Až tři čtvrtiny velkých rakouských firem ovládají soukromé nadace
Soukromé nadace ovládají dvě třetiny až tři čtvrtiny velkých rakouských firem a jejich majetek se odhaduje na čtyřicet miliard euro. Ne, že by Rakušané tolik dali na dobročinnost. Reforma zákona o nadacích v roce 1993 jim ovšem umožnila zakládat nadace za jakýmkoliv účelem, který určí jejich zřizovatel. Například i ve prospěch soukromých osob včetně dědiců zřizovatele. Vložení majetku do nadace navíc brání dědickým sporům a roztříštění rodinného majetku děděním, kromě toho rakouské soukromé nadace mají i zajímavé daňové výhody (viz Souvislosti). I proto jich od zmíněné reformy vzniklo téměř tři tisíce, zatímco akciových společností bylo ve stejném období v Rakousku založeno skoro o tisícovku méně. Nicméně v nadacích mají hlavní slovo spíše právníci než ekonomové, a tak rakouská média varují, že nadace představují časovanou bombu pro rakouské hospodářství. Existuje totiž obava, že převaha byrokratů nad ekonomy ve správních radách soukromých nadací může způsobit zpomalení až zastavení rozvoje řady rakouských firem. A tento problém se netýká jen Rakouska – firmy, ve kterých vlastní tamní soukromé nadace významný či většinový podíl, působí v mnoha dalších zemích. Jako příklad jmenujme některé společnosti činné i na českém trhu jako je Erste Bank (zde je největším akcionářem nadace Erste österreichische Spar-Casse Privatstiftung), Kika, Strabag, Swarovski či známý výrobce lanovek Doppelmayr.
NEUPRAVENÉ NÁSLEDNICTVÍ
Proč jsou vlastně rakouské soukromé nadace tak problematické? Jejich zakladatelé se totiž často příliš nezamýšleli nad konstrukcí fungování nadace, která by zajistila optimální vedení příslušné firmy. Nejčastěji chybí jasná ustanovení určující zapojení potomků zakladatele nadace. „Dosud většinu nadací řídí jejich zřizovatelé, kdo ale převezme iniciativu, až tu nebudou?“ ptá se v rakouském týdeníku Format poradce pro fúze a akvizice společnosti MP Corporate Finance Wolfgang Quantschnigg. Obava je to opodstatněná – třetina zřizovatelů soukromých nadací je starší šedesáti let. Například největšímu rakouskému dobrodinci (viz Tabulka), realitnímu magnátovi Karlu Wlaschekovi (zakladatel maloobchodního řetězce Billa ovládající nadaci s majetkem 3,5 miliardy eur), letos bude 91 let.
Nabízí se tedy otázka, co nastane po odchodu zřizovatele nadace. Po něm má hlavní slovo správní rada, jejíž schopnost činit závažná ekonomická rozhodnutí však mnozí zpochybňují. Tyto orgány jsou totiž většinou složeny z právníků, daňových poradců a soudních znalců. Navíc rakouský zákon o nadacích předpokládá, že jejich správní rady budou se svěřenými prostředky nakládat hospodárně. A to není zrovna výzva k podnikatelskému chování, jež občas vyžaduje i riskantní rozhodnutí. I proto již někteří zakladatelé rakouských soukromých nadací začali jednat. „Spoluzřizovatelkami nadace jsem ustanovil své dvě dcery. Také jsem do správní rady jmenoval dva podnikatele,“ sdělil například týdeníku Format šéf společnosti Berndorf Norbert Zimmermann, který majetek vložil do nadace Gloriet Privatstiftung (Berndorf je skupina firem vyrábějících bazény, technologické celky a další produkty; tržby skupiny v roce 2006 přesáhly 217 milionů eur, pozn. redakce).
