Na jednání vlády panovala tehdy zvláštní atmosféra. Bylo pár týdnů poté, kdy premiér Bohuslav Sobotka odvolal ministra financí Andreje Babiše a na klíčovém bodě jednání, o němž bude řeč, se vládní koalice „štípla“. Ministři měli rozhodovat, jak vyřešit situaci, že Česko nemá naplněný stav nouzových zásob pohonných hmot. Rébus, zda jako doplnění nakoupit ropu, nebo rovnou benzin a naftu, nevyřešili. A situace trvá dodnes. Zanedlouho ji bude vláda řešit znovu a v pozadí se rýsuje byznys za desítky miliard korun v režii Babišova kabinetu.
Ruce dole
Pro pochopení situace je třeba rozvinout onu scénu z pondělí 26. června minulého roku. Ač to není zvykem, premiér Sobotka dává hlasovat jmenovitě. Nejprve o nákupu ropy. Ministři za ANO nezvedli ruku ani proti, ani pro. Poté se hlasuje o nákupu nafty a benzinu. Ministři za ANO opět ruku nezvedli, a vláda tak nerozhodla o ničem. „Česko má mít podle zákona nouzové zásoby ropy na minimálně 90 dnů.
Vláda to chtěla zajistit, ale ministři za ANO to zablokovali,“ glosoval po jednání premiér Sobotka.
Logických důvodů, proč nakoupit ropu, existuje několik. Důvod k nákupu nafty a benzinu je oproti tomu jen jeden a ANO možná už tehdy tušilo, že by rozhodnutí chtělo odsunout až do dnešních dnů, kdy bude mít situaci pod kontrolou.
Menu ropa
Proč koupit ropu? Je to levnější. Kvůli podezřelým obchodům bývalého vedení Státní správy hmotných rezerv (SSHR) je v areálu státní společnosti Mero ČR v Nelahozevsi pro ropu volná kapacita.
Ač nevyužitá, SSHR za ni platí zhruba 48 milionů ročně. Mimochodem za dodatek smlouvy s firmou Viktoriagruppe, které kapacita patřila původně, je bývalý šéf SSHR Ondrej Páleník obžalován a škoda, kterou měl způsobit, každý měsíc narůstá s tím, jak jsou nádrže stále nenaplněné.
Pokud by stát ropu nakoupil, nemusel by navyšovat peníze za její uskladnění, protože je už platí. Samozřejmě, bylo by to i malé plus do kauzy Ondreje Páleníka, ale to už je jiný příběh.
Pro Mero samotné je samozřejmě 48 milionů ročně vítaný příspěvek do rozpočtu. Podle mluvčí Radomíry Doležalové 27 procent celkových tržeb Mera zajišťuje právě Správa rezerv.
V podniku má garantováno 12 nádrží s celkovou kapacitou 1350 tisíc metrů krychlových. A že by se na tom něco měnilo, se čekat nedá. „Míra využití je na rozhodnutí SSHR. Neposkytnutí kapacity by bylo porušením smluvních podmínek z naší strany,“ řekla.
Ropa se hodí i proto, že se stát až podle aktuální potřeby může rozhodnout, zda potřebuje vyrobit naftu, nebo benzin. Ropu chce zkrátka nakoupit SSHR, ruku pro zvedli vloni na vládě i sociální demokraté v čele s premiérem.
Podle materiálu, který putuje do vlády nyní, se na situaci nic nezměnilo. Česku chybějí nouzové zásoby zhruba na čtyři dny a SSHR považuje nákup ropy „z hlediska věcného a ekonomického za optimální řešení,“ jak píše v předkládací zprávě.
Navíc jak roste ekonomika a spotřeba ropy, bude současné množství stačit stále na kratší a kratší čas tuzemské spotřeby.
Vzor Slovensko
Jenže poměry ve vládě se změnily.
Premiér Andrej Babiš má svoje zájmy jednak z hlediska státního rozpočtu, jenž H potřebuje naplnit kvůli slibům, které dal voličům, v pozadí ale také stojí byznys I holdingu, který zaparkoval ve svěřenských fondech.
