Pojišťovat českou armádu přestává být zajímavé, vojáků rapidně ubylo
Nejsou to nijak radostná čísla. Alespoň pro vedení Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP) určitě ne. Ještě v roce 1993, v prvním roce její existence, měla česká armáda přes sto tisíc vojáků. A všechny je ze zákona povinně pojišťovala. Byl to výnosný a především zcela jistý byznys. V posledních letech ale došlo na snižování počtu vojáků a profesionalizaci armády. Armádní statistiky uvádějí, že počet vojáků z povolání momentálně mírně přesahuje jedenadvacet tisíc. Počet vojáků základní služby klesne 22. prosince na nulu a už na ní zůstane.
Solventní a stabilní.
Mezi českými lékaři se už dokonce nějakou dobu hovoří o tom, že vojenská pojišťovna míří ke sloučení s dalším velkým českým zaměstnaneckým pojišťovacím ústavem, Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra. Vedení VoZP ale žádné potíže nepřipouští a pokračuje v reklamní kampani, která má firmě získat nové klienty-civilisty. Každému nováčkovi například nabízí „tisíc korun na prevenci“, kterou může klient utratit například za antikoncepci, sportovní potřeby, očkovací látky nebo rehabilitační a stomatologické výkony, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.
„Po zrušení základní vojenské služby budou i nadále našimi pojištěnci vojenští profesionálové. Pojišťovna s touto změnou počítá, počet jejích pojištěnců je stabilizovaný a zrušení základní vojenské služby žádným způsobem neovlivní postavení pojišťovny,“ sdělila týdeníku EURO mluvčí pojišťovny Eva Frančíková. „Po celou dobu své jedenáctileté existence byla VoZP solventním a stabilním pojišťovacím ústavem a zajisté jím zůstane i do budoucna,“ dodala Frančíková.
Určité potíže ale VoZP připouštěla už v loňském roce. Ve své výroční zprávě za rok 2003 uvádí: „Celkový počet pojištěnců k 31. prosinci 2003 dosáhl 577 648. Plán na rok 2003 předpokládal dosažení 585 000 pojištěnců. Tohoto počtu nebylo dosaženo z důvodu úbytku a nenaplnění očekávané skutečnosti plynoucího z urychlení procesu profesionalizace armády, které se projevilo podstatně větším rozdílem mezi odchody a nástupy vojáků základní služby,“ píše lahodnou češtinou výroční zpráva.
Týdeník EURO má informace, že právě na sklonku loňského roku dokonce vedení ministerstva obrany (které má značný vliv v orgánech VoZP) uvažovalo o výměně generálního ředitele pojišťovny Františka Beránka za náměstkyni ministra pro personalistiku Jaroslavu Přibylovou. Beránek ale nakonec svůj post uhájil.
Lékaři, kteří jsou na finančním zdraví pojišťoven existenčně závislí, jsou ale stále opatrní. „Před rokem a půl jsme s nimi chtěli uzavřít smlouvu, ovšem dost razantním způsobem nás odmítli, že nemají zájem rozšiřovat síť svých smluvních lékařů,“ uvedla jedna pražská praktička. Další lékař, který si také nepřál být jmenován, tvrdí: „Ale zatím se zřejmě nic neděje. Platí pozdě, jako všichni, ale platí.“
Ministerstvo zdravotnictví, pod které pojišťovna od roku 1996 spadá, je také klidné. „VoZP již v předstihu zpracovala plány na rozšíření a změnu portfolia pojištěnců. Současně s náborem profesionálních vojáků dochází k vyšším odvodům zdravotního pojištění než bylo u vojáků základní služby. Proto VoZP ve svých zdravotně pojistných plánech nepožaduje jakoukoliv pomoc (od státu - pozn. red.), sdělil týdeníku EURO mluvčí ministerstva Václav Šebor.
"Záklaďáci": výnosný artikl
Vojenská zdravotní pojišťovna původně pojišťovala výhradně vojáky a občanské zaměstnance ministerstva obrany. V prvním roce své existence měla zhruba 120 tisíc pojištěnců.
„Zákon o veřejném zdravotním pojištění říká, že vojáci v činné službě - s výjimkou vojáků v záloze povolaných k vojenskému cvičení - a žáci vojenských škol jsou pojištěni u Vojenské zdravotní pojišťovny… Občanští zaměstnanci resortu Ministerstva obrany si mohou vybrat libovolnou zdravotní pojišťovnu. Pro srovnání – k letošnímu 1. říjnu bylo z celkového počtu 17 883 občanských zaměstnanců u Vojenské zdravotní pojišťovny pojištěno zhruba sedmdesát procent osob,“ uvedl Jan Pejšek z tiskové a informační služby ministerstva obrany. Plátcem pojistného za tyto pojištěnce je stát.
Automatické pojištění vojáků-záklaďáků u VoZP vznikalo dnem nástupu k výkonu základní (nebo i náhradní) služby a trvá do posledního dne kalendářního měsíce, v němž je základní služba ukončena. Pak se pojištěnci, pokud se nerozhodnou u VoZP zůstat, vracejí k té zdravotní pojišťovně, u níž byli pojištěni před nástupem na vojnu.
Odborníci přitom považují skupinu mladých mužů mezi dvacítkou a třicítkou za velmi „výnosný artikl“. „Pojišťovat vesměs zcela zdravé mladé muže na vojně, kteří žádné léčení nepotřebovali, muselo být poměrně výhodné. O právě o ně teď VoZP přijde. Právě proto se zřejmě spekuluje o zdraví samotné pojišťovny,“ tvrdí například jeden severočeský lékař, který si nepřál být jmenován.
VoZP měla například v roce 2003 (jak praví její výroční zpráva) 39 857 pojištěnců v kategorii „muži 20 až 24 let“ a 62 261 ve skupině „muži 25 až 29 let“. Jinak řečeno, šlo o 12,3 a 19,2 procenta z celkového počtu pojištěnců mužského pohlaví. Náklady na zdravotní péči v této kategorii však byli přesto nižší, než v početně daleko slabších starších skupinách pojištěných.
Vojenská pojišťovna později přibrala mezi své klienty i vojenské důchodce a rodinné příslušníky vojáků z povolání, v polovině 90. let se otevřela všem. Momentálně má kolem 570 tisíc klientů. Z nich je vojáků v činné službě (jde o profesionální vojáky a poslední vojáky-záklaďáky) něco málo přes 25 tisíc. I když další tisíce klientů VoZP patrně také pocházejí z vojenského prostředí nebo jde o příbuzné vojáků z povolání (pojištěnců, za které je plátcem pojistného stát, má VoZP více než 280 tisíc). Ještě v roce 2000 ale VoZP pojišťovala 54 906 vojáků, z toho vojáků základní služby bylo přes 31 tisíc.
I přes razantní úbytek vojáků - klientů VoZP ve správních orgánech pojišťovny i nadále působí vrcholní funkcionáři resortu ministerstva obrany, včetně několika náměstků ministra.
