Výrobci mikročipů zatím nepřekonali zlatý věk.
Stejně jako Microsoft bezkonkurenčně dominuje trhu s operačními systémy, je Intel králem trhu s mikroprocesory. Dominantní postavení obou podniků v sektoru výroby osobních počítačů dalo dokonce podnět pro vznik nového slova - Wintel. Trh s polovodiči na rozdíl od trhu softwarového ale v uplynulých několika letech nedokázal udržet růst nastartovaný v první polovině 90. let. V roce 1994 dosáhly celosvětové tržby z prodeje těchto elektronických součástek výše zhruba jednoho sta miliard dolarů. O rok později se dokonce vyšplhaly na úroveň 145 miliard USD. V následujících letech nebyl rekord překonán. Loni dosáhly tržby v tomto průmyslovém odvětví výše 125,6 miliardy dolarů a nezisková organizace Světová statistika prodeje polovodičů (WSTS) odhaduje, že letos to bude 141,4 miliardy dolarů. Tento odhad byl ale zveřejněn letos v květnu, ještě před nedávným zemětřesením, které Tchaj-wan, kde se vyrábí patnáct procent celosvětové produkce paměťových čipů, postihlo. Krátce po živelné katastrofě stoupla cena elektronických součástek o dvanáct procent.
Konečně oživení.
Snížení tržeb z prodeje polovodičů v uplynulých letech má na svědomí především asijská hospodářská krize, během níž se snížila celosvětová poptávka po osobních počítačích. Letos v lednu poprvé po dlouhé době měsíční tržby z prodeje polovodičových součástek meziročně stouply. Podle údajů společnosti First Call Corporation vzrostly v prvním čtvrtletí letošního roku celosvětové příjmy z prodeje mikroprocesorů oproti stejnému období loňského roku o 33 procent. „Je to bez debaty, nastává oživení, uvedl v rozhovoru pro americký týdeník Business Week Mark Edelstone ze společnosti Morgan Stanley Dean Witter. Letos by měli producenti mikroprocesorů vyrobit celkem 280 miliard polovodičových součástek, což je podle odhadu společnosti Semico Research o devět procent více než v roce předchozím. Letos výrazně stoupl i poměrový ukazatel mezi objednávkami a objemem výroby polovodičových součástek, tedy hlavní indikátor budoucí produkce mikročipů. Zatímco loni v říjnu byl tento ukazatel na úrovni 0,75, letos v březnu vyšplhal na 1,3.
Trh s mikroprocesory také významně ovlivňuje cenová válka mezi výrobci. Objem prodeje mikročipů by letos měl meziročně stoupnout o zhruba patnáct procent, ale v důsledku klesajících cen předpovídají experti jen osmiprocentní zvýšení tržeb. Společnost Intel snižuje ceny proto, aby dostala pod tlak své konkurenty, především společnosti National Semiconductor Corporation a Advanced Micro Devices. Ty zaznamenaly v prvním letošním čtvrtletí ztrátu. Samotný Intel by měl letos vydělat o 28 procent více než loni, přiblížil by se tím hranici neuvěřitelných osmi miliard dolarů čistého zisku, což je v přepočtu asi 280 miliard korun.
Evropa jde nahoru.
Své naděje na rostoucí zisky musejí výrobci polovodičů vkládat do jiných zařízení než do osobních počítačů. Jejich prodej totiž bude s blížícím se přelomem století klesat v souvislosti s obávaným přechodem na rok 2000 (Problém Y2K - pozn. redakce). Naopak růst by měl prodej mikroprocesorů pro spotřební elektroniku, telekomunikace a síťová zařízení.
Rozšiřující se trhy přinášejí rovněž rozvoj evropským výrobcům mikroprocesorů. Zatímco americký Intel si udržuje dominantní postavení mezi dodavateli mikroprocesorů pro osobní počítače (ovládá zhruba osmdesát procent trhu, každým rokem ovšem trochu oslabuje), Evropané těží z boomu mobilní telekomunikace. Mezi deseti nejvýznamnějšími světovými výrobci mikročipů jen čtyři firmy zaznamenaly meziročně růst tržeb. Vedle Intelu, který v roce 1998 utržil 22,6 miliardy dolarů, to byly tři podniky z Evropy, německý koncern Siemens, francouzský STM Microelectronics a nizozemský Philips. Jejich tržby z prodeje mikroprocesorů se průměrně pohybovaly okolo úrovně 4,3 miliardy USD, přičemž největší růst zaznamenal podle odhadu analytické společnosti Dataquest Siemens (viz tabulka).
