Investoři nakupují akcie, zlato a ropu a ženou jejich ceny nahoru. Jako by to tady už někdy bylo.
Autor: Flickr.com
V uplynulých měsících se investoři chovají, jako by byl rok 1999. Tehdy Dow poprvé překonal hranici 10 tisíc bodů a akcie se na dlouhá léta odtrhly od ekonomické reality. Tehdy ovšem byla situace o dost jiná. Dnes je v USA největší nezaměstnanost za poslední desetiletí, mnoho vlád je hluboce zadlužených, spotřebitelské úvěry ve vyspělém světě se zadrhly. Copak to jsou dobré signály pro světové investory?
Je těžké najít aktiva, která nejsou od března v plusu, a to ve výrazném: S&P 500 roste o zhruba 55 procent, technologický Nasdaq o více než 60. Rozvojové země (index MSCI) si připsaly téměř 100 procent. Ceny komodit rostou napříč sektory – zlato je na historických maximech, ropa od února přidala přes 130 procent. Dokonce i americké banky, u nichž se dál živě debatuje o regulaci a státní pomoci, připsaly jako sektor přes 120 procent od březnových minim.
Realitní sektor, zdá se, zažívá nejostřejší obrat ve své historii. Index S&P/Case Shiller klesl od loňského prosince do letošního dubna o 7,2 procenta, aby do srpna naopak připsal přes 5 procent. Nemovitosti jinde ve světě také zdražují, ačkoli dál roste nezaměstnanost a zadlužení. „Znovu se hodně spekuluje. A nebude to jiné. Podle mě sledujeme novou bublinu na trhu,“ tvrdí sám Robert Schiller, který vytvořil index ceny amerických nemovitostí a v roce 2001 předpověděl pád trhu.
Echo-bublina
Konkrétně by se mohlo jednat o tzv. echo-bublinu, podle ekonomické definice menší bublinu, která následuje po předchozí větší bublině. Nastává právě po intervencích vlád, nalití peněz do systému a záchraně těch největších hrozících bankrotů. Spekulanti tak mohou využít velké množství levných peněz.
|Box 1: ECHO-BUBLINA|
|Echo-bubliny nastaly v historii už mnohokrát. V roce 1830 v sektoru britské železniční dopravy, v roce 1929 na Wall Street, po pádu technologií v roce 2001, nebo např. okolo saúdskoarabských akcií v roce 2005. |
Edward Chancellor, autor knihy Devil Take the Hindmost: A History of Financial Speculation, tvrdí, že tyto echo-bubliny bývají menší a trvají kratší dobu, než původní velké růsty. Dosahují zhruba 30 až 40 procent jejich velikosti a většinou po jejich splasknutí mají cenné papíry hodnotu stejnou jako před touto echo-bublinou, neklesají na svá původní minima. Podle této praxe by Dow mohl oslabit někam mezi sedm a osm tisíc bodů.
Tyto echo-bubliny, na rozdíl od těch původních, nevznikají na nových trzích, ale jen na trzích, které předtím výrazně rostly. Není proto náhoda, že současná rally je velice silná na komoditách, které zažily vrchol během roku 2008, a na rozvojových trzích, které dosáhly maxim na konci roku 2007. „Příběh o nikdy nekončícím globálním růstu je pouhý sen, který navíc dopadne špatně,“ poznamenává Ruchir Sharma, šéf investic Morgan Stanley na rozvojových trzích.
Trhy se totiž ještě zdaleka nevyrovnaly nejen s dopady krize, ale především s příčinami. Kreditní krize otřásla se samotnými základy sytému. Šéf PIMCO Mohamed El-Erian se domnívá, že trhy jsou zbytečně optimistické. Jakmile investoři vezmou v potaz stav amerických bank sanovaných státem, přestanou je vnímat jako atraktivní a zdravé, a tím přijde na trhy větší pesimismus. „Trhy počítají s růstem americké ekonomiky o 3 procenta v roce 2010. Bohužel současné zotavení v sobě skrývá některé faktory, které se v budoucnu obrátí proti růstu, například obrovské stimulační balíčky. Chybí naopak zaměstnanost a investice v soukromém sektoru.“ Podle El-Eriana bude HDP v USA růst příští rok maximálně o 2 procenta.
Krize zdaleka neskončila
Nikdo neví, kdy se zotaví soukromý sektor. Dobré výsledky firem na burze jsou zajišťovány úsporami, ne inovacemi a vyššími tržbami. Velké ryby jako Goldman Sachs vydělávají hlavně díky tomu, že z trhu odešla část velkých hráčů a přímých konkurentů. A přitom to, co je v některých případech doslova přivedlo k bankrotu, je dál legální způsob obchodování. K žádnému „úklidu“ ve finančním sektoru nedošlo. Bankéři se díky echo-bublině mohou těšit na letošní porci vánočních bonusů. Riziková aktiva se dál neregulovaně obchodují, ačkoli vlády se zadlužují, aby zalátaly díry vykousané těmito agresivními finančními moly. Konečný účet bude vystaven spotřebitelům a soukromým podnikům.
Tato fakta nejsou žádným tajemstvím, finanční tisk těmto tématům věnuje velký prostor. Přesto je bláznivé nakupování zpátky, ačkoli efekt echo-bubliny známe nejen z historie, ale i z modelových situací a pokusů. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Vernon Smith například prokázal zajímavý fenomén – investoři se snaží porazit dav, být lepší než většina (viz Box 2). U toho však zapomínají na to, že ten dav tvoří. A to platí nejen pro drobné investory, ale i pro největší investiční společnosti.
|BOX 2: SMITHŮV EXPERIMENTÁLNÍ VZNIK BUBLINY|
|Účastníci pokusu měli obchodovat imaginární akcii, u které znali její reálnou hodnotu. V rámci experimentu nejdřív investoři nabízeli akcii pod cenou, ale postupně začali nabídku zvyšovat, až vznikla bublina, která nakonec splaskla. Při opakovaném pokusu, kdy znali výsledek prvního, se vše opakovalo, akorát bublina narostla mnohem rychleji. Až při třetím pokusu se alespoň někteří účastníci pokusu poučili. |
„Podobně jako v letech 2003 až 2007, kdy byl býčí trh podporován nadbytkem likvidity a levných peněz, jsou prakticky všechna aktiva překoupena,“ tvrdí Sharma z Morgan Stanley. Největší starosti představuje Čína se svým obřím stimulačním balíčkem a 1 bilionem dolarů vládních půjček. Brazílii a Rusku pomáhá zájem Číny o jejich nerostné suroviny. Další typický znak bubliny – cena všech komodit roste, a to přesto, že například u ropy a mědi k tomu dochází přes rostoucí zásoby.
Bublina neškodí, dokud roste **
Na podobných bublinách se dá dobře vydělat, ale jen dokud pod vámi neprasknou. Současná bublina je živena přetrvávajícím hladem po zisku, který mají zajistit levné peníze na trhu. Celkový světový objem peněz na trhu spadl ze svých maxim z roku 2007 (194 bilionů dolarů) na 178 bilionů. Těch 16 ztracených bilionů je víc než například objem celé ekonomiky Spojených států. Ovšem 178 bilionů je ještě stále pořádná porce likvidity, stále téměř o 60 procent větší, než byl objem peněz v roce 2000 (112 bilionů). Při rekordně nízkých sazbách investoři hledají možnosti zajímavých investic, a například v Číně to vedlo k masivním spekulacím na tamní akcie a reality.
Více na Investicniweb.cz.