POLOVIČATÁ ŘEŠENÍ
Získávání kvalifikovaných manažerů do správních rad nadací ovšem není vůbec jednoduchá záležitost. Dle informačního fóra k soukromým nadacím zřízeným rakouskou Constantia Privatbank působí v jejich správních radách asi čtyři tisíce zástupců svobodných povolání (tedy zmíněných právníků a daňových poradců), ale jen stovka manažerů a podnikatelů. Jedním z důvodů jsou nízké odměny členů těchto statutárních orgánů, dalším jejich zřetelné zaneprázdnění – nejčinorodější zástupce ve správní radě Christian Grave současně vykonává 53 mandátů a rozhodně není výjimkou (viz Tabulka). I proto na fóru Constantia Privatbank najdeme nadační burzu, jež pomáhá s hledáním manažerských členů správních rad. Jiným řešením, k němuž zakladatelé soukromých nadací často přistupují, je vytvoření holdingu stojícího mezi nadací a samotnou firmou. Strategická rozhodnutí potom vznikají na úrovni holdingu, v jehož vedení nejčastěji působí odborníci a členové rodiny zřizovatele. Úloha nadace se potom omezuje jen na výběr a dozor členů holdingu. Holdingovou konstrukci v Rakousku používá asi polovina soukromých nadací. Další oblíbenou variantou je vytvoření dodatečných orgánů jako je poradní sbor, kam opět nejčastěji míří rodinní příslušníci zřizovatele nadace.
Vzato do důsledků ale žádná z těchto variant neřeší zásadní problém soukromých nadací. Členové jejich správních rad totiž dále zůstávají zodpovědní za výběr členů veškerých dalších orgánů a zásadní strategická rozhodnutí by měla padat na vlastnické úrovni, tedy opět ve správní radě.
ZAKLADATELSKÁ NEJISTOTA
Kritika se také snáší na zakladatele nadací, kteří ve svých zřizovacích listinách často naprosto opomněli stanovit způsob dalšího vedení svěřené společnosti. V případě, že takové ustanovení chybí, tak směřování podniku určuje právě správní rada a ta nesmí podstupovat žádné riziko. Vytvoření soukromých nadací se může některým jejich zřizovatelům i vymstít, jak ukazuje případ zakladatele společnosti Doppelmayr - pětaosmdesátiletého Artura Doppelmayra. Ten svůj majetek vložil do nadace a v roce 2001 byl – mimo jiné také soudním rozhodnutím a za pomoci syna Michaela – proti své vůli odvolán z čela dozorčí rady společnosti Doppelmayr. Takové situaci se ostatní zakladatelé nadací snaží předcházet. Například zmíněný Karl Wlaschek stihl za posledních patnáct let již sedmnáctkrát změnit zřizovací listinu vlastní nadace. Posledním nedávným krokem byla kompletní výměna správní rady nadace. Ta předchozí přitom vydržela pouze jeden a půl roku.
ZLATÁ KLEC
Počátkem června se začaly v rakouském parlamentu projednávat legislativní změny týkající se fungování soukromých nadací. Vládní návrh počítá s tím, že od 1. srpna se přestanou platit dědické a darovací daně, což by zároveň znamenalo zrušení pětiprocentní daně vybírané z vkladu majetku do nadace. Tomu ale chtějí rakouští zákonodárci zabránit a připravili novou právní úpravu, která měla pětiprocentní sazbu za věnování majetku do nadace zachovat. Zřizovatelé soukromých nadací protestovali a tak se nejsilnější rakouské strany SPÖ a ÖVP dohodly na kompromisu – daň z vkladu majetku do nadace se sníží z pěti na dvě a půl procenta. Přitom ve hře byl i návrh na vrácení části již zaplacené daně z vkladu majetku do nadace. Úprava, deníkem Die Presse nazvaná „Daňový dárek pro tři tisíce boháčů“, která měla rakouský rozpočet přijít na asi 400 milionů euro, však nakonec neprošla.
Nové podoby dozná vyjímání majetku z nadace. Majetek vložený po 31. červenci 2008 zdanění nepodléhá. Naopak při vyjímaní majetku vloženého před tímto datem bude daňová sazba činit 25 procent. A proto rakouští zakladatelé nadací mluví o zlatých klecích, daňové pasti či pasti na myši.
