na zaznamenaných hodnotách bude rovněž patrný výskyt pylů a požárů, ale i hustota dopravy.
„Díky technologiím, které přinášíme, dokážeme lidem vysvětlit a demonstrovat dopady znečištěného ovzduší na zdraví a zároveň jim dáváme možnost díky naší webové nebo mobilní aplikaci zvýšit kvalitu života,“ popisuje Martin Malčík, zakladatel společnosti Perfect-Air.
V současnosti na technologie startupu spoléhají třeba školy, firmy, výzkumné týmy a zároveň i obce a města. Zájem o chytrou stanici mají také zdravotnické organizace či třeba vývojáři IoT a jiných chytrých zařízení, typicky těch pro automatické otevírání oken. Nápomocné jsou rovněž lidem s respiračními problémy, kteří se díky hyperlokálnímu zmapování aktuálního stavu ovzduší mohou vyhnout nebezpečným oblastem, naplánovat si ideální čas na procházku, anebo zjistit, kdy je dobré vyvětrat domácnost a předejít tak řadě zdravotních problémů. Zvýšenému riziku onemocnění plic ostatně podle WHO čelí už každý člověk na světě.