Největší sociální síť světa se chystá k bombastickému vstupu na burzu. Jen aby výsledkem nebyla rána z prasklé bubliny
Pátek osmnáctého května má nastat jedna z největších událostí burzovního světa za několik posledních let. Sociální síť Facebook se ten den chystá „nasdílet“ prostřednictvím newyorské burzy více než 337 milionů akcií v cenovém rozpětí od 28 do 35 dolarů, což by společnosti mohlo vynést až 13,6 miliardy dolarů.
Bude to největší technologický primární úpis akcií od roku 2004, kdy si IPO užil internetový gigant Google. Vyplní se tak dlouhá očekávání laiků i odborníků a na burzu vnikne notoricky tajnůstkářská firma, jejíž služby využívá přes 900 milionů lidí. Zhruba třicítka bank vedená investičními domy, jako je Morgan Stanley, J.P. Morgan Chase a Goldman Sachs, zase očekává, že si pomocí s primárním úpisem akcií přilepší minimálně na reputaci a možnosti oslovit další klienty, ač jejich výdělky na poplatcích budou jenom zhruba jednoprocentní.
Skeptický Buffett
Už srovnání Facebooku s Googlem ale přináší otazník, který mnoha odborníkům brání stisknout pomyslné tlačítko „to se mi líbí“. Google svým debutem na burze nasadil vlastní tržní kapitalizaci na 23 miliard dolarů, Facebook by sám sebe rád ohodnotil na 96 miliard dolarů. Zatímco Google ale od svého primárního úpisu zvýšil tržní kapitalizaci k hranici blížící se 200 miliardám dolarů, v případě Facebooku není podobný růst vůbec jistý.
Zakladatel a středobod sociální sítě Mark Zuckerberg, kterému i po prodeji akcií zůstane většinový podíl ve společnosti, proto se svým manažerským týmem nedávno odstartoval roadshow, při níž se snaží investory přesvědčit. Ne každého ale zmámili, a to nejen proto, že Zuckerberg vyrážel mezi bankéře a další zájemce v mikině s kapucou místo saka. Například uznávaný investorský „věštec z Omahy“ Warren Buffett ani tentokrát nezměnil své přesvědčení neinvestovat do informačních technologií a na výroční valné hromadě svého impéria Berkshire Hathaway vyloučil koupi akcií Facebooku, ale i firem, jako je Apple nebo Google.
„Neinvestuji do něčeho, čemu nerozumím, a Facebooku ani rozumět nechci,“ nešetřil sociální síť Buffettův partner Charlie Munger.
A nejsou to pouze konzervativci mezi investory, kteří před vstupem Facebooku na burzu váhají. Objevují se úvahy o tom, zda se sociální síti podaří udržet si růst uživatelů, který by letos měl dosáhnout jedné miliardy, i v dalších letech. Nadšení nevzbuzují ani výsledky společnosti, s nimiž se musela poprvé pochlubit právě před vstupem na burzu. Během prvního čtvrtletí sice Facebooku vzrostly příjmy o 45 procent na 1,06 miliardy dolarů, zisk se ale meziročně snížil o dvanáct procent na 205 milionů dolarů. Pokles je zdůvodňován vysokými výdaji na agresivní expanzi firmy – například nedávný nákup společnosti Instagram, jež stojí za stejnojmennou aplikací pro sdílení fotografií, za miliardu dolarů. Další „ale“ vyvstává ze srovnání výsledků s očekávanou cenou akcií.
„Znepokojuje mě to přílišné nadšení, které by mohlo rychle vynést cenu akcií příliš vysoko. Vypadá to, že Facebook bude prodávat za čtyřiadvacetinásobek příjmů, pro srovnání Google prodává akcie v hodnotě pěti až šestinásobku příjmů,“ cituje televize CNBC Alana Patricofa, zakladatele a ředitele investorské společnosti Greycroft, která patřila mezi první investory vstupující do společností AOL nebo Apple.
Nezralá reklama
Podle některých analytiků se investorům před nákupem akcií Facebooku vyplatí počkat na splasknutí prvotní bubliny. Facebook totiž musí ukázat, že se mu podaří dál vydělávat na reklamách, které stojí za více než osmdesáti procenty tržeb.
Podle dvou studií využití reklamního prostoru, které cituje list Financial Times, má sociální síť naději, obě analýzy však zmiňují také rizika. Marketingová společnost Marin Software, jejímž prostřednictvím společnosti na síti utratí více než 100 milionů, poukázala na to, že cena za kliknutí na „prémiové“ reklamy vzrostla o 26 procent. Současně ovšem upozaděné standardní reklamy, jež se objevují stranou ostatních aktivit uživatelů a jsou stále zodpovědné za většinu příjmů Facebooku, vynesly o stejné procento méně. Společnost TGB Digital, přes kterou na Facebooku inzeruje 235 firem ze 190 zemí, pak uvedla, že během prvního letošního čtvrtletí klesla četnost prokliků o šest procent.
Řada inzerentů si tak není jistá, nakolik je jejich reklama na Facebooku efektivní. Sociální síť, jejíž vedení odedávna prohlašuje, že jejím cílem není vydělávat, ale propojovat lidi, totiž spíše než na klasické reklamy sází na budování vztahu lidí ke značkám nebo konkrétním produktům. Některé společnosti tak váhají, zda se více nevyplatí sázka na tradičnější reklamy, než je Facebookem prosazovaná sociální strategie.
„Facebook představuje nový přístup a vyžaduje čas, než se úplně vyvine. Je jisté, že budou nové postupy fungovat? Ne. Ale dejte tomu šanci,“ myslí si Rebecca Liebová, analytička výzkumné společnosti Altimeter Group. Ne každý, je ale tak shovívavý. List Financial Times například cituje také nejmenovaného vysoce postaveného manažera jedné z významných reklamních společností, kterého odrazuje přístup Zuckerbergových zaměstnanců. „Zástupci Facebooku mají podobný přístup jako Yahoo na konci 90. let, kdy pomalu nevstali z postele kvůli méně než milionu. Tihle mladíci vymýšlejí všelijaké nové formáty a diktují si podmínky,“ říká.
Důraz na mobily
Facebook se nyní snaží rozptýlit také další z obav investorů. Kromě reklamy musí být aktivnější i v oblasti mobilních technologií. Ne nadarmo po mítincích s investory v New Yorku a Bostonu doplnila společnost pár odstavců právě k mobilní strategii, kde nyní více zdůrazňuje potenciál pro růst právě v reklamách určených pro zařízení, jako jsou smartphony a tablety. Facebook se rovněž odhodlal ke spuštění vlastního obchodu s aplikacemi App Center, kde mají být k dispozici programy běžící na této sociální síti, včetně populárních her, jež firmě také vylepšují příjmy. Zuckerbergův tým, ať už v mikině nebo v saku, by se měl chytit příležitosti, kterou jejich IPO nabízí, aby se po opadnutí prvotního zájmu nedočkal propadu akcií tak, jak se to stalo například dříve populárnímu slevovému serveru Groupon nebo internetovému rádiu Pandora. Jejich akcie se totiž prodávají za cenu o 48, respektive 41 procent nižší, než s jakou tyto firmy nastoupily na burzu.