Marketing, marketing, marketing.
Prodej mikroprocesorů samozřejmě závisí i na kvalitním marketingu. Letos v září proto vyrazili na přednáškové turné dva významní představitelé společnosti Intel. Zatímco předseda představenstva Andy Grove vystoupil v Německu a ve Francii, do Polska a do České republiky zavítal výkonný viceprezident Paul Otellini. Cílem jeho přednášky v Praze bylo představit možnosti elektronického obchodování v internetu. Jako příklad posloužil Otellinimu právě Intel. Zatímco ještě v roce 1997 podnik s využitím internetu žádný obchod neprovedl, loni to byla už více než pětina všech transakcí. Letos by to mělo být dokonce 42 procent všech obchodů Intelu.
I prostřednictvím Otelliniho a Groveova turné chce Intel podpořit prodej počítačů a síťových serverů vybavených mikroprocesory Intel. V budoucnosti odhadovaný rozvoj internetového podnikání si totiž vyžádá o zhruba 96 procent více serverů, než kolik jich je nyní po celém světě instalováno. „Ve Spojených státech ovládáme (Intel - pozn. redakce) šedesát procent trhu se servery. Byl bych velmi rozčarován, kdyby se naše pozice oslabila, uvedl Paul Otellini v rozhovoru pro týdeník EURO.
Co je to mikročip
Mikroprocesor je silikonový plátek, na který je přivařeno několik vrstev elektrických obvodů. I když vypadá jako rovná destička, jedná se o trojrozměrnou strukturu s až dvaceti vrstvami mikroskopicky tenkých obvodů, které jsou spojeny pomocí tenkých kovových pásků. Jednotlivé vrstvy obsahují miliony tranzistorů, kolem kterých obíhají v zapojeném mikroprocesoru elektrony. Mikroprocesor se vyrábí tak, že se silikonová destička pokryje tenkou vrstvou fotocitlivého kovu. Když se pak tento kov vystaví světlu, vzniká negativní obraz (podobný tomu při vyvolávání filmů). Oblasti, na které dopadlo světlo, ztvrdnou a nežádoucí zbytky kovu se smyjí.
Během uplynulých několika desítek let se na silikonovou destičku nanášejí stále tenčí a tenčí vrstvy. V roce 1990 dosáhly výšky jednoho mikronu (jedna miliontina metru), což se zhruba rovná jednomu procentu tloušťky lidského vlasu. Intel brzy začne vyrábět mikroprocesory s vrstvami tenkými dokonce jen 0,18 mikronu, přičemž nyní dosahuje výška jedné vrstvy asi 0,25 mikronu. Procesor pokrytý tenčími vrstvami je rychlejší, protože vzdálenost, kterou musí urazit elektrické signály uvnitř procesoru, je menší. Procesory jsou také chladnější, protože k jejich provozu je potřeba méně elektrické energie.
V roce 1964 předpověděl spoluzakladatel Intelu Gordon Moore, že počet tranzistorů na jednom integrovaném obvodu se každých osmnáct měsíců zdvojnásobí. I dosud platný takzvaný Moorův zákon má však své limity. Z fyzikálních důvodů je možné tištěné elektrické obvody na silikonovém plátku přibližovat jen do určitého momentu. Až budou příliš blízko sebe, přestanou fungovat. Pokud bude k výrobě mikročipů i nadále vyžívána silikonová metoda, Moorův zákon by měl přestat platit někdy okolo roku 2012.
Vědci proto už nyní pracují na vývoji nových technologií. Americký deník The New York Times přinesl letos v červenci obsáhlý článek o výzkumu v této oblasti. Fyzik Phil Kuekes ze společnosti Hewlett Packard spolu s chemikem Jamesem Heathem z univerzity UCLA například vyvíjejí technologii, kdy by povely v binární soustavě (jedničky a nuly) přenášely molekuly fungující jako mikroskopické spínače. Tým Hewlett-UCLA je ovšem jen jedním ze šesti podobných, které ve Spojených státech pracují pod dohledem ministerstva obrany na vývoji technologií molekulární elektroniky, které se zkráceně říká moletronika. Právě moletronika by jednou měla nahradit dosud nepřekonanou silikonovou technologii. Odborníci ovšem odhadují, že do praxe nebude uvedena dříve než za deset let.
(jap)
