Jaký dopad bude mít vlna nových regulací na český bankovní sektor? O jakých opatřeních se aktuálně diskutuje na úrovni Evropské unie a jak vhodná jsou pro tuzemské finanční instituce? O tom všem diskutovali hosté konference Bankovní regulace - ochrana ekonomiky i spotřebitelů, nebo brzda vývoje? Akci pořádal týdeník Euro v pražském hotelu Augustine.
Podle viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla vynikají v současné debatě o regulacích především dvě opatření. První nese zkratku MREL a skrývá se pod ním zpřísnění požadavků na kapitálové vybavení bank. Jak vysvětlila náměstkyně ministra financí Lenka Jurošková, pro banky by to znamenalo držet výrazně vyšší množství dluhových a kapitálových nástrojů, které by sloužily k případné absorpci ztrát a následné rekapitalizaci, než dnes. Problém opatření MREL je totiž v tom, že je nastavené na podmínky platné v řadě zemí EU, kde není bankovní sektor zdravý.
„Toto pravidlo mechanicky aplikované na české instituce, které jsou ve zcela jiné kondici, by přinášelo absurdní výsledky,“ říká Hampl.
Banky v Česku jsou totiž dobře kapitálově vybavené, zdravé, finanční krize je téměř nezasáhla. „Původní návrh by znamenal, že v našem finančním sektoru bychom museli kapitálové požadavky buď zdvojnásobit, nebo ve výši stávajícího kapitálu vytvořit ještě jeden takto velký objem závazků, které by jednotlivé finanční instituce musely ,udat‘ na trhu v podobě podřízených dluhopisů nebo jiných instrumentů tak, aby tyto závazky byly konvertovatelné na kapitál,“ popisuje viceguvernér centrální banky. Pro banky na českém trhu by to přitom znamenalo vytvořit minimálně 150 miliard korun dodatečného kapitálu. Společně s několika dalšími státy EU tak tuzemsko vyjednává, aby při uplatňování pravidla MREL bylo možné vzít v úvahu lokální specifika.
Banky a vládní dluhopisy
Druhým klíčovým tématem letošního roku je pak podle Hampla aplikace přísnějších pravidel pro nakupování státního dluhu ze strany bank, pro což zatím neplatí tak striktní regule jako pro poskytování úvěrů velkým klientům. EU nicméně zvažuje to, že by se na expozici bank vůči vládnímu dluhu aplikovalo stejné pravidlo jako na expozici vůči soukromému dlužníkovi. To znamená, že by ve vládních dluhopisech mohly banky držet maximálně 25 procent z objemu dluhu, který trhu poskytují. Pro země mimo eurozónu, které nemají jednoduchou možnost vytvářet mixovaná portfolia dluhopisů různých vlád v rámci EU, by to představovalo problém.
„Kdybychom striktní limit 25 procent aplikovali na celý sektor, tak by to znamenalo, že z 650 miliard korun, které drží české banky ve vládních dluhopisech, by se do limitu vešlo jen za zhruba 100 miliard. Vše ostatní by bylo nutné například vyprodat,“ varuje Hampl. I u tohoto návrhu je tak podle něj nezbytné brát v úvahu konkrétní podobu trhu dané země.
Neznámý dopad regulací
Předsedkyně komise pro bankovní regulaci České bankovní asociace Monika Laušmanová na konferenci varovala, že kombinovaný efekt všech regulací není vůbec přesně znám, a přesto by měl významný dopad do struktury bilancí bank, na jejich obchodní model i celkové tržní prostředí. Konečný efekt může být zcela opačný, tedy že přísnější regulace naopak zvýší rizikovost českého bankovního sektoru. „Současná bankovní regulace je velmi rozsáhlá a komplexní, a to jak co do počtu předpisů, tak i jejich podrobnosti,“ doplňuje ředitel úseku právních služeb České spořitelny Petr Liška. Příkladem je ochrana spotřebitele. Vedle pozitiv přináší i řadu negativních důsledků. Banky musejí upravovat systémy a vnitřní procesy, což jim přináší vyšší náklady. Spotřebitelé jsou na druhé straně zahlceni informacemi a vyšší administrativní zátěží.
Na konferenci zaznělo i téma bankovní daně a jejích možných negativních dopadů na českou ekonomiku s poukázáním na problémy s jejím zaváděním v jiných evropských zemích. V souvislosti s chystanou přísnější regulací nebankovních poskytovatelů úvěrů diskutující upozornili na nebezpečí vzniku šedé a zřejmě i černé zóny na trhu, která by fungovala zcela mimo kontrolu regulatorních orgánů.
Hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová upozornila na další vysoce aktuální téma, a sice záporné úrokové sazby, které považuje za nevyzkoušený a nebezpečný experiment. Na konferenci promluvili o bankovních regulacích a tuzemských finančních institucích také profesor Univerzity Karlovy Michal Mejstřík, ředitel odboru legislativy Hospodářské komory ČR Ladislav Minčič a Lukáš Bajgar z poradenské společnosti KPMG. l
Další regulace by pro banky na českém trhu znamenala vytvořit minimálně 150 miliard korun dodatečného kapitálu.
O autorovi| Markéta Žižková * zizkova@mf.cz