Rakouské nadace však zatím svoji přitažlivost očividně neztrácejí – počátkem června rakouský týdeník Format informoval, že manželka moskevského starosty Jurije Lužkova Jelena Baturinová, která je s odhadovaným majetkem asi sedm miliard dolarů nejbohatší ženou Ruska, založila v březnu ve Vídni soukromou nadaci Beneco, jež bude řídit veškerá zahraniční aktiva koncernu Baturinové Inteco. Navíc někdejší rakouský kancléř Wolfgang Schüssel v komentáři pro Die Presse z 11. června odhadoval, že asi třetina majetku rakouských nadací pochází ze zahraničí a že díky daňovému zvýhodnění nadací do Rakouska zamířilo asi devět a půl tisíce firem z Německa, Itálie a Švýcarska, což zajistilo vznik 400 tisíc pracovním míst.
TABULKA
Sedí na mnoha křeslech
Nejzaměstnanější členové správních rad rakouských nadací
Jméno* Počet mandátů
Christian Grave 53
Alexander Hasch 30
Günter Cerha 26
Karl Pistolnik 25
Rudolf Fries 23
Robert Briem 23
Norbert Nagele 22
Christoph Szep 22
Erich Gibel 22
Wolfgang Zronek 17
Pramen: Format
TABULKA
Spravují miliardy
Největší rakouští zakladatelé nadací
Jméno Majetek (v milionech eur)
Karl Wlaschek Privatstiftung 3500
Michael Kaufmann (Frapag) 1300
H.P. Haselsteiner (Strabag) 1300
Rodina Turnauer (Constantia) 1000
Rodina Pappas (prodej automobilů) 800
Gerald Schweighofer (dřevovýroba) 500
Wolfgang Leitner (Andritz) 500
T. Prinzhorn (W. Hamburger) 500
G. Langes-Swarovski 500
Rodina Leiner (Kika, Leiner) 500
Poznámka: v závorce je uvedena oblast podnikání či společnost, ve které zakladatel nadace drží majetkový podíl, který však nemusí být vždy ve výši 100 procent
Pramen: Format
BOX
Soukromá, nebo veřejně prospěšná?
V Rakousku existují dva hlavní typy nadací: veřejně prospěšné nadace, na něž se vztahuje zákon o federálních nadacích a fondech roku 1974, a soukromé nadace upravené zákonem o soukromých nadacích z roku 1993. Ten reguluje vedle spolkových a zemských nadací, pro které je stanovena zákonná podmínka obecné prospěšnosti, také nadace sloužící soukromým účelům. Soukromé nadace mohou sledovat jak obecně prospěšný, tak i soukromý účel. V důsledku těchto legislativních změn se v Rakousku věnuje jen asi deset procent nadací dobročinnosti a naopak zbylých devadesát procent tvoří soukromé nadace, jež se jeví spíše jako investiční fondy. Podle zákona je nadace právnickou osobou, které je zakladatelem věnován majetek a jeho užitky je povoleno použít ke správě a sledování účelů, jež zakladatel nadace předem stanoví. Tyto účely jsou sice ve většině zemí omezeny na dobročinnost, ale v Rakousku takové omezení neplatí. Platným účelem je tedy i prospěch soukromých osob včetně dědiců zakladatele nadace. Nadace má právní subjektivitu a své sídlo musí mít v Rakousku. Od roku 1993 je poměrně jednoduché vytvořit soukromou nadaci. Zakládá se formou notářského zápisu a formálně začíná existovat, respektive vzniká zápisem do rakouského registru firem. Název rakouské soukromé nadace musí obsahovat slovo „Privatstiftung“ (soukromá nadace).
SOUVISLOSTI
Výhody rakouských soukromých nadací
- Ochrana rodinného majetku před roztříštěním děděním
- Obrana před dědickými spory
- Zajištění členů rodiny a dalších osob
- Svobodná volba příjemců výnosů nadace
- Řešení v případě absence potomků
- Zajištění nakládání s majetkem v souladu s přáním zakladatele nadace
- Daňové výhody (konečné zdanění namísto dědické a darovací daně, osvobození od daní určitých investic, zdaňování jen části přírůstku majetku a další)
Pramen: Schoellerbank
SITUACE
Složení majetku rakouských soukromých nadací
- 50 procent: podíly ve společnostech
- 25 procent: cenné papíry (vklady, akcie, fondy)
- 25 procent: nemovitosti
Pramen: Schoellerbank