Podívejme se na první téma. Vláda stahuje do státního rozpočtu peníze ze státních firem, zůstatky z privatizačních účtů, prodávat chce i staré strategické zásoby kovů. Chuť premiéra pumpovat do rozpočtu „volně ležící peníze“ dokládá i snaha o 100procentní dividendu ze zisku energetického gigantu ČEZ, která se ovšem neuskutečnila.
A novým zdrojem peněz může být ropa. Na ní se ukazuje vidina přísunu miliard do státního rozpočtu. Cesta k cíli je sice složitá, ale výsledek je už otestovaný u sousedů na Slovensku. Jde o Ropnou agenturu, tedy firmu, která by spravovala nouzové zásoby České republiky.
Stát ji založí spolu s petrolejářskými firmami, vyvede pod ní zásoby a povinnost pravidelného obměňování. Firma si pak od bank půjčí peníze, ručit bude ropnými zásobami a stát dostane do rozpočtu půjčené peníze. V českém případě by mohlo jít o dvě desítky miliard, odhad je ovšem neoficiální. Cesta není jednoduchá kvůli nutné změně legislativy, na Slovensku se také setkali s tím, že Evropa dluh agentury započítala do veřejného dluhu státu a ten musel peníze do agentury dosypat.
Jak se nápad ve vylepšené verzi dá v Česku použít, vymýšlelo ministerstvo průmyslu a obchodu už v minulosti, podle zdrojů týdeníku Euro naposledy za vedení předchozího šéfa Tomáše Hunera (ANO). Ten si jako svého poradce vybral Tomáše Malatinského, někdejšího ministra stejného resortu na slovenské straně, za nějž se agentura zakládala.
Nyní MPO říká, že Ropná agentura není na pořadu dne, i když podle zdrojů týdeníku Euro záleží jen na tom, zda si ji premiér bude přát, nebo ne. „O možnosti vzniku ropné agentury na podobném principu, jako má Slovensko, se naposledy na MPO uvažovalo v roce 2014.
Zpracovaný materiál ale nezískal podporu vlády, a tak byl stažen z meziresortního připomínkového řízení,“ řekla mluvčí úřadu Štěpánka Filipová.
Bokovka pro holding
Agentura by samozřejmě mohla nakládat s ropou i jejími produkty, tedy benzinem a naftou. Dvě zmíněné komodity se vládnímu ANO zamlouvají. Skladovat by se už musely v areálu firmy Čepro a stát by za ně musel podniku platit několik desítek milionů ročně. Vzpomeňme, že Čepro je pro firmy z někdejšího premiérova holdingu důležitý odběratel biosložek do nafty a benzinu. Firmy z holdingu jako Preol a Primagra mezi dodavateli dominují poté, co za kontroverzních okolností skončily jiné tuzemské konkurenční firmy.
Státní rezervy se skladují bez biosložky, protože pak vydrží bez obměny až pět let. Po přimíchání se musí benzin či nafta vyexpedovat do tří měsíců, protože pak ztrácí kvalitu. A čím víc ropných produktů ve státní ochraně, tím více zakázek pro firmy, které dodávají biosložky. Oproti tomu surová ropa se pro nouzové účely jen skladuje a na ropné produkty neupravuje. Když se blíží její exspirace, obměňuje se. Pro holding nic zajímavého.
Existuje dokonce i varianta, že by se biosložky přimíchávaly do benzinu a nafty rovnou, a to by znamenalo ještě větší objem zakázek pro jejich výrobce plus rychlé obměňování zásob ve státním držení. Možnost je to ale podle zdrojů týdeníku Euro spíše méně pravděpodobná, vyloučilo ji i ministerstvo průmyslu, právě kvůli rychlé exspiraci produktů.
Zdánlivě nezajímavý vládní materiál o navýšení tří až čtyřdenní české spotřeby do hmotných rezerv tak pravděpodobně otevře velkou debatu nad budoucností ropných zásob, která vedle výrobců biosložek bude zajímat i nadnárodní petrolejářské firmy. Startovní výstřel by měl zaznít na jednání vlády už v září.
86 dní
průměrné tuzemské spotřeby dokáže Česko uspokojit z nouzových zásob ropy a ropných produktů. České zákony i evropská legislativa ovšem požadují 90 dnů. Neuspokojivá situace trvá již déle než rok.
O autorovi| Petr Weikert, weikert@fm.cz
